Houby z lesa na zahrade

Dobry den,
chtel bych se zeptat jestli ma nekdo zkusenosti s pestovanim hub na zahrade. Moje zahrada je sestavena spise z lesnich popripade okrasnych stomu. Zadne ovoce atp. Tim chci rici, ze puda pod stomama a vselijakych zakoutich je jako v lese a je zde vetsi vlkhost i vice stinu.

Takze se chci zeptat jestli je mozne donest si z lesa podhoubi a 'zasadit' jej nekam do mist hodne pripominajicich originalni prostredi. Myslite, ze se to ma sanci uchytit?

Diky za napady ;)

Dva roky jsme pod břízky na zahradě sypali odřezky z čištění různých hub, včetně červivých klobouků. Už tři roky sklízíme pravidelně solidní úrodu kozáků.

mno to zni zajimave ;)
a ty odrezky a jine 'odpadky' jste zahrabali nebo jste je nechavali vilne lozene?

Můj děda si na zahradu přenesl kozáky, a to takto. Z lesa si přinesl hodně vyzrálé klobouky kozáků, měl na ně igelitový pytlík, smál se že by mu z košíku odtekly. Klobouky dal do teplé vody a 24hodin nechal "louhovat" pak obsah rozmíchal v kropici a vše vylil pod břízky na zahradě. Když bylo suché léto, tak to místo kropil, houby sklízel již druhým rokem. Aby se houby tzv, neztratily, musí se tam nechávat plodnice do úplného vyzrání, prostě nesmíte sesbírat všechno, jinak musíte "sázet "znova.
Zkoušel to i se hřiby, ale neměl na ně vhodné stanoviště.

kozáky asi jdou, už jsem četla jinde že se to povedlo. u hřibů je potřeba symbióza s kořeny smrčků a podhoubí prý roste třeba 50 let, než začne plodit.

daniela

Ale i tak to má smysl - pomůžete smrčkům. Stejěn tak jiné symbiotické houby pomůžou v růstu.

Já jsem nad tím taky uvažoval a skusil bych přesadit i nějaký stromek z lesa, na jehož kořenovém systému bude navázáno podhoubí hřibů. Přece pokud třeba kozák žije v symbióze s břízou, tak pokud přesadím břízku s větším balem u které rostou kozáci, tak by nějaká šance být mohla. Já budu skoušet osiku s křemenáčema.

Prosím o radu jak se dá zničit v zahradě houba Václavka, která mi tam ničí stromky? Děkuji předem za odpověď

Václavka se zničit nedá, její podhoubí prorůstá půdou a vytváří značně rozlehlé kolonie, které někde mají stáří i stovek let (v lese). Obvykle se však udává, že napadá stromy ve stresu, tj. stromy oslabené (nejčastěji suchem) nebo již přestárlé. Proto hlavní obranou je udržovat stromy v dobrých podmínkách, tam václavka nemá šanci. 

My máme bohužel václavky na zahradě taky - koupili jsme ji neudržovanou, se starými neprořezávanými stromy a vysokým bodláčím. Loni byly václavky pod jednou už napůl suchou blumou - pečlivě jsme tam celý rok sekali trávu, takže tam svítilo sluníčko a letos se tam plodnice neobjevily. Ale v další části zahrady se pro změnu letos plodnice objevila při zemi na jedné jabloni (dosud jsme tam jen třikrát posekali trávu kolem, kultivovování zahrady až tam nepokročilo).

Taky bych tedy potřebovala radu, jak na václavky...