Potaš, uhličitan draselný K2CO3
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
galloway pippin - Diamantový Zahrádkář (1408) - 179.38 (?), 30.11.2014 19:36
Potaši opět uvádí...
--------------------------------------------------
Pokud dáte popel do nádoby a ta je otevřená, tak nabere vzdušnou vlhkost a oxidy CaO, K2O,... se vyhasí na hydroxidy. Téměř současně však hydroxidy váží ze vzduchu CO2 a uhličitanová forma je hotová.
Podle p.Standy jsou vápník, dráslík,hořčík v popelu v oxidové formě.Na vzduchu se oxid uhelnatý(CaO),a oxid dráselný(K2O) vyhasí na hydroxidy, které se současně naváží na oxid uhličitý,...a uhličitanová forma je hotova.Nějak se mi te teorii nechce věřit, a stále hledám kde je pravda.Myslím si, že oxid uhelnatý nemá co do činění s přeměnou na uhličitanouvou formu, a oxid dráselný je v přírodě raritní, navíc vysoce reaktívní.
Že spalováním dřeva vznikají netěkavé oxidy-sodný, fosforečný dráselný, vápenatý ostatně připouští i wikipedia.Uhličitanová forma, kromě fosforu vznikne asi následně reakcí s CO2 spalováním uhlíku přímo ve spalovacím prostoru.O tom, že výsledný popel obsahuje zmíněné uhličitany není pochyb, a není třeba ani vzdušné vlhkosti, ani popel loužit.Loužení se používá při jiném způsobu výroby uhličitanové formy dráslíku.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
vyslouzil - Diamantový Zahrádkář (18316) - 92.38 (?), 30.11.2014 23:50
Uhličitanová forma, kromě fosforu vznikne asi následně reakcí s CO2 spalováním uhlíku přímo ve spalovacím prostoru..
To asi ne. Tedy u vápníku rozhodně ne. Vznik CaO je vlastně výroba páleného vápna, reakce s vlhkostí na Ca(OH)2 je analogfie hašení vápna a reakce se vzdušným CO2 na uhličitan je jako tvrdnutí malty. A tato reakce určitě neprobíhá ve spalovacím prostoru.
|
|
|
|
|
|
|
host - 234.3 (?), 1.12.2014 0:54
pravda, rozklad vapenca efektivne prebieha pri teplotach 900 a viac. Pri nieco mensich je mozny opacny proces. Hlavne pri spalovani dreva, ked je habadej CO2, vtedy CaO reaguje s CO2
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Standa_hk - Diamantový Zahrádkář (5555) - 220.138 (?), 1.12.2014 2:13
Biomasa je směs různých molekul. Hoření nelze srovnávat ani s výrobou vápna ani s procesy, kdy ve spalovacím prostoru vznikají uhličitanové formy...
Při teplotách nad 105°C není schopný oxid kovu (CaO, K2O,...) hydratovat s vodou a tedy hydroxid nevznikne, potažmo nemůže dojít k vzniku uhličitanové formy. Je li však příslušná sůl v uhličitanové formě, tak při teplotách hoření biomasy za běžných podmínek nedojde k rozkladu. Potaš zůstane potaší, uhličitan vápenatý vápencem, silikát křemičitou solí, Jen sulfidy se trochu rozdivočí...
|
|
|
|
|
|
|
host - 105.132 (?), 1.12.2014 10:51
Kde by sa take nestabilne latky ako K2O alebo CaO pri horeni dreva vzali? Jedine rozkladom nejakych soli, urcite nevznikaju priamo. Ake soli potom vznikaju pri horeni? Jedine soli prvkov obsiahnutych v dreve. Uhlicitany budu dominovat. Menej bude fosforecnanov, ich vyhodou je ze netvoria tak prchave latky. Sirany a dusicnany su nestabilne, respektive sa dusik a sira, ktorych je relativne malo, zvacsa vyparia vo forme plynnych oxidov. Inak horenie dreva moze byt kludne sprevadzane palenim vapna z uhlicitanu, len na to treba spravnu, dost vysoku teplotu. Na potash je potrebna podstatne vyssia teplota ako na vapenec a preto vypalenie K2O bude menej pravdepodobne. Navyse K2O je reaktivnejsie ako CaO a bude spat vznikat pri poklese teplot potash.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|