Nehašené vápno do zahradní půdy

Zdravím všechny zahrádkáře. Jeden zemědělec mi poradil, že po čase je potřeba zahradu pohnojit vápnem. Uvedl, že na podzim, co nejdřív, rozházet na půdu nehašené vápno. Samozřejmě, že ne velkou vrstvu, ale jen rozumný poprašek. Vápno by prý mělo přejít postupně deštěm a potom zapravit do půdy zarytím. Mám poměrně těžkou černou půdu, chemický rozbor jsem nedělal a dělat nebudu, a doufám, že nehašeným vápnem, toho z hlediska pěstování ovoce a zeleniny, moc nepokazím. Nebo jo? Co vy na to?  

Vápno bych nedával k peckovinám raději vůbec (pokud se přímo neprokážre jeho nedostatek), mohly by pak trpět nedostatkem stopových prvků Zn, B a Mn - natož vápno nehašené. Obecně bych raději použil mletý dolomit, který obsahuje i makroprvek Mg a nemění přitom zásadním způsobem půdní reakci. K jádrovinám je rozumné vápnění vhodné a ořešák jej má rád snad v jakékoliv podobě. Na zeleninových záhonech je vápnění také potřeba, vápní se ale jednou za 3-4 roky. To se pak nedává hnůj (vytěsnil by se N z hnoje) ale vápnem se popráší zelené hnojení (nejlépe z leguminóz). Zde je ale vhodné použít to nehašené práškové vápno. Po vápnění se doporučuje pěstovat brukvovité plodiny (vyhovuje jim vyšší Ph a předchází se tím nádorovitosti jejich kořenů).

Milan

PS: Pálené vápno na zelené hnojení před zarýpáním bych namíchal cca 1:1 s mletým dolomitem. Pálené vápno se v tomto případě přidává proto, aby se v půdě předešlo kyselému tlení, resp. omezí se tím množství a vliv hnilobných bakterií (mají rády kyselé prostředí). Tedy, alespoň tak nějak si to představuji :))

Milan