Snahou nás lesníků je vyhýbat se monokulturám a vysazovat lesy smíšené, jenomže ne v každé lokalitě a stanovišti je toto možné. To co jste viděla, je pravděpodobně plocha, kde byl původně vysázený smrk a příměs borovice, modřínu a listnáčů jsou dřeviny vtroušené. Listnáče dělíme na hospodářské (lípa, dub,javor, jasan,buk, habr,jilm, jírovec,jilm) a plevelné (bříza, osika,vrba, krušina,částečně i jeřáb). Tyto druhy dřevin vyrostly přirozenou obnovou lesa (opadem semen z dospělého stromu). Na této ploše je vhodné provést prořezávku a podpořit hospodářské dřeviny. Ona "černá houština" je skupinka přerostlého náletu, která vznikla přirozenou obnovou, ne úmyslným zalesňováním, neboť smrk vysazujeme ve sponu cca 1,3-1,5 m x 2m, takže by toto uměle nebylo možné. Ani bývalá lesní školka to není. Prořezávce náletu se v praxi nevěnuje velká pozornost, protože revírníci do svých projektů plánují prořezávky v porostech, které vznikly uměle, tedy zalesňováním. Prořezávka náletu se provádí po domluvě s revírníkem z důvodu finančního ohodnocení pracovníka (těžaře, dělníka). Většinou se platí časově, oproti prořezávce uměle zalesněné, kde je stanovena cena za 1 ha, tedy práce je ohodnocena úkolově. Po deseti letech se obnovují hospodářské mapy, kde jsou zakreslené každé kousky lesní plochy, které jsou barevně odlišené podle stáří porostu. Co z toho vyplívá? Při obnovování hosp.map taxátor sloučí celky a skupiny lesa, kde zahrne i oné "černé houštiny" do prořezávky, která je uměle vysáená, tudíž se prořežou právě tyto skupinky náletu, který vyrostly přirozenou obnovou lesa. Práce už nebývá placená časově, ale úkolově s prořezávkou danou projektem revírníka. Touto slučkou se zvětší plocha k uměle zalesněné prořezávce. Pro těžaře, dělníka je výřez takových skupinek náletů opravdu oříškem. R.
