Vápno hašené

Máme doma staré hašené vápno. Může se použít rozředěné ve vodě na vápnění půdy? Marie

Pokud jej budete vyhazovat, je to jeden z rozumných důvodů jak jej "zlikvidovat nezávadně". Ale pokud pro něj máte nějaké využití nyní nebo v budoucnu, tak uzavřené ve vzduchotěsném obalu s přebytlem vody vystáté nad povrch kaše (např. kýbl po primalexu) vydrží i desítky let.

Jinak na vápnění se používá mletý vápenec a mletý dolomit, které jsou několikanásobně levnější (neprošly vápenkou) a přitom udělají "svou práci" stejně nebo lépe.

K lepšímu využití hašeného vápna uvádím zimní bílení kmenů a kosterních větví ovocných stromů, míchání jíchy s modrou skalicí, bílení sklepa, ...

Samopzřejmě se takové vápno použít může. Chce to ale vědět, kolik má vápníku a  jakou máte půdní reakci. Pokud je kyselá, pak je vápno vhodné, je-.li zásaditá, tak ne.
  
...mletý vápenec a mletý dolomit, které jsou několikanásobně levnější (neprošly vápenkou) a přitom udělají "svou práci" stejně nebo lépe.

Opak je pravdou. Mletý vápenec a dolomit stojí kolem 100 Kč za 10 kg, což je víc než dvojnásobek ceny za prachové vápno či vápenný hydrát ze stavebnin(cca 80kč/20kg). A to nezohledňuji, že vápno má v sobě podstatně víc vápníku na kg suroviny.

njn tak to se omlouvám za dezinformaci, já kupuji mletý dolomit za 80Kč/q (0,8Kč/kg) jako volně ložený (většinou v množství 4q až půl tuny). Zemědělský podnik od kterého nakupuji to má za tyto ceny + vlastní dopravu.

Teď si vlastně uvědomuji, že někteří mají pod pojmem "hašené vápno" nejen vápenou kaši s přebytkem vody, ale i suchý vápenný hydrát. Tam samozřejmě starý může znamenat znehodnocený vyvázáním CO₂ ze vzduchu a tím přeměnu zpět na "mletý vápenec". Ano, pak využitelnost tohoto odpadu je jedině na vápnění před založením trávníku, vápněné podloží před betonáží dvorku, nebo i vápnění zahrad či sadů.

Uz se o tom diskutovalo loni, dolomiticky vapenec se da koupit v baleni (pytel) 40 kg, cena kolem 130 Kc (nekdy v akci v hobbymarketu i levneji). Vapno ma v sobe vic vapniku... a ma v sobe horcik jako dolomiticky vapenec ? A neni pak komplikovanejsi davkovani, popr. kolik ho davate na 10 m2? J.R.

Dolomit ma vyhodu v tom, ze je lepsie ak do pody futrujeme horcik ako vapnik. Horcik je dolezitejsi a v podach vzacnejsi prvok. Vapenec ako taky obsahuje pomerne malo horcika (oproti vapniku). Ale na druhej strane dolomit obsahuje vzdy dost vapnika. Z hladiska pH, je skoro jedno ci je to vapenatohorecnaty alebo vapenaty uhlicitan. Lisia sa len rozpustnostou, ale dlhodoba pufracna schopnost je ekvivalentna.

Ptal jsem se kamarada, kde kupuje dolomiticky vapenec a sdelil mi, ze ve stavebninach. Skutecne tam maji za cca 62 Kc 40 kg pytel, produkt se jmenuje 'Dolomitické vápenaté hnojivo'. Obsah CaO + MgO je vsak nizsi (a zrnitost vyssi) nez u produktu 'Dolomitický vápenec, mletý, druh B', ktery stoji cca 130 Kc (nekde o dost vice). Bezne byva v nabidce 'Vápenný hydrát dolomitický' popr. 'Vápno pálené mleté', ktere vyjdou take o dost levneji (jak jiz psal pan MV) nez kyble vapence 10 kg (pro mensi zahradku to ale muze byt prakticke, nez pytel 40 kg). J.R.

Velke kusy nie su dobre... a nemozno porovnavat ceny velkych a malych baleni

Ano, kýblík je praktická věc, ale i producent malobalení si musí započítat cenu kýblíku (s víčkem 18,-Kč/kus) a samolepící etikety (4,57 Kč/kus) do ceny výrobku. Praktické je pak, když se v zahrádkářské kolonii domluví, doveze se přívěsný vozík volně loženého a každý si může nabrat do vlastní přinesené nádoby.

Další věc je rychlost působení. Hrubě mletý nebo drcený je sice nejlevnější, ale jeho postupné uvolňování je v řádu let. Jemně mletý v řádu měsíců. Pan doktor Vysloužil má pravdu, jsou aplikace, kdy potřebujeme příští týden sázet a mít upravené pH. Pak vápenné mléko z hydrátu je nejlepší volba. A jak ukázal pan J.R. je možné sehnat i hydrát dolomitický - tedy okamžitě působící alkalizační činidlo s potřebným obsahem hořčíku.

Je to samozřejmě i o struktuře půdy. Těžká kyselá jílovitá či jílovitohlinitá půda bude profitovat z prachového vápna. Po zarytí do půdy se vyhasí půdní vlhkostí a zkarbonizuje vzdušným CO2. Tím nabude na objemu, půdu tak vylehčí zneutralizuje i provzdušní.
   V písčité půdě by po dešti vyhašené vápno odteklo do spodiny. Proto je tam lepší vápenec (či dolomit), který bude uvolňovat vápník pomalu a rostliny jej stihnou spotřebovávat.