Červený buk

Červené listy očekáváte právem, ta barva je zřetelná už při rašení a naprosto zřetelně se dá odlišit od jasně zelené barvy rašících listů přírodní formy buku. Přírodně zelené semenáče mezi červenými se pravidelně vyskytují při vysévání bukvic z červených kultivarů. Nechce se mi ovšem věřit, že by v okrasné školce tyto zelené buky před prodejem nevytřídili. (Přikládám fotografii už vyrašených listů. Nejvíce sytou červenou barvu mají zhruba v červnu a červenci.)

Vloni mi začal odcházet, až letos už nevyrašil, dvoumetrový červenolistý japonský javor. Měli jsme ho 4 roky a stál nás 7000Kč  Stejně velký žlutý se za ním odebere do,,věčných lovišť" asi letos - polovina už je suchá  Stříkala jsem oba Dithanem od prvních příznaků, celý jejich pobyt u nás - marně. Po dlouhém váhání jsem se nakonec smířila s tím, že holt u jezírka japonské javory nebudou  a vybírala jsem pečlivě, čím červenoslistý adekvátně nahradit. Všemožné červenolisté dřeviny už právě po zahradě mám, nechtěla jsem je zase opakovat. Až jsem narazila na tento kultivar buku, kterého jste přiložili foto. Včera mi volali, že je na cestě Tak doufám, že bude olistěný a nebude to,,nemilé překvapení" - jako se stalo zadavatelce. Je to prcek  než doroste dva metry, to si počkám. Ale zase jestli dobře poroste a nebude to chudáček nemocný jako javor - tak má pak člověk dvojnásobnou radost, když sleduje ty pokroky - jak se z prcka stává hezký keř-strom 

Při dobré péči roste buk poměrně rychle, i když pomaleji než habr. Ale i v horších podmínkách se mu daří. Na nádvoří naší školy náš červený buk trpí suchem a každoročními nájezdy mšic, přesto je z něj za necelých 30 let už docela pěkný cvalík. (Viz foto z dnešního dne.)

Dobrý den. A jak se projevovala jeho nemoc? Prozkoumali jste jeho kořeny? Nebyly uhnilé. To je totiž bolest japonských javorů. V Japonsku jsou zimy teplotně podobné těm našim, ale suché. Proto by se pod kořenový bal japonských javorů měla při výsadbě udělat dobrá drenáž, aby neuhnívaly. Já mám u jezírka také jednoho garneta (Acer palmatum "DISSECTUM GARNET")a každé jaro trnu, jestli obrazí. Červené javory mi už odešly dva, ale byly to jiné acery palmatum. Ty ale asi klasicky zmrzly. Vyřešil jsem to koupí semenáče obyčejného červeného javoru. Nemá sice žádné jemně roztřepené listy, zato je ale odolný a v růstu ho brzy budu muset krotit. Žluté a zelené javory jsou také odolnější.
Variantu červeného buku mám u jezírka také-Fagus sylvatica 'Purpurea Pendula' (teda aspoň myslím) a jde jak z praku. Jenom si ho oblíbily mšice a s nimi se v blízkosti jezírka nedá bojovat chemicky. Nosím na něj všechny berušky ze zahrady.
Tak ať Vám to roste.

Dobrý den Jardo, javory jsem Vám nafotila alespoň teď honem přes okno  Uhnilý by snad být neměl, protože to sice začalo už zjara, ale táhnulo se to celé léto - kdy na tom červeném první zkroutily listy na kousku větve, pak postupně na celé, pak to chytlo další... až odešel celý. Myslím, že je to typické,,houbové schnutí javoru" Bylo vidět i že, když zkroutily listy, už byla změna na dřevě, vypadalo mrtvé. Ten žlutý vloni asi dvě menší spodní větve, letos na jaře obrašil, ale vzápětí šla celá větev do pryč... Podmáčený by být neměl ani jeden. Žlutý je ještě ke všemu na trochu ve svahu. A pod obouma je v hloubce cca 50cm už jen štěrkové podloží - my jsme tu na bývalém korytu potoka...Každopádně se na kořeny budu moct podívat hned příští týden, kdy ho budem nahrazovat bukem. Iluze si nedělám....ze všech velkých rostlin co nám byly vysazené, se ujala cca třetina. Po vykopání ,,mrtvol" bylo jasně vidět, v jak bídném stavu kořeny mají - usekané silné kořeny, úplná absence drobných kořínků.. Ale zpočátku rostl dobře, výborně přirůstal, za dva roky víc jak půl metru, krásně rozkošatěl....

Píšou, že japonské javory nesnášejí vápník a jíl. Také mají rádi přistínění z jihu, což se může vykompenzovat polohou u vodní hladiny tak, aby na ně převládající proudění vzduchu hnalo vlhký vzduch od jezírka.
Nemá v tom umírání prsty zemina na Vaší zahrádce a její nevhodné složení? Zkuste to dát na rozbor. Ty listy-neměly chlorózu? Je to něco jako chudokrevnost u lidí. Bledé listy s výraznější žilnatinou. Prý pomůže listové hnojivo s vyšším obsahem železa, nebo prostě pravidelně přihnojovat. Moji známí v Horce u Chrudimi pěstují třeba konkrétně azalky tak, že celý kořenový bal mají ve folii a každý druhý rok je vyndají a dodávají jim novou rašelinu, jinak by nekvetly. Horka je totiž na opuce, ta je zásaditá a azalky mají rády kyselou zem. Tohle ale u velkých stromů dělat nejde.
Ty kořeny mohly ožrat také nějaké breberky. Spíš si ale myslím, že se stromky postupně otrávily něčím z půdy.