Předpěstování košťálovin

Ono na tom obrázku to není vidět, ale odrůdy jsou od sebe odděleny plstovou přepážkou. Není to vidět, protože semena nechávám naklíčit volně na povrchu substrátu a až vidím, že mají klíčky tak je zasypu. Ten zásyp byl trochu větší, ale to neznamená, že by se nějak odrůdy pomíchaly. Dnes jsem brukev Kref, zelí Murdoc, kapustu Předzvěst a květák Beta rozesadil do kelímků, do každěho čtyři rostliny.

           Vladimír

stačí trošku slunce a hned za oknem vystoupí teplota k 20 stupňům, což pomůže klíčení semínek. Zrcadlo je připravené podpořit světlo a zabránit vytahování rostlinek. Tady rostou bez umělého osvětlení. Walter

Sazenice jsem rozesadil do kelímků, ale začaly se mně vytahovat. Nezbude mně nic jiného než dát je pod světlo, za oknem je málo Luxů. Počítám nejméně s destidenní kůrou cca 10 hodin pod světlem.

           Vladimír

Vladimíre, váhal jsem, zda to opět nebude, že kuře radí kohoutovi, ale pak jsem si řekl, že Ty mě znáš a nebudeš na mne snad naštvaný. Dát je pod světlo je dobrý nápad. Co nejintenzivnější. A myslím, že by prospělo, kdybys je přihnojil něčím s dostatkem fosforu i draslíku. Proč? Protože ten růst se pak spíš přesune ke kořenům, což je žádoucí. Pokud mi nevěříš, zkus to napůl s kontrolním vzorkem.

Vycházím z toho, jak vypadaly moje sazenice celeru, pórku i brokolice loni, kdy jsem je proti všem pravidlům přihnojil NPK z Kristalonu zdravé rajče (7,5-12-36). V zálivce, běžná koncentrace. Udělal jsem to 2x a ačkoliv nebyly přisvětlovány (ovšem poněkud později, výsev 24.2.), nijak moc se nevytáhly, ale měly při výsadbě bujný kořenový systém. 

Sorry.

Milan

To předpěstování z 7.2. se mi nepovedlo. Použil jsem nevyhnojenou zeminu ze skleníku a ani za měsíc nenarostly slušné sazenice, jako v jiných letech, navíc mi jich hodně poničilo padání klíčních rostlin. Ještě že mám něco v záloze z prvního předpěstování z 24.1.Jinak nevím proč, ale opět je tento příspěvek přiřazený v diskuzi úplně pod jiný příspěvek, než na který jsem reagoval. Walter

Taky jsem vždycky měl problém s vypěstováním sazenic košťálovin, po přeszení začaly zasychat. V knize košťálové zeleniny jsem se dozvěděl, že sazenice se přepichují když děložní lístky jsou dostatečně vyspělé. V tě době se nejlépe ujímají. Zkouším to, a zdá se mně, že to u mne za oknem (asi nevhodných podmínkách- dost teplo) funguje.

           Vladimír

Vladimíre, přispěju zase jedním neortodoxním návrhem, který už léta praktikuju celkem s úspěchem. Přeskakuji pikýrování úplně. U košťálovin, celeru, pórku i cibulky. Vyseju je do dostatku směsi, klíčivý substrát dám jen na povrch a pak je, pokud je to třeba, i proti všem pravidlům přihnojím. Hnojím nízkodusíkatým hnojivem s dostatkem fosforu i draslíku. A přímo je pak vysadím na pozici v záhonu. Když je teplota půdy odpovídající.  Nevím, co mne k tomu vedlo, možná lenost, možná má víra, že čím méně zasahuju do přírodních procesů, tím lépe pro rostliny. Zatím mne to nezklamalo. O moc víc prostoru to také nezabere.

Milan HP

To je normální věc, nic nového. Když máš dost místa, tak je možné třeba dát jedno semínko do kelímku. Když vyklíčí, tak se s ničím netlačí a roste až do doby výsadby. Nakonec nejlepší je pěstovat košťáloviny z přímých výsevů, což jsem většinou praktikoval. Ale to není pro nejranější výsadbu.

           Vladimír

Ano, také dělám některé košťáloviny, ty pozdnější (Giganty, růžičkovou i pozdní kapustu, zelí jak které), z přímého výsevu. Stejně jako okurky a cibuli ze semínka. Sazečka u mne nějak neprospívá. Nevím jistě proč, ale podezírám houbové choroby. Teď jdu vysít celer, pórky a Koshigayu cibulku.

Milan

Trochu jste pozapomněl dodat, že pro ten způsob výsevu jednoho semene je potřeba mít dostatek světla a to tak, že fest = skleník, pařeniště. Jinak se to okamžitě vytáhne apřepíchnutí je nevyhnutelné.