NPK pod stromy

NPK se používá brzy zjara, při použití na podzim by se vyplavil dusík do spodiny.

tak, tak,jak sleze sníh a pučí první tráva

Větší nároky na živiny mají stromy zejména po odkvětu a při násadě plodů. Proto bych možná přihnojoval ještě o něco později. Zejména, pokud máte možnost zapravit je přímo do půdy. Účinkuje brzy -  jakmile se začne rozpouštět, což závisí na srážkách a závlaze.
 Samozřejmě to lze i hned v předjaří, jak je psáno výše.

jakou dávku by jste doporučili třeba pro švesku domácí, kdybych ji přihnojil pomocí NpK ke kořenům. Stáří? prostě stará + šárka

to je těžko, sypu to lopatkou na uhlí, tak 2 lopatky... cirka obrovské 4 hrsti na 4*4metry?

Hlavně nesypat na jedno místo, ale rozptýlit po celé ploše pod korunou, nejvíce po jejím obvodu. (Viděl jsem totiž i hnojení hrstmi hnojiva přímo ke kmeni a následné popálení pletiv kmene a odumření stromku).

Josef.

To, co píše Josef, je správné. Zejména, pokud máte pod stromy úhor, t.j. neroste-li tam tráva, podplodiny nebo příliš plevelů. V zatravněné zahradě považuji za účelnější vyvrtat či zatlouci díru(y) po obvodu koruny a nasypat hnojivo do díry (děr), hlouběji, až pod drn . Z tohoto depa se mohou živiny postupným rozpouštěním uvolňovat a kořeny stromu si je najdou.
    Rozprostřít hnůj nebo kompost jen tak pod stromy je sice dobré, ale ne vždy to jde. U hnoje Vám část živin vyprchá, navíc Vám to manželka asi nedovolí.

A když do díry po kůlu nasypete NPK tak živiny udělají co? do pár týdnů je všechen dusík fuč. Hnojit bodově je k ničemu. pouze se zasoluje půda, kořen v takovéto hromádce hnojiva odumře.

Věřte, ž kořen neodumře. Jistě, půl kila NPK se tam nesype a na písčité půdě by se mohlo něco vyplavit.
 Já sám díry vrtám vrtákem a místo NPK dávám slepičince, na ně kompost a nato vrátím drn.