Míchání hnojiv

Vladimír se ptal, na jakých odrůdách se komu (nebo jen té tazatelce?) letos objevuje rel. nedostatek vápníku. U mne akorát u Costoluto Genovese, jiné jsou v pohodě - ať jsou v nádobách nebo ve volné půdě. Ony ty letošní občasné srážky a poklesy teplot dost pomohly. Jestliže tady někdo píše o tom, že má velké problémy s odrůdou Start F1, může být jedním z důvodů i vysoký obsah draslíku v půdě. Ten totiž dokáže u vápníku docela významně blokovat jeho příjem rostlinou. Docela mě leká, jaký může být mezi pěstiteli strach z dusíku. Rostlina dusík potřebuje, jednak stále přirůstá do hmoty, vedle toho je dusík i součástí "sloučenin" v plodech. Navíc nedokážu pochopit, proč tazatelka zakládající toto vlákno chce pořád do půdy (na její povrch) dodávat humáty, organiku ve formě vykvašených slepičin. Základem je humus, vytvořený z organiky, kterou dodáte do kořenové zóny před nejlépe na podzim před výsadbou. Tekutá organická musí projít mineralizací a teprve pak jsou živiny v nich obsažené přijatelné rostlinou. Takže když dodáte něco, co se musí teprve rozložit, zakládáte si na problémm, který nikdy u Kristalonů nemůže nastat. A tak se stává, že dusík rostlina nedostane hned, ale až se organika rozloží. To může být při chodu počasí okolo nás až na konci sezony. Když poklesnou teploty půdy, zvýší se její vlhkost, což podpoří aktivitu bakterií rozkládajícíh organiku a následně uvolňování živin (tedy i dusíku) v míře nepotřebné, ale rostlinou akceptované. Jsem agronom a tak věřím tomu, že když někde napíšou, že rajče potřebuje NPK v poměru 1:1:1, věřím tomu a beru to za fakt. Takže, když si vybírám hnojiva, která k jednotlivým skupinám rostlin použiji, nejdříve hledám kolik čeho potřebují, pak se kouknu co trh nabízí a teprve pak bych přikročil k míchání ideální směsi. K míchání: pokud hodíte jedno hnojivo, okopete nebo nakypříte, můžete dát to druhé, vcelku bez obav. Potíž je s tím, jak odhadnout, kolik minerálních hnojiv musíte přihodit ke hnojivům organickým. Tabulky dávají určité rozmezí obsahu živin. Jakými hodnotami se řídíte? Průměrem nebo maximálními hodnotami, minimálními? To jen k tomu Vašemu strachu z dusíku. Já dám v zimě do brázdy králičiny na jaře Cererit a mám vyřešeno. Pokud se chcete k rostlinám a půdě, ke konzumentům chovat odpovědně, měla byste si nechat udělat rozbor půdy na základní živiny. U výsledků máte i legendu jak dál... omlouvám se, jestli to vypadá, že se snažím vytěžit informace z předešlých příspěvků abych vypadal chytřejším, ale mám opradu málo času na pravidelnější přístupy do diskuze. Takže, kdybych se sem dostal dříve, řekl bych, že na internetu je dostek informací o tom co se může a nemůže míchat a vymýšlet cosi, na co ani výrobce hnojiv nepřišel, je zpravidla neopodstatněné.     

Moc děkuji za rozsáhlou reakci. Jenom bych pár věcí chtěla upřesnit.

1. Neměla jsem velké problémy s odrůdou Start F1, jenom mírné, černání se objevilo asi na 1/4 plodů a pouze koncem července nebo začátkem srpna, když byly velké horka a dozrávalo hodně plodů najednou. Teď už jsou rajčata v pořádku.

2. Nezpochybňuji, že rostlina dusík potřebuje, hlavně na jaře, když roste. Pravděpodobně ho potřebuje i dále, letos jsem kromě jarního organo-minerálního hnojiva nic rajčatům nepřidávala a nejspíš to byla chyba. Ale i tak se trochu bojím, že když postříkám ledkem vápenatým listy a plody rajčat, že toho dusíku bude najednou trochu moc.

