Roubování

Dobrý deň,

s vrúbľovaním nemám žiadne skúsenosti, preto sa chcem poradiť či je možné prevrúbľovať jabloň ktorá je na obrázku spôsobom že by sa strom zrezal v mieste ktoré je naznačené červenou farbou a následne by sa v tej úrovni prevrúbľoval(spôsobom za kôru) inou odrodou. 

Ještě o cca metr níž. To bude, pro Váš případ, ideální. Uvidíte, že jsem měl pravdu. JG

Přeroubovat takto lze, rouby se ujmou. Smysl to ale nemá, novou korunku těžko zapěstujete a nikdy se vám nezavalí rána po řezu. Buď přeroubujete v koruně, to je ale vysoko nebo koupíte nový stromek. Walter

Nie takto sa strom nevrubluje, ak uz tak kostrove konare, ale toto je dost stara jablon. Skor by som rozmyslal nad vysadenim novej niekde vedla a pokial dorastie a zacne poriadne plodit tato dozije.

Ďakujem za rady. Pokiaľ ide o samotnú jabloň napriek svojmu veku rastie zdravo aj plodí. Avšak plodí len každý druhý rok a naviac máme na záhrade ďalších 6 stromov rovnakej odrody z ktorých úrodu nestihneme ziesť ani za celú zimu. Ten na fotke je najmenší respektíve s najmenším obvodom kmeňa. Pre to by som chcel prevrúbľovať na odrodu ktorá rodí každý rok.

Sadeniu nového stromu sa snažím vyhnúť pretože pôda je u mňa veľmi nekvalitná a nové stromy sa tu ujímaju len veľmi ťažko. To čo v bežných podmienkach narastie novovysadený strom na mm106-tke za 5 rokov u nás trává 10 rokov.

Neviem na akom podpníku sú pôvodné stromy ale v rokoch ktoré niesu zrážkovo nadpriemerne(a taký rok už nebol ani nepamätám) majú dokonca aj také stromiská minimálne prírastky. A to ako som vyššie písal ten na fotke je z nich najmenší. Dva exempláre majú hrúbku kmeňa minimálne peťnásobnú toho na fotke.

Když je situace taková, tak bych zkusil experimentovat. Strom v potřebné výšce neuřezávat!! Vytvořit jen zářez a roubovat několika silnějšími rouby za kůru. Technologie je možné vyhledat na You Tube v sekcích zmlazování ořešáku, přeroubování olivovníku a celkové zmazování sadu.

Před mnoha lety jsem zdědil zahradu s podobnými stromy a skoro všechny přerouboval. Většinou to dopadlo špatně. Rány se špatně hojily kůra chytla rakovinu a stromy jsem beztak vykopal. Pokud přece jen chcete přeroubovat držte se určitých zásad:
1. Uříznout kmen a roubovat na něj je s vysokou pravděpodobností odsouzeno k neúspěchu. Smysl má jen přeroubování v koruně.
2. Odrůdu, kterou použijete je třeba pečlivě vybrat. Vyhněte se slabě rostoucím a hodně plodným odrůdám. Rouby by měly růst přinejmenším stejně, lépe ještě bujněji než původní strom. Je to důležité pro zahojení ran i budoucí boj s vlky. Skutečnost, že Vám strom rodí střídavě, může být způsobeno odrůdou, ale taky vyčerpanou půdou a nesprávnou agrotechnikou.
3. Nermá-li strom tažné větvičky, které by zajistily asimilaci po odřezání větví, je lepší přeroubování rozdělit do dvou let. Začít s větvemi horními směřujícími vzhůru.
4. Máte-li v sadu špatnou půdu, nesmiřujte se s ní. Přeroubovaný strom obryjte a řádně pohnojte. Zvýšíte tím šanci na ujmutí i zahojení ran.
5. Na silné větve dojte za kůru více roubů. I když časem ponecháte jen jeden jako pokračování staré větve, několik let tam nechejjte růst všechny. I když to nevypadá pěkně a koruna bude hustá, je to důležité pro zahojení ran i odvod přetlaku mízy. Průklest se pak provede po několika letech.

Před lety nám v zimě při -35°C na zahradě zmrzly tři stromy (dvě Ontaria a Matčito) od místa roubování nahoru, tj. do dvou metrů výšky byly v pořádku (vysokokmeny). Uříznul jsem je tak, že zůstal jen kmen, a ten jsem narouboval za kůru. Použil jsem delší rouby, aby strom měl brzy hodně listí. Po obvodu kmene asi na každých pět centimetrů jeden roub. Zavázal, zbytek rány pečlivě zatřel, přivázal ještě několik klacků jako bidýlka pro ptáky, aby nesedali na rouby.

Stromy po dvou letech rodily, ale rány se nikdy nezacelily. Po několika letech jsem je postupně dával pryč kvůli stavebním úpravám, ale ani tak by dlouho nevydržely, na vodorovné ploše se držela voda a kmeny začaly vyhnívat. Taky boje s rakovinou. Čili stejné zkušenosti jako pan Vysloužil. Bral bych to jen jako nouzovku, vež vysadíte nové stromky a než Vám začnou rodit, dlouhodobě to nemá perspektivu.

JZ

Střídavá plodnost samozřejmě naštve, zvlášť když se týká hned několika stromů. Jeden rok nadúroda a druhý nic. Před pár desítkami let jsem ten problém řešil na pár vysokokmenech taky. Zkusil jsem metodu kroužkování větví. V roce plné násady květů jsem zhruba třetinu větví koruny vysokokmenu nakroužkoval a zároveň z těch větví vyštípal všechny květy. V následujícím roce tato část koruny vykvetla a zaplodila, zatímco na zbytku koruny nebylo nic. Strom pak od té doby plodil každým rokem, ale střídavě na částech koruny. Nutno ovšem dodat, že na nakroužkovaných větvích zůstaly v místech vyřízlé kůry natrvalo nevzhledné závaly. Walter