Je to bougainvillea?

Beny, děkuji Vám za zajímavé informace.

A kdo další má s lagerstrémiemi u nás zkušenosti? Prosím, podělte se o ně.

Beny, prosím, nezapoměňte se na jaře podělit o svou zkušenost s přezimováním. Jak ji budete zazimovávat? A zazimováváte nějak Chitalpu? A co máte ještě zajímavého?

Ať Vám to všem dobře roste Vám přeje

Josef.

Snad to nepletu, ale s touto rostlinou jsem se setkala před pár lety v nějakém časopise - pod názvem,,krepová růže", či,,krepový stromek" - už nevím... kde bylo uvedeno, že u nás zatím není dostupný (ale jistě taky brzy bude) a že by měl u nás přezimovat s tím, že vymrzne do starého dřeva, ale protože je u něj důležitý silný jarní řez, aby krásně nakvetl - není to na závadu Chitalpu mám taky a nezazimovávám, protože u ní je tuším mrazuvzdornost kolem -30st. Tuto šílenou zimu, kdy bylo i -32 trochu namrzly konce větví, ale v pohodě Narozdíl od Pawlovnie, které zmrzlo několik velkých větví a nasazená poupata - tak ta zmrznou každoročněJeště nezakvetla

Mám zahradu na SZ svahu 390 mnm, take si toho mnoho zajímavého dovolit nemohu. Věnuji se hlavně sbírání borovic a magnolií, kterým moje silně jílovitá půda vyhovuje. Letos na jaře jsem se pustil na krytém teplém místě u stěny stodoly do experimentu. V místě byl hluboký výkop, který jsem odvodnil do kanalizace, nasypal drenážní vrstvu štěrku (cca 40 cm na ploše 1x 5 metrů). Na šterk jsem položil geotextílii, kterou jsem zasypal asi 60 cm vrstvou substrátu s pískem, kompostem a granulovaným kravským hnojem. Povrch je zakrytý mulčovací plachtou (tkanou) a zasypaný vrstvou kačírku 16 - 32. Závlaha je kapková a na část plochy zasahují i rozprašovací trysky. Tím jsem si mohl dovolit zasadit do této části Lagerstroemii a Chitalpu, které jsou velmi citlivé za zimní přemokření. Nam rostliny částečně zasahuje střecha stodoly. Chitalpa ale stihla za rok narůst do 3 m výšky, takže příští rok ji střecha už moc neochrání. Na zimu plánuji zakrytí plochy deskamy Styroduru EPS 150 2,5cm. Čímž zároveň snížím zamokření. Vrchní část půjde po ostříhání zabalit do bílé textílie. Chitalpu zkusím nechat bez krytu.

Tuto část mám doplněnou ještě o Ceanothus, který na zimu schovávám. Po zdi stodoly je puštěný Campsis radicans (mám několi různých). V nejvzdálenějším koutu je Wistárie křovitá.

Za zajímavé by se snad dal označit Cladrastis kentukea, Metasekvoj, Magnolie grandiflora nebo Cedrus deodara. Moje poslední novinka se jmenuje Dřišťál lologský. V zimě se věnuji masožravým rostlinám, hlavně Nephentes.

S půdou jsme na tom stejně hnusně akorát u nás je ten jíl vylepšený kamením - tak půl na půl Výhodu mám jen tu, že zahrada je svažitá velice mírně. Křehokvětec jsem si chtěla a pořád ještě chci pořídit, jenže u nás je to ke všemu,,větrná hůrka" takže pořád váhám (zrovna včera se mi ve vichru ulomila poměrně velká větev na teprve 10leté smuteční vrbě )

Ten dřišťál jsem vůbec neznala a je hezký, jenže co je stálezelené... s tím tady nemám šanci... omrznou mi vždycky všechny cesmíny a bobkovišně (cesmíny to už zahubilo, bobkovišní polovinu )

To kamení nezávidím, znám ten druh horniny. Křehovětvec je méně lámavý než akát, ale také potřebuje chudší odvodněnou zem. Já ho mám vysazený na kopečku vytvořeného stržením horní vrstvy bývalého šterkového dvora. Po 5 letech je asi 3,5 metru vysoký a už dostává svůj tvar. Ještě ale nekvetl. Letošní zimu přečkal v pohodě (narozdíl od Lyriodendronu, který zmrzl skoro až k zemi, ale zase obrazil), a to ještě mrazy v květnu a v červnu 2x spálily nové listy.

Mám ze západních směrů vysazené vysoké ploty z thují a buxusů a už se to začíná projevovat.

Většinu stálezelených rostlin pěstuji ve stínu. Bobkovišeň vůbec nesmí na sluníčko a zahradníci ji vesele sází jako živý plot u novostaveb. Ve stínu a relativním suchu vydrží i velké mrazy. Já si ten Dřišťál pořídil do nově vznikající suché scenérie, kde je dominantou Pinus arista. Ta je obklopena z jižní strany několika druhy Genisty a Juky a ze severní (je to protáhlý kopeček) porostem různých Berberisů. Všude pod plachtou jsou odvodňovací štěrková koryta a na povrch přijdou buližníkové balvany a hrubý štěrk.

Viděl jsem několik desetiletí starou rozložitou bobkovišeň na slunečné JV straně v nadmořské výšce 550 metrů, v zimě pod zničujícími tunami sněhu... a v létě ji bylo nutné brzdit, aby nepovalila chalupu:-) Polygonum baldschanicum mi po několika velmi bujných letech zdechlo právě tam tam, kde se několik roků skomírající Campsis radicans zrovna veselil (ale opět nekvetl!). Příroda je mocná čarodějka, pravil jeden lékař vždy, když se ho příbuzní mrtvého zeptali na příčinu úmrtí...

Mám i navezené kopečky n štěrkovém podloží, takže křehokvětci by to právě tady vyhovovat mohlo... Mám i dva akáty (tedy křížence) Robinia x slavinii (Robinia x margaretta) "CASQUE ROUGE" a jeden se mi vloni za vichru rozčesnul
Opravila jsem to svázáním, ale budu se muset rozhodnout a jednu z těch větví vyřezat. Je to škoda, je to skoro polovina koruny Ano, bobkovišně mi taky vysázeli na,,zelenou louku" s tím, že to je v pohodě

Lyriodendron máte teprve mladý, když vám takhle zmrznul? Ten nám tu hnusnou předešlou zimu,  zvládnul v pohodě Hoďte nám sem nějaké fotky prosím...

Jsem ted až do konce příštího týdne pracovně mimo. Až se vrátím, tak udělm nějaké nové fotky. Zatím si krátím večery vybíráním rostlin na další sezónu. Teď zrovna zkoumám Heptacodium.

Heptacodium je dobré, pěkné a bezproblémové. Doporučuji.

Josef.