Liliovník tulipánokvětý

Vcelku pohodlně vzchází i ze samovýsevu, nálet malých semenáčků je docela běžný a pokud máte možnost sehnat šišku tak to vysejte. V lázeňském parku v Bechyni jich zahradníci v trávníku posekají každý rok několik a vůbec jim to nepřipadá jako nějaká vzácnost. Pokud bych ale potřeboval jen jednu,dvě rostliny a ne celý les tak si je koupím a neztrácím čas. Stromy jsou přece jen trochu, proti našemu životu pomalejší. V některém s předešlých příspěvků se tvrdí, že roste rychle. Vše je relativní ale dle mých pozorování rostlin u kterých znám věk bych si dovolil pochybovat o tomto tvrzení. Přirovnal bych jej v tomto asi tak k lípě, tedy žádný extrem. U  nás navíc nemá zpravidla ideální podmínky a tak dorůstá zhruba poloviny (max.35m) toho co ve své domovině(až 60m) Tato debata je ale vhodná tak pro majitele zámeckého parku a né pro zahrádkáře co kdysi dostal 400m2 stráně a perou se mu tam dvě jabloně se třemi kedlubnami o místo.JP..

Po několika letech v příznivých podmínkách roste opravdu poměrně rychle, z vlastní zkušenosti mohu doporučit stříhání - snáší ho velmi dobře, dá se udržet v "přijatelné" velikosti. Bohužel ale kvete nejdříve až po 25 letech.

Dá se pěstovat i dobře jako bonsai, jen se nebojte stříhnout. A vyskytuje se opravdu v každém lepším parku, pěkný je ve Vrchotových Janovicích. A ginkgo - označit za raritu to, co se dá sehnat v OBI se  mi moc nezdá.

Ja by som ginkgo povazoval za raritu, nie vsak kvoli tomu, ze ho nie je dostat, ale kvoli jeho historii. Tak isto mozme povazovat Wollemi Pine za raritu v sucasnosti, ale mozno neskor ani nie. I ked si myslim, ze Wollemi bude raritou v nasich klimatickych podmienkach, pretoze vydrzi max -5°C. Inak laliovnik povazujem za jeden z najkrajsich stromov, hned po ginku. :-)

Vážení přátelé,debata na téma co je a co není rarita vychází z toho, že nemáme jasně definováno hodnocení. Pokud by jsme se ale například podívali k filatelistům tak by jsme vyděli že i to lze . Tam je vše dáno počtem kusů od unikátu (1) přes pět stupňů rarit (R1 až R5 ) kdy se začíná od 2 do 10 ks (světová rarita )atd. V botanice ale tudy cesta nevede Např.podle filatelistů  Wollemie počtem kusů není žádná rarita. Svým botanickým zařazením je to ale unikát. Tak se ani nesnažte vnášet do toho hodnocení . Každá rostlina je originál(jako každý živý organismus), tedy snad také unikát. Důležité je stejně jen to aby nám to přinášelo to co od toho očekáváme. Radost a potěšení, krásu, potravu, naplnění ješitnosti a sebeuspokojení (a to bez toho hanlivého významu který se tím zpravidla chápe) a asi i mnoho dalšího. JP..

Dobry den, po pravde receno me predevsi zajimaji rostliny, ktere se daji snis. Proste kazdy k tomu mame jiny pristup. Narazil jsem ale na jiny problem. Nevim jestli je spravne oznaceni Liliovnik nebo Liriovnik. Vzhledem k jeho latinskemu nazvu Liriodendron se klonim k tomu, ze nazev Liliovnik vznikl kdysi "spatnym" prekladem. Zrejme tento preklad se vzal v Cechach za vlastni a smysl nazvu se uplne zmatl. Strom podle meho usudku nepripomina Liliy, ale jeho listy pripominaji tvar liry, hudebniho nastroje. A TED NEVIM, JAK TO VLASTNE JE .... Dekuji za informace Martin Sehnal

Váš úsudek považuji za správný. Genezi českého jména sice neznám ale je pravděpodobné, že to tak nějak bylo. Přesto je toto české jméno platné. Jména národní nejsou automaticky překladem botanického jména (tedy latinského) i když to někdy platí. Pokud by se tedy býval nějaký botanik rozhodl, že je to například "Sudokopytník pruhovaný"  tak to bude platit a budeme se nad tím sice podivovat ještě více než dosud ale to je tak vše co s tím můžeme dělat , Prostě je to platné jméno. JP..

Mám s pěstováním liliovníku tulipánokvětého poměrně velké zkušenosti, takže s připojím k diskusi - stromu se v našich klimatických podmínkách daří relativně dobře, dokáže růst od téměř ve všech půdách, s výjimkou hodně suchých a naopak mokrých. Nesnáší zaplavení, možná jen velmi krátkodobé. Růst je spíše průměrný a navíc pozdní přírůstky mohou v zimě namrzat. Nesouhlasím s dobou květu až v 25 letech, mnou pěstovaný exemplář začal pravidelně kvést již přibližně ve 12. roku. Pokud strom roste v dostatečně vlhké půdě, odvděčí se dosti velkými listy, někdy až 25 cm. Strom jsem již viděl růst u nás ve všech možných klimatických polohách, od nižin až po podhorský stupeň (Mariánské Lázně), v chladnějším klimatu se ovšem olisťuje poměrně pozdě - až v druhé polovině května. Při výsadbě je nutno velmi dbát, aby nezaschnul kořenovový systém, na to je velmi háklivý. Pěstování v amatérských podmínkách je dost složité, klíčí asi jen 10% semen.

Létají na něj včely?