Je-li půda mizerná, vadil by všem. O vápníku se říkalo, že obohacuje otce a ochuzuje syna. Vápnit chudou půdu znamená ochudit ji ještě víc. Prvotní je dodat základní biogenní prvky, dusík, draslík, fosfor, příp. hořčík. K jejich udržení a využití je ale potřeba upravit strukturu - dodat humus, organickou hmotu. Teprve po splnění těchto opatření bych přemýšlel o vápnění.
Povápnila bych jen trochu kompost. A zaměřila bych se být vámi na zelené hnojení. Nyní ještě není pozdě. Do prvních mrazíků stačí narůst ještě dostatek zelené hmoty, kterou pak zaryjte a tím obohatíte půdu. Zdravím - Daniela.
To by mě zajímalo, jak se te dělá prakticky, když chci zeleným hnojením pohnojit záhon jahod, nebo maliny či ostružiny, které mi na záhoně rostou jedna vedle druhé. Taky si neumím představit jak pohnojíte takto netřesky. Ani nevím jak takto pohnojit buxus nebo ptačí zob, když to máte zamulčované, nebo když je kolem trávník. A když budete zarývat zelené hnojení jak to uděláte abyste nepoškodila cibule sněženek a narcisů?
Ale Ferdo, zelené hnojení budu samozřejmě dělat na volných plochách. Paní Blažena určitě není hloupá! - Vy jistě také ne... Na přihnojení ostatních (výše jmenovaných) bych použila právě ten kompost. Zdravím - Daniela.
Paní Varmužová! Neskladujte vápenec ve sklepě (předpokládám, že je to dolomitický, kterým dodáte všem rostlinám i hořčík) a šmejkněte ho po celé zahradě vyjma příp. rododendronů, azalak a kanadských borůvek. Pěkně na sníh. Nebojte se že se odplaví.Vždyť je to jen rozemletý nerost, který se rozpouští jen pomalu a živiny (tedy vápník a hořčík) uvolňuje jen ve stopových dávkách. Něco jiného by bylo, kdybyste měla mleté pálené vápno. Tam by bylo třeba nutné opatrnosti.
Vápenec poputuje do sklepa (nebo někam jinam)
