Jaké podnože do těžkých půd?
|
|
|
|
|
|
|
Kaktus - (10) - 210.4 (?) 7.10.2009 10:42, zobrazeno: 33999x
Dobrý den,
prosím o radu, jaké volit podnože pro ovocné stromky do těžké nepříliš kvalitní ornice, a od hl. cca 30 cm jílovité půdy na Ostravsku, výška okolo 250 m.n.m. Tvary stromků chci spíše větší (ČK). Rozhodně ne zákrsky a vřetena na slabě rostoucích choulostivých podnožích, které spolehlivě do 10 let odejdou na rakovinu, nebo krčkovou hnilobu. Samozřejmě každá odrůda (hlavně u jabloní) vyžaduje vhodnou podnož dle vzrůstu odrůdy, ale jedná se mi spíše o všeobecné doporučení, které podnože pro jabloně, hrušně, švestky a broskve jsou do této půdy nejvhodnější. Chystám se koupit asi 10 stromků a už neudělat chybu, jako dříve. A jelikož podnožím já sám moc nerozumím a nechci spoléhat na doporučení prodejců, kteří chtějí hlavně prodat, tak bych chtěl slyšet i názor někoho nezaujatého, kdo se v podnožích vyzná. Děkuji za odpovědi.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
tomast - Zlatý Zahrádkář (572) - 244.4 (?), 7.10.2009 12:00
Dobrý den, neznám Vás ani Vaše půdní podmínky, ale žiju nějaký pátek na Ostravsku - to co ve svém dotazu popisujete, já za žádnou hrůzu nepovažuji!
V podobných podmínkách tady ovocnaří tisíce lidí včetně zavedených a velmi respektovaných školkařů a mohl bych jmenovat velmi rozsáhlé oblastí (nejen Ostravska), kde jsou půdní podmínky obdobné.
Jediné, co v těchto půdních podmínkách spolehlivě nejde, jsou meruňky na meruňkovém semenáči - nejpozději do 10 let zajdou (asi 30-letá zkušenost mne i mých rodičů) - i když na druhé straně jsem zde již uváděl, že Ostravu- město lze s trochou nadsázky považovat za meruňářskou oblast a v Hrabůvce znám ulice, kde je meruňka u každého domu.
K podnožím nemám celkem co dodat - sousta informací je v archivu, sám mám na zahradě hnědozem a pod ní jíl (místy kameny - poblíž řečiště potoka). Na zahradě mám t.č. asi 10 zákrsků jabloní v plné plodnosti (tj. 8-15 let) a nemohu říci, že by mi v posledních 10 letech něco odešlo. S vřeteny jsem nikdy nekoketoval, ale otec před více nežli 30 lety začal pěstovat divoké palmety (nebo chcete-li vřetena naplacato). Celkem se to osvědčilo, a z poměrně zakrslých stromů sklízím velmi kvalitní ovoce.Totéž platí o broskvoních a švestkách.
P.S. Přikládám ještě fotografii letošních broskví z těch "bídných" půdních podmínek
| |
|
|
|
|
|
|
|
vyslouzil - Diamantový Zahrádkář (18316) - 65.50 (?), 7.10.2009 13:31
Děláte dobře, že nevěříte radám prodejců. Ne, že by tomu nerozumněli (v některých prodejnách teda vůbec, ale ve školkách obvykle ano), ale byl by to špatný prodejce, kdyby Vám radil zboží, které nemá.
Nelze ale jednoznačně odpovědět, stejně jako není každá těžká půda jako druhá. Obecně platí, že čím horší půda (nejen těžká, ale i kamenitá, suchá, chudá) tím bujnější podnož se volí. Ale zázraky čekat nelze. Každopádně se vyplatí těžkou půdu provzdušnit a vylehčit.
|
|
|
|
|
|
|
tomast - Zlatý Zahrádkář (572) - 244.4 (?), 7.10.2009 14:41
Snad jenom malé doplnění:
-kdykoliv jsem v posledních letech něco sázel, snažil jsem se stromečkům přilepšit, ale tak nějak "normálně". Kameny a těžká jílovice jdou ven jako odpad (jsou toho tak 2-3 kýble na díru), použitelná hnědozem se nastaví kompostem, pískem (dobrá je omítka), vápnem či popelem z dřevěného uhlí, na dno jámy dávám vápno a superfosfát (mnohokrát to tady zaznělo).
-u všech novinek, které mi byly doručeny na podnoži M9, mám ke kořenům 50 cm drenážní trubky (taky poznatek z tohoto fóra), takže mohu přihnojovat dle libosti. Podle přírůstků, které moje novinky mají, však nevěřím, že podnož je M9 a taky si nemyslím, že bych přehnojoval jako školkaři.
Když jsem hloubil díry na stromy, nikdy jsem nevyměňoval nákladní auta zeminy, tj. 60cm v průměru max. a ne více nežli 50cm do hloubky. Funguje to a nemám pocit, že zákrsky, které před 15 lety sázel otec (a které plodí), byly sázeny výrazně pečlivěji.
|
|
|
|
|
|
|
Kaktus - (10) - 210.4 (?), 8.10.2009 8:49
Tak to Vám závidím pane „Tomast“, že nic neodešlo. Ony ty půdní podmínky asi jak říkáte nebudou nic strašného, pravdou je, že zde jsou tisíce zahrádkářů a všichni pěstují, půda je sice těžká, ale živiny mít bude, ale pak mi není jasné, proč mladé zákrsky prostě „nejdou“, na rozdíl od desítky let starých stromů, polo a vysokokmenů. V něčem to být musí a v čem jiném, než v podnoži…. Ještě v pubertě jsem cca před 10-12 lety s otcem vysadil po „generálce“ zahrady asi 15 různých zákrsků, podnože nevíme. Nyní z nich zbyla asi polovička, odumřely i jiné, později zasazené. Buď na rakovinu, nebo nějakou hnilobu krčku, či nějaký „úžeh“, nebo co to je. Někdy „to“ bylo v korunce, jindy v patě stromu. Z ničeho nic se objeví chřadnutí a schnutí buď napadené větve v korunce, odkud se rychle rozšíří i na zbytek korunky a nebo rovnou celého stromu (když je to u paty kmenu), v tom místě kůra odumírá, propadá se a získává červený nádech. Celý strom pak během několika týdnů umře i s nasazenou úrodou. Naposledy letos koncem jara odešly hned 4 stromky: asi 12-letá statná švestka Stanley, která krásně rodila, 12-letý James Grieve, pětiletá hruška Konference a úplně mladý dvouletý Rubín. Nanaštvalo by to? Vše zákrsky na bohužel neznámých podnožích (nezapsali jsme to). Letos to byl nejhorší rok, odešly 4 a všechny u paty kmenu. Vysazovány nebyly sice nijak poctivě, bez výměny hlíny, do jámy po původních stromech jen ke kořenům kompost na doplnění objemu, ale po celý život byly na podzim mělce obrývány, ze zarýváním hnoje a použitého travního mulče nebo během roku nahromaděné částečně kompostované trávy. Nepředpokládám, že by travní mulč mohl na to mít nějaký vliv, ale pravdou je, že pod ním půda asi hůře dýchá, pokud je vrstva hnijícího mulče souvislá, což je ale jen krátce po jeho nasypání, pak odehnije a rozhrabují ho ptáci hledající žížaly, do doby nasypání nového, aby kolo pod stromem zůstalo bezplevelné.
Možná bych ještě měl zmínit, hladinu spodní vody, která je dost vysoko, od asi 60 cm po 1,5 -2 m v nejvyšším místě zahrady, stromy ale hynou nezávisle na tom, i v nejvýše položeném místě zahrady.
Opravdu nevím o jakou chorobu se jedná (snad rakovina?), a jak zabránit dalším případným úhynům nových stromků, snad jen výběrem vhodné odolné podnože a větší jámou s prolehčením hlíny.
Letos z jara jsem zkusil i 2 meruňky a broskev (broskve i meruňky v okolí rostou). Samozřejmě na vyšší a celý den osluněnou část zahrady. Tentokrát už s poctivou úpravou jámy: 1 m v průměru a hloubka 60 cm. Kolečka a kolečka jílu pryč, původní ornice promíchána s vyzrálým kompostem a pískem, vespod uprostřed jámy vyvrtána v jílu drenážní šachta vrtákem na sloupky do maximální hloubky, co rukojeti dovolí (strašná práce a ještě v jámě….), tato šachta zasypaná štěrkem, na dno jámy tuhé nedotleté části kompostu, tráva, a vše co později dotleje + výlisky z moštování jablek + zásyp vápnem. Výsadba na kopeček. Nevím, co více bych jim ještě mohl dát :-), tak snad hned neuhynou a odmění se za tu dřinu chutným ovocem, dá-li počasí. Meruňku Veecot mám na mer. semenáči, Leskoru na St. Juliene 1 a broskev Red Haven na B-VA-2 (na jiné jsem ji nesehnal). Zatím tedy krása, od jarního zakořenění doteď narostly meruňkám i broskvi více, než 1,5 m výhony. Příští rok by už mohla být zkušební úroda :-). Samozřejmě u těch meruněk počítám s tím, že časem odejdou, až odrostou všechny drobné kořeny pryč z jámy do okolní původní půdy pro meruňky naprosto nevhodné. Do té doby ale porostou snad krásně. Jen mě trápí ty dříve zasazené zákrsky jádrovin a švestek, co pořád hynou neznámou chorobou a nevím si s tím rady…
|
|
|
|
|
|
|
tomast - Zlatý Zahrádkář (572) - 244.4 (?), 8.10.2009 10:11
Zmiňujete vysokou hladinu spodní vody a je otázka, zda tohle není hlavní problém:
Já mám pozemek u potůčku a cca 3 metry od něj roste asi 30 let hruška, vysokokmen, nijak stará (dneska sotva 35 let). Před 4 lety u nás v obci prováděli tzv. regulaci potoka, která spočívala v tom, že rozšířili koryto potoka (přišel jsem min. o 1 metr pozemku) a voda je blíže stromu.Ten strom poslední 3 roky prosychá, dřevo pod odlupující se kůrou černá a počítám, že ho v zimě shodím...
Otec mého kolegy měl též zahradu s vysokou spodní vodou a pokud se pamatuji, vše vysazovat na kopečky, musela to být hrozná práce...
|
|
|
|
|
|
|
Kaktus - (10) - 210.4 (?), 8.10.2009 10:44
Ta vysoká spodní voda na zahradě rodičů určitě problém je, ale právě staré polo a vysokokmeny zde rostou bez problémů, přitom určitě koření mnohem hlouběji (až do spodních vod), než zákrsky na slabě rostoucích podnožích. Pořád vidím jako zásadní problém ony podnože. Dočetl jsem se, že podnož A2 pro jabloně je bujně rostoucí a snad tedy i odolná, ale na těchto podnožích v dnešní době nic neseženu. Akorát se dá sehnat na MM106 a MM111, což by měly být středně bujně rostoucí. Nemusím mít malé stromy obíratelné ze země, hlavně, aby přežily a rodily. Na roubování expert nejsem, chtěl bych koupit hotové stromky.
Pro určité peckoviny by snad byla vhodná do těžkých půd St. Juliene, ale jinde jsem se dočetl zase opak, tak nevím...
Hrušně se dají sehnat převážně jen na Kdouloni, což asi nebude nejvhodnější.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
tomast - Zlatý Zahrádkář (572) - 244.4 (?), 8.10.2009 11:46
Psal jsem v jiném vlákně, že nakoupit malé množství podnoží A2 letos lze... Před asi 3 lety jsem kupoval hotové stromky na A2 ve školce u p. Kubáčka, nevím, zde je stále nabízí...
Bruzovická školka nabízí stromky na podnoži M7, která by měla být také vzrůstnější, zkuste se pobavit s majitelem.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|