pěstování cedru u nás.

K dotazu půdy pro Cedr dovezený z libanonu. Půdní podmínky v rezervacích kde endemický Cedr žije byly již popsány. Jsou to aridní půdy, s vysokým obsahem štěrků jurských vápenců. Také drobnější frakce jsou přítomny, dále humozní složka nejvíce původu z jehličí z cedru a tamních bylin. Podstatné je že jsou to půdy propustné, dobře drénážní a že jsou na původu jurských vápenců. Je potřeba se také podívat na srážkový diagram libanonských rezervací. Pokud mně paměť neklameje zde roční průměr nad 900 mm s dominancí únor - duben

Podle mých zkušeností není problém vypěstova jakýkoli druh Cedru ze semen není až tak velký problém,prroblém je v naší zimě. Jeden známý zahradník říkal, že rostou docela dobře, ale cca jednou za 20 let je zdánlivě příznivá zima z velké části vyhubí a začínáme znovu. Ale těch "20 let" rozhodně stojí za to!!

...Roku 1970 jsem za komunistů v prodejně pro zahrádkáře pod Karlovým nám. v Praze 1 (začátek Jindřižské; dávno již neexistuje) koupil za 18 korun libanonský cedr v květináčku vysoký cca 15 cm. To bylo září. Přez zimu jsem ho držel mezi přezimujícími kaktusy v meziokenním světlém, ale chladném prostoru, na špaletovém okně pražského činžáku. Prodavačky mi sdělili, že byl vypěstován ze semene Cedrus libani, přímo z Libanonu. Začátkem května 1971 jsem ho vysadil na jedné z vinic blízko Litoměřic. Několik let jsem o něj pečoval (kopřivy a další plevele, zalévání, ochrana před okusem atp.). Dnes je asi 14 m vysoký, plodí... a je zcela zdráv. V zimě, když je bílo, trčí svou tmavou zelení do krajiny. Mám z něj radost. Nikdy ani nenamrzl. A to tam byly zimy i minus 25 stupňů Celsia! Vichra tam jsou veliké. Nechápu proto ta tvrzení, která jsou rozšiřována, že cedry u nás nemohou trvale růst. Mohou!!!

može sa tvarovat strihat? 

dakujem :-)

esšte foto 

Musím nesouhlasit, kupřikladu u cedru libanonského naopak šišky dozrávají na stromě a padají pouze semena s vrtulkou. A druhá mílka nejlepe se daří vypěstovat semenáčky ze šišek které dozráli v našich podminkách. Nejlepe se u nás daří Cedru Atlaskému, trochu hůře Libanonskému. Nevhodný na naše zimi je Cedr Himalajský.  Cedr potřebuje poměrně suché a vapenité podloží se zákryvem severních větrů a jarního slunce.

Moje osobní skušenost je s Cedrus libani, zasazeném mnou osobně v roce 1970 z 15 cm vysokého semenáčku. Dodnes roste a je to mohutný strom nedaleko Litoměřic, na vinařské půdě, s mocností něco kolem metru, podkladem je opuka. V zimě je vystavem prudkým poryvům ledových větrů (roste na severo-západním úbočí hory). Výška je asi 11 - 12 m. Kvete i plodí. Problém? Žádný. Budu-li ironický, "péče" o cedr libanonský se nevyplácí. Chce svobodu a volnost, výhled do kraje. Pak je šťastný a roste.

Cedr atlanský nebo také cedr atlaský jsem zasadila jako asi 1,2m vysokou sazenici. Měl pěkně modré pichlavé jehličí. Dostal místo u potůčku a do jámy pro kořeny pytel substrátu, jinak mám hodně lehkou půdu. I cererit jsem přimíchala. Roste (konečná výška má být asi 5 metrů), vrcholek se vytáhl asi o 25cm,  Letos na jaře mi brnkal na nervy, měl také, jak tu píšete,  jehličí do žluta. Věřte nevěřte, teď v máji už je zase pěkně modravý. Jestli to opadalo a ostatní chomáčky jehličí zapnily prázdná místa...??? Spíš "nabral barvu"?

F.T.

Oprava - konečná výška 15metrů. Ještě dodám, že v potůčku, u kterého je zasazen, proudí dusičnany z hnojiv na poli - po část roku. Třeba se -norozdíl ode mne- nebude zlobit na ten přísun živin.