kravský hnůj - kam s ním?

začátkem února získaná dvě kolečka kravského hnoje (se slámou) jsme naházeli do kompostéru. co dál s tím? k jahodám? to se navrší jen tak ozdobně kolem rostlin nebo zaryje? ke kytkám? nezahubí to klematis? a co růže - bude jim to chutnat? ke stromům? když budeme sázet živý plot z keřů, dá se do každé jamky půl lopaty? nebo ne?...fakt nevím...babo raď...děkuji

Chlévský hnůj a většinu organického hnojiva zarýváme nebo zaoráváme do půdy na podzim. Půdní bakterie je přes zimu nejprve rozloží na jednoduché minerální látky – živiny, tak je zpřístupní kořenům rostlin. Protože půdní bakterie potřebují ke své činnosti dostatek kyslíku, nesmíme hnůj zaorávat či zarývat příliš hluboko, jen do hloubky 10 – 15 cm, a to na těžkých a vlhkých půdách mělčeji, kdežto na písčitých a sušších půdách hlouběji. Běžná dávka chlévského hnoje je 3-5 kg/m2. K jeho znehodnocení dochází tehdy, necháme-li jej dlouho v hromádkách nebo dokonce rozházený na pozemku. Zejména dusík ve formě čpavku unikne do ovzduší a po několika deštích a slunečních dnech z hnoje zůstane pouze špinavá sláma. Důležité upozornění: Žádné organické hnojivo neklopíme na dno brázdy, nýbrž na její bok. Hnojivo je tak rovnoměrně rozmístěné v celé zryté hloubce. Přímé hnojení chlévskou mrvou je vhodné především pro následovné pěstování okopanin, brukvovité zeleniny a některých plodových zelenin. Naopak zcela nevhodné je pro cibuloviny a kořenovou zeleninu. Jaké množství chlévské mrvy máme na pozemek dodávat? Naprosto ideální je dávka jednoho kolečka na 10 m2. Samozřejmě při nedostatku organického materiálu můžeme dávku snížit až na polovinu. Záleží také na rovnoměrném rozvrstvení po celé ploše, tak aby nevznikala místa nevyhnojená a naopak místa s vysokou vrstvou. Podzimní období je pro zapravování hnoje do půdy nejvhodnější. Hnůj se během zimních měsíců v půdě dokonale rozloží. Správné zapravení do půdy je velice důležité. Nikdy hnůj nezarýváme na dno brázdy ale na jeho bok. Tím dochází k rozvrstvení v celé hloubce rytí.

Hmm, příspěvek psal asi robot...
Chlévská mrva, to co se odebere krávám, je dobré nechat uzrát několik týdnů v dlouhých hromadách 100x70 cm na kravský hnůj. Potom použít tak jak je psáno (zkopírováno) výše.
   Myslím, že použití kompostéru nebylo špatným řešením.

Zda-li je článek zkopírovaný je