Vari oborávač brambor

Podívejte se sem.

Tak máme tady zimu a dlouho tmu, venku se nedá dělat, tak se můžeme trochu vykecat. Na videu, které doporučuje ke zhlédnutí pan St. Bryndza, vidíme, že podnikový předvaděč kypří již nakypřené a stejně to s ním mává.Při natahování válků je vidět jak radlice hrnou půdu před sebou a nerzhrnují ji.Při zahrnování vysazených brambor je to vidět ještě lépe. Host116.29 nás převeksloval do tématu Hrobkovací radlice, kde host 164.146 v prvním příspěvku popisuje to co mne potkalo také. Tím pádem jsem muse přemýšlet a zkoušet ja tuto nectnost tohoto výrobku odstranit. Při mejlové diskusi s Vari, jsem byl v podstatě odpalestrován a panem Belingerem, požádán o video, což pro mne není zadarmo. Pochopil jsem, že tímto směrem cesta nevede. Vari dělá to co jsem v době nasazení do výrobního procesu provozoval sám. To je co nejvíce otrávit reklamujícího zákazníka, chtí po něn důkazy důkazů, pořád dokola, až chudák reklamovat přestane. Na přiložených fotografiích je vidět co je ještě jiného špatné na "super závlačkovém systému". Na ob.1 a 2 je patrné nerovnoměrné rozevření odhrnovaček, na obr. 1 je vyznačeno šipkami, Obr. 3 nám ukazuje, jak výrobce dohání geometrii složením, obyčejnými podložkami. Na obrázků obr.4 a 5 je vidět nutnou úpravu (Jak tady jeden šikovný naznačil: "Pomože zvaračka a flexa"). Protože těleso radlice je ke slupici připevněno jen dvěma šrouby M8, které navíc procházejí otvory o průměrů 9,5 mm v celkově malé rozteči, bez jakékoliv fixace polohy kolíkem nebo stavěcím šroubem. Tak tito dva chudáci, myslím tím ty šroubečky M8 v žádném případě nemohou udržet síly, které při práci vznikají na dvouramenné páce - tvořené hrotem radlice, spodním a horním šroubečkem, kde v tomto případě je spodní chudáček osou pootočení. Radlice se zanořují neovladatelně do půdy, protože je narušena pootočením geometrie tohoto nástroje, hroty radlic směřují příliš dolů. Aby se tento úhel zlepšil, je nutné provést takové opatření, aby hroty radlic byly pozvednuty a zafixovány. Po zdrařilé úpravě, která je dále popsaná lze fixací provést svařením a není nutné používat miniplazů, které v podstatě navyšují cenu nástroje. Úprava je jednoduchá. Potřebujeme k tomu plochu, nejlépe betonovou, ležící panel je přímo ideální a již zmíněnou zváračku a flexu. Složíme celou sestavu na betonové ploše. Radlici oddělíme od slupice, na které provedeme návar - označen na obrázku 4. Výšku návaru upravíme tak, aby šel ještě prostrčit šroub, protože otvory pro něj se při této úpravě částečně překrývají. Nasadíme druhý t.j. horní šroub, lehce tlačíme hrot radlice dozadu a šroub přitáhneme. To provedeme na obou radlicích. Jestliže sklony obou radlic jsou při podrobném prozkoumání orlím zrakem stejné, máme vyhráno. Jinak je nutné provést korekci úpravou návarem proti hornímu šroubečku. Na obr. 6 a 7 jsou další nedostatky tohoto zařízení. Horní plocha šípové radličky nenavazuje na těleso a zápustné šrouby jsou nedostatečně zapuštěné. Převyšující hrana tělesa je super brzdou pro klouzavý pohyb půdy po nástroji a čouhající hlavy šrouby ještě napomáhájí k brždění. Co k tomu dodat. Jen to, že kdyby v takové kvalitě odváděl práci můj děd, vesnický kovář,  tak by nebyl kovářem, ale jen pacholkem, aby se uživil. Kde se vytratila řemeslnost a úcta k ní. To, co předvádí na svých fotografiích pan Václav Šruma v tématu Hrobkovací radlice je v dnešní době pasé. Kolchozy již dávno nejsou, kde by se disky daly vypůjčit a kupovat za ty peníze nové a přidělat si ještě spoustu práce s výrobou nosiče se v žádném případě nevyplatí, ikdyž je to technologie velmi pěkná.

           Jiří

Teď se pokusím přidat chybějící fota.

           Jiří

Praktické zkušenosti mají všichni. Všichni poznali, že závlačkový systém bez seřizovacích elementů, jsou jen vyhozené peníze. Nikdo to ovšem nechce přiznat, zřejmě protože naletěl a dalším zájemcům škodolibě zamlčuje zápory, nebo dokonce vynáší do nebes. Zde máte totéž, ale od muňťapunťa - hrobkovací radlice. Na demo videu vidíte, jak se jedna radlice snaží dostat do Austrálie, zatímco druhá, míří ke hvězdám. Už naši předkové věděli, že závlačkový systém, je jen k brnkání na nervy. Můj děděček, byl vesnický kovář a podkovář a říkal co se nedá doseřídit a skuplovat napevno, je k ničemu, bez seřizovacích elementů se s tím nedá dělat a když je nemožné to skuplovat napeno, tak se to brzo „vygiglá“.