Chrastavitosť: "rezistenty" versus "nerezistenty"

Striekať či nestriekať? S chémiou či bez chémie? Večná téma, asi nemá zmysel ju v plnom rozsahu znovu dávať na stôl. Vždy budú fanatickí zástancovia aj ešte fanatickejší odporcovia "chémie". A obe skupiny budú mať svoju pravdu. Tá (ale čo je to pravda??) leží zrejme niekde medzi týmito dvomi krajnými prístupmi, ku ktorému bližšie závisí najmä od danej lokality, pestovaných odrôd, prístupu k záhrade a od očakávaní ktoré konkrétny pestovateľ do svojej záhradky vkladá. Pri extenzívnom ovocinárčení (nie je problém s miestom, máme prevažne vyššie tvary stromov a stovky kg úrody) sú straty spôsobené chorobami či škodcami zanedbateľné, resp. prijateľné. V malej záhradke s niekoľkými nízkymi tvarmi stromčekov môžu byť škody tragické. Každý má právo vlastnej voľby, a mal by brať do úvahy aj skúsenosti svoje aj susedov zo svojej lokality. Moja skúsenosť - pred rokmi som istý čas skúšal pestovať jadroviny úplne bez chémie. Párročné výsledky boli tak biedne, že som prišiel k názoru že v našej oblasti to možné nie je. Postreky sa ale snažím redukovať na najnižšiu možnú mieru, flexibilne podľa priebehu sezóny či počasia. IH

Ja som len reagoval na to, že p. Vysloužil napisal "Bez chemie". Viem, ze u nas, kde je teplejsie a su 3 generacie obalovaca jablcneho + este obalovac vychodny by to dopadlo neslavne. Tak ma len zaujima, nakolko su chladnejsie oblasti vo vyhode. T.j. kolko tych jablk pred zberom popada a zhnije.

Trnavsko 145 mnm

mám len jednu starú jabloň, ktorá rodí "niečo kyslé" a tento rok všetko zhnilo na strome. to žiadny rok ešte nebolo a nie je v tom krupobitie, lebo to bolo zase minulý rok, jablká boli deformované, zničené alebo paradoxne neboli zhnité... teda toľko na tému himaláje a obaľovač. 

Jsem zhruba ve stejné poloze jako p.Vysloužil, také 400m.n.m., zhruba o 2°C chladněji než v Brně. Jablka nestříkám, a červivých jich popadá zhruba polovina. Takže pokud nezmrznou v květu, je jich dostatek, červivá zmoštuju, ostatní uskladním. Pokud v květu zmrznou, nemá to smysl řešit taktéž, protože je jich tak málo, že po letním působením hmyzu do podzimu nezůstane na stromě jediné (hmyz buď sežere celé jablko, nebo nakousne a to velmi rychle postupně na stromě shnije).

V podstatě bych potvrdil to, co napsal dr. Hlavatý a Petr z H. Napsal sem bez chemie ne proto, že by to měl být nějaký návod. Moje poloha má své limity a toho jsou si vědomi i škůdci. Abych nekecal, úplně bez chemie to není, hnojení na list a rozpustný vápník používám. Jen se vyhýbám pesticidům. Mnohem víc plodů se zmoštuje než uskladní a nemálo se jich i vyhodí. A jak píše Petr, Když zůstane na stromě jen pár plodů (kvůli mrazu nebo jednoduše strom odpočívá), zachraňovat je nemá smysl.

Nejvíc me zajímají odrudy co mají reference,,Na strupovitost rezistentný a padlím netrpí vubec nebo jenom málo,,

Spadají do této kategorie odrudy :Bohemia, Goldstar,Heliodor, Rozela,Viktorie, Rajka,Rosana, Rubinola,Admirál, Topaz a hlavne me zajíma Karmína o té nikde nic není psáno.? 

Karmína do té kategorie patří, Bohemia nikoli.

A co je to zač ta Karmina, když zadám do tohto vašeho guglu Karmína tak nic, je tady nejaký obkec okolo Karmína?

Prosím, už těch vašich výmyslů bylo docela dost... Když do googlu zadáte "jabloň karmína", vyjede vám jeden odkaz za druhým na tuto odrůdu.