Sezona výsadby ovocný stromků začala

Letos vysadím vlastní roubovanec Gaskoyneho šarlatového. Jsem jako očarován jeho vzhledem a pábitelskými popisy našich ovocnářských průkopníků:

„Půvab tohoto jablka nelze porovnati s ničím podobným. Proto také každý, kdo se s ním seznámil, váží si ho neobyčejně a pěstuje je jen pro sebe. Proč by se každý ovocnář neměl seznámiti s nejkrásnějšími jablky, zejména tehdy, mají-li ostatní vlastnosti tak pozoruhodné? Kdo má srdce přístupné alespoň poněkud krásnu, jež žije kol nás, uvítá s povděkem toto jablko, o němž nebylo mnoho psáno pro poměrný nedostatek zkušeností, které však jde vstříc své slávě.
Ovoce je krásy tak svůdné, že je možno stromy sázeti jen do centra velmi dobře střežených sadů a uzavřených zahrad, kde hlídka nebo bezpečný plot zabrání hříšným úmyslům mimojdoucích, byť to byli lidé jinak poctiví"  (Kamenický Karel, České ovoce VI. Jablka II. Praha: Čsl. grafická unie, 1924)

Pre Gascoygneho šarlatové si plánujem ísť do Bojkovíc.

Mám Gascoygneho na jedné větvi - je to dobré zpestření chuti, s radostí se do něj zakousnu. Co si cením nejvíc, jeho vzhled (s typickým tečkováním a otevřeným kalichem) i chuť jsou nezaměnitelné. Ale na celý stromek to není. Skladovatelnost je krátká, růst bujný, plodnost spíš menší, zato citlivost k hnilobě mimořádná. Pro své zajímavé vlastnosti by mohla být dobrým materiálem pro křížení. Krom odrůdy Deliga ale žádného křížence neznám.

Nepleteš se Miloši s tou krátkou skladovatelností? Jak K.Kamenický, tak i např. R.Pešek z Bojkovic, uvádějí konzumní dobu Listopad až Březen... a to podle mne krátkou skladovatelnost jaksi vylučuje.

Jiří II: S odrodou G.Š. nemám osobnú skúsenosť, iba pridám pomerne podrobný popis tejto odrody. Či je vo všetkom pravdivý posúdiť neviem. IH

Díky za informace, pane Hlavatý. Ono asi záleží na tom, jak se kde změnila průměrná roční teplota od doby uvedení této odrůdy a také na tom, jak který autor opisoval údaje od kterého dřívějšího autora. Ať už je to „říjen až prosinec i déle“ nebo „listopad až březen“, jsou to vždy nejméně 3 měsíce – a to krátká skladovatelnost rozhodně není. Možná že to Miloš myslel tak, že skladovatelnost je krátká, protože G.Š. na skládce hodně hnije. Jsem si vědomý jeho náchylnosti na moniliózu, která je příčinou hnití. Přesto zariskuji a zkusím to. Povzbuzuje mne doporučení téměř všech autorů na pěstování G.Š. v extenzivních podmínkách, na semenných podnožích a v klasických vyšších tvarech, protože to je přesně můj případ.
„Vždycky se nám zdá lepší to, co nemůžeme dostat, než to, co už máme. V tom spočívá romantika a idiotství lidského života“,  řekl prý Erich Maria Remarque.  To docela vystihuje moji touhu po G.Š.

Nepleteš se Miloši s tou krátkou skladovatelností?

Možná ano. Pravda, ani v dobách, kdy jsem měl Gascoigneho celý strom, jsem jablka neskladoval ve sklepě nýbrž jen v chladné komoře spolu s podzimními. Jak dlouho opravdu vydrží jsem vlastně nezkoušel. Ale co vím, o Vánocích nebo krátce po nich začly moučnatět. Některé plody taky praskaly a hnily u kalichu, podobně jako (mnohem trvanlivější) Melodie. Že by vydržely do března. no možné to je, ale podle kypré dužiny se mi to moc nezdá.
   Pro extenzivní pěstování má určité výhody.
1. Strom si udržuje stále růst, nezababčuje.
2. Nevyžaduje každoroční řez
3. Plodnost není extra velká ani když rok před tím vynechá
4. Ani na větších stromech nezdrobňuje plody.

Gascoygneho šarlatové je jedním z rodičů odrůdy Dagmar II. pana Bláhy (Grávštýnské × G.Š).

GŠ jsme ve sklepě mívali do konce ledna (byl to klasický sklep v cihlovém domě z 30.let), v paneláku mi vydrželo jen do Vánoc. Měli jsme čtvrtkmen (hodně široká rozložitá koruna), jablky býval obalený. Jen rád hnije od okvětí. Ale chuť má .     Lída