Kristalon start kristalon plod a kvet

Aby kuřince kvasily, přidá se k nim voda  asi tak 1:1 Na zalévání se dále ředí vodou 1:10.

Potrebovala bych radu kdy zacit hnojit kristalonem start?hned po zmrzlych?dekuji

Start - od vysazení do hlíny do vytvoření poupat

Plod a květ - od vytvoření poupat do konce sezóny

Nechci Vás omezovat v iniciativě se ptát, ale skutečně nebude rozumější , když si přečtete návod? Kristalon je jeden z výrobků , kde návod je zpracován srozumitelně a jasně . Jestli jste v té fázi, kdy okurkám chtete míchat  konktejly ze slepičinců a Kristalonu  jediné rozumné, co  Vám lze poradit  je nevyhazujte peníze za drahé hnojivo, je Vám k ničemu. Slepičincových šamanů jsou samozřejmě spousty, nic proti nim , pokud ty okurky konzumujete Vy sama , eventuelně s nimi krmíte vlastní rodinu. Kdo ani neuvažuje o obsahu dusitanů, dusičnannů  v takto hnojených okurkách, pokud Vás ani nenapadne, že by  stálo za zkoušku si tento obsah nechat změřit  a potom uvažovat o optimálním hnojení pro okurky, není  diskutovat o čem. To , že to takhle dělával "dědek od vedle a jaké měl krásné okurky" není norma ničeho.

Navod je srozumitelny jen chci vedet jak hnoji jini lide...Pokud jste si dobre precetla nechci hnojit okurky ale muskaty....Na zeleninu nepouzivam hnojiva

Reakce na hosta 29 162
Vy si myslíte, že Kristalonem nelze okurky přehnojit a že neobsahuje nitráty?
U muškátu v truhlíku o nic nejde, napřesrok hlínu vyhodíme a dáme nový substrát. Na záhonech je to ovšem něco jiného. Jistě není rozumné vytvářet močůvková pole, ale věřte, že rozumně dávkované slepičince, tak jako všechna statková hnojiva působí na kvalitu zeminy, především půdní mikrofloru,  tvorbu humusu a půdních koloidů nepoměrně prospěšněji než sebelépe dávkovaný Kristalon. Jistě, třeba pamatovat i na fosfor, kterého je v drůbežím trusu  málo.
   Ona ta tzv. "zelená revoluce" tu byla asi před 60 lety. Tehdy se myslelo, že umělá průmyslová hnojiva vše nahradí a vyřeší veškeré pěstitelské problémy.

To je přece naprosto jiné téma.

    Ta výhoda Kristalonu spočívá v tom, že běžný zahrádkář, kterého ani nenapadne, že by si měl nechat stanovit v půdě alespoň  jednou za několik let obsah hlavních živin, aby věděl, jak na tom je, pokud používá doporučenou dávku ( doporučená koncentrace , doporučená periodicita)  popsanou totálně srozumitelně na obalu, tak asi neublíží ani sobě, ani zahradě.  

 Hnojit slepičincem (pro Moravany: kuřincem)  je přece věda a rozhodně   vyžaduje elementární znalosti o tom, jak  převést nebezpečné formy  dusíku na ty , které neškodí, vědět , jak se to pozná, jak dlouho bude  asi proces  bude trvat. Tazatelka,  jak je z charakteru dotazu patrné, tohle všechno určitě neví, jinak by se tak neptala.

Většina půd na zahrádkách je mimořádně přehnojena fosforem, draslíkem a zvláště dusíkem. Hlavním důvodem, proč to neroste, je nedostatek vody a světla. Velmi opatrně i s hnojem - kolik se ho dává na pole a kolikrát více ho dáte na zahradu?! Pokud hnojíte NPK nebo Cereritm, které mají fixní kombinaci živin, tak určitě nějaké je časem navíc. Slepičáky jsou dusíkovou bombou a určitě bych je nedával k zelenině, i z důvodů hygienických i estetických. Je možno je kompostovat, nebo na podzim malé množství zarýt. Pokud hnojíte každý rok NPK nebo jiným podobným hnojivem a máte potřebu hnojit dále, tak je vhodné po 2-3 roky hnojit jen dusíkem /ledek, močovina/ v malých dávkách jen jednou na jaře, aby se draslík a fosfor spotřeboval. Samozřejmě kytky v truhlíku potřebují živin více. Vždy se řídit návodem a hnojivo odvážit, ne jen tak pocukrovat záhon!

Nevím, podle čeho soudíte, že většina zahrádek je přehnojena fosforem a draslíkem. Nechal jsem dělat rozbory půd sobě i několika známým a všichni byli překvapeni - vesměs nedostatkem fosforu! Je pravda, že mluvíme zřejmě každý o něčem jiném. Pohybuji se většinou po rozlehlejších vesnických zahradách,  záhumencích a starších sadech, kde je půda častěji vyčerpaná než přehnojená. V příměstských zahrádkách bude situace asi jiná.
   Nejnebezpečnější formou dusíku je kancerogenní dusitan - ten vzniká nejsnáze redukcí dusičnanu (ledku). Tento chemický proces je např. podstatou  klasického nakládání masa sanytrem.  Dusík v kuřincích - aminokyseliny, urea a uráty mineralizuje daleko pomaleji. Slepičák není žádná extra velká dusíková bomba, zejména zkvašený a správně ředěný. Taky obsahuje všechny živiny, i když jistě ne v optimálním poměru (draslík vylučují ledviny a fosfor je základní součástí buněčných jader - DNA)
   Nevím,co je na kuřincích tak nehygienického a neestetického, zalévám s nimi květiny, zeleninu i ovocné stromy a hrdě se k tomu hlásím. Neslyšel jsem, že by někdo z toho onemocněl - na rozdíl od majonézy ze syrových žloutků či tataráku.
   Opakuji, že dležitější než obsah prvků je ozdravný efekt na půdu a příznivý vliv na rozvoj půdní mikroflory a humusu. Ty mimojiné brání vyplavování živin (hlavně N) do spodních vod.
   Jednu nevýhodu to ale má. V úrodné humozní půdě se daří žížalám a ty přitrahují - jak známo - krtka.