Potaš, uhličitan draselný K2CO3

Nestyďte se,jen se pochlubte,kolik potaše jste letos získali přes zimu.Já jsem dřevěný popel přes zimu pilně sbíral, a podařilo se mně nakupit kvantum čítající asi 250-300 litrů.Většinu jsem použil na jaře k jabloním, meruňkám, švestkám,třešním, s menším množstvím jsem pohnojil i broskvoně, hrušně.Něco málo (60l)jsem ponechal pro letní hnojení po úrodě.

Taky jsem se v zimě snažil, ale má snaha byla marná. Máme v bytě jen radiátory a v kotelně spalují plyn. Tak mně nic jiného nezbývá než jít zítra na zahradu a spálit jeden vykopaný strom (zítra odpoledne je totiž u nás paličský den). Moje rajčata už se těší. 

                                       Mr Big

Zajimavé ovšem je, že zatímco dřevěná štěpka je ve své syrovosti kyselým hnojivem pro kyselomilné rostliny,...ale když se nechá spálit na popel, tak rázem ph dřevěného popela stoupne na silně alkalické hodnoty něco okolo ph12.

Objevují se zde žádosti o rady, kde a jak nakupovat hnojiva pro rostliny.Dám vám dobrou a lacinnou radu... zapomeňte na zbytečné vyhazování dřevěného popela do kontejneru... stejně je za odvoz třeba platit.Kdo se potřebuje na své zahradě zbavit mechu v trávníku, nemusí hned kupovat nehašené vápno, nebo hydrát, ale postačí pocukrovat dřevěným popelem... otázka je "kde ho najednou vzít ve větším množství že?

Kdo potřebuje dodat hnojiva borůvkám,brusnicím, rhododendronům,azalkám, hortensiím,ale i růžím, maliníku,rybízu, angreštu tomu se bude zase hodit lépe dřevní štěpka vyrobená ze smrkového chvojí, jehličí,zbytků ořeziva po jarním řezu všech stromků, keřu.A samozřejmě každý ví, že ke kyselomilným rostlinám dřevěný popel nepatří!!!

...a že nemá popel ze dřeva skoro žádný obsah N, tak to je mi spíše výhodou, protože se nemusím obávat, že mi stromky porostou až příliš, a dřevní hmoty naroste více než plodů.V půdě málokdy bývá nedostatek dusíku pro rostliny...ony si v pohodě vystačí s dusíkem který jim je dostupný.Možná tak v písčitých,splavovaných půdách může být mírný nedostatek dusíku.Obzvlášť cenný v dřevěném popelu jsou množství potaše, fosforu,vápníku,hořčíku...nekteré v docela v přijatelné uhličitanové formě.

Sorry, ale v popelu nejsou živiny v uhličitanové formě dokud nenavážou vzdušnou vlhkost a CO2.

A to ste odkial zistil?

čerstvý popel jsou oxidy... CO2 a další uletělo "komínem" (teda pokud je spalováno v kamnech).

uletelo, okrem casti co vytvorilo uhlicitany. :-) Potas sa tavi pri 900 a je stabilny do 1200 st C a potom sa rozklada. Ak aj K2O vznika (co pochybujem), okamzite chladnutim reaguje s vodu a CO2. V kamnech je CO2 habadej.

Inak hadajte, co znamena slovo potash, co je anglicky vyraz pre uhlicitan draselny. Skuste rozdelit na Pot - Ash. Ash znamena popol a z popola sa bezne ziskaval. Pot je asi skratka potassium...

Pot je hrnec . Takže si dovedu představit že to znamenalo historicky "popel z pod hrnce" když se vařilo na otevřeném ohni v "černé kuchyni".

jenže při spalování se nejprve odpaří voda.

Pot je hrnec. Pokud dáte popel do nádoby a ta je otevřená, tak nabere vzdušnou vlhkost a oxidy CaO, K₂O,... se vyhasí na hydroxidy. Téměř současně však hydroxidy váží ze vzduchu CO2 a uhličitanová forma je hotová. Je to tak trochu perfekcionismus, kritizovat položení rovnítka mezi popel a potaš, ale v popelu mohou být i jiné sloučeniny, jako síran draselný, když na popel padly kyselé deště z neodsířených elektráren nebo jste do nádoby s popelem nalili použitou sulku,...

Stando, potaš má původ v angličtině?