3. Že je základem humus samozřejmě souhlasím. Dodávám ho jednak zmíněným pevným organo-minerálním hnojivem před výsadbou a dále trochou kompostu smíchaným se substrátem při výsadbě, víc kompostu bohužel momentálně nemám.
Domnívala jsem se ale, že když budu chtít rajčatům během vegetace trochu přilepšit, že bude dobré jim kromě kristalonu přidat i nějaké to tekuté organické hnojivo. Možná to byla špatná domněnka, nemám s tím zatím zkušenosti, proto jsem se právě se svými dotazy obrátila zde. Myslíte tedy, že je lepší přihnojovat už jenom kristalonem?

4. Já nejsem agronom, ale také si zjišťuji, kolik jaká rostlina potřebuje živin a kdy. Z toho mě právě vyplynulo, že rostliny potřebují nejvíc dusíku v době růstu, rajčata tedy na jaře. U jahod je to ještě mnohem složitější, ty potřebují dusík nejen na jaře, ale i po odplození a ještě trochu na podzim při tvorbě květních pupenů na příští rok - generativní fáze, kdy taky (stejně jako dřeviny) potřebují hodně draslíku na vyzrání. Navíc v srpnu je právě přechod do generativní fáze dobré podpořit bezdusíkatým hnojivem a na jaře kvetení zase fosforečným. Z toho mě vyplynulo, že jsou v podstatě třeba hnojit celý rok, i když určitě menším množstvím hnojiva, než třeba ty rajčata.

5. Dávky hnojiv - řídím se podle toho, jaké je na hnojivu napsané množství a spíš mezi minimální a střední hodnotou, abych něco nepřehnojila. To znamená, že když je třeba na pevném hnojivu napsané, že se má dát na 1 m čtvereční 100-300 g hnojiva a chci ho použít k jahodám, vezmu střed - 200 g, vydělím to čtyřmi (poloviční dávku proto, že ho budu dávat dvakrát ročně a ještě poloviční pro to, že chci jahody během vegetace přihnojovat), takže celkově dám 2x ročně čtvrtinovou dávku hnojiva uvedeném na obalu (50g). No a pak podle potřeby tekuté (květ, tvorba plodů, podpoření přechodu do generativní fáze a generativní fáze). To je zatím pouze v teoretické rovině, zatím jsem po přihnojení pevným v červenci po odplození pouze zalila 2x v srpnu tím bezdusíkatým hnojivem a mám v úmyslu koncem září a začátkem října zalít zhruba 2x NPK. Poprvé jsem myslela nějakým organickým a podruhé krystalickým s hodně draslíku, když mi zde nebylo doporučené to míchat. Na hnojivech je napsaná aplikace po týdnu, tak jsem myslela, že je to OK, ale pan Vladimír tvrdí, že je to moc často, tak nevím. Opět jsem měla v úmyslu namíchat roztok dle návodu, ale vylít ho na zhruba dvojnásobnou plochu, než je uvedeno v návodu, abych raději nic nepřehnojila. No a teď, pokud to bude číst nějaký agronom, nebo jiný znalý, je to tak OK, nebo je něco špatně?

6. Rozbor půdy by byl určitě přínos a třeba si ho někdy nechám udělat. Je to ale celkem drahá záležitost a zatím si myslím, že mám půdu spíš na živiny chudší, protože jsem nikdy moc nehnojila a na dost části zahrady rostl jenom plevel. Až teď mám zase trochu víc času se tomu věnovat. Tak třeba za pár let dojde i na ten rozbor, když budu teď hnojit víc, tak aby nebylo něčeho v půdě moc.

1. Rostliny mají zhoršený příjem vápníku při vysokých teplotách, to je obecný fakt.

2. Co máte pořád s tím dusíkem? Ten není jedovatý, u rajčat je úplně jedno, jestli jej teď dáte nebo ne.

3. Čeho chcete dosáhnout tekutým "organickým" hnojivem? Dodat minerály? Ty rychle dodáte i tekutým "anorganickým" hnojivem.

4. a 5. Jak víte, kolik jaká rostlina čeho potřebuje? A jak dokonce víte, kolik čeho máte JEŠTĚ dodat, když nevíte, kolik toho vůbec máte v půdě?

6. "si myslím" - no, já bych si teda nikdy netroufnul jen tak myslet, kolik mám v půdě kterých živin... bez rozboru nevíte téměř nic.

1. Už je mi tento obecný fakt jasný, pořád se člověk učí. 2. Když je jim to jedno, tak proč bych jim dusík teď dávala? Já se jenom trochu bojím přehnojeni dusíkem, ale po diskuzi zde už méně. 3. Tekutým organickým hnojivem chci dosáhnout přidání organicky i během vegetace. Třeba je to blbost, nemám zatím tolik zkušeností, ale třeba ty slepičince zahrádkáři používají často. 4. Toho kolik, čeho a kdy rostlina potřebuje živiny se dá na netu zjistit spousta. A když je zdrojem třeba pěstitel v jahodárně, tak nemám důvod těm informacím nevěřit, předpokládám, že ten má zkušeností dost. 6. Já si troufnu myslet, jsem člověk. Že můžu složení půdy bez rozboru jenom tušit, to je mi jasné, ale něco málo jde tušit třeba z toho, co tam roste za plevel. Kolik zahrádkářů pěstujícich na pár záhonech si běžně nechá dělat rozbor?

Tekuté organické hnojivo, přidání organiky do půdy - zkuste vysušit 1 L organického hnojiva a hned vidíte, kolik sušiny vám zůstane. Tolik organiky přidáte do půdy. Odhaduju, že vítr za týden toho nafouká víc. Tekutá hnojiva mají jiný význam. P

A jaký mají tedy význam? Výrobce udává 40%.

Podle druhu plevele zjistíte tak zhruba to, zda je půda kyselá či alkalická, množství jednotlivých prvků teda moc ne. Pokud chcete dělat přesné výpočty dávek, jak to děláte, pak potřebujete rozbor, jinak je ten odhad úplně mimo. To už pak vyjde nastejno jako rozhodit hrst Cereritu kolem sazenice a nedělat z toho vědu. A na jaře ještě trochu toho LAD kvůli dusíku (dobrému růstu).

Pro pestovani jahod je rozbor pudy bez pravidelneho mereni dusiku v pude v podstate k nicemu. Nejdulezitejsi je spravne odhadnout hnojeni dusikem.

I pH je užitečné aspoň tušit. Jinak nikde jsem neuváděla, že chci dělat přesné výpočty dávek jednotlivých prvků a ani to nemám v úmyslu. Jenom chci dát jahodám to, co si myslím. že by mohli v danou chvíli potřebovat. Možná máte pravdu, že bez rozboru půdy nevím, jestli to opravdu potřebuji, nebo jestli toho není malo, ale pořád si myslím, že je to lepší, než jenom nasypat ten Cererit.

Co máte proti Cereritu? Je to univerzální hnojivo, které obsahuje vše - N, P, K. Nebo jakékoli jiné NPK hnojivo s poměrem, který vám nejlíp vyhovuje (třeba www.ovosadba.cz/npk-7-20-28-25-kg). + hořkou sůl, jestli vám chybí hořčík. Ale organické tekuté hnojivo vám snad nedá nic jiného než ty samé prvky. Nebo co od něj čekáte? Pokud potřebujete organiku do země, musíte ji dodat. Já třeba zaryju vozejk hnoje, nějakých 300 kg. Co chcete řešit pár gramy organiky? To přece nemá pro vylepšení půdy žádný smysl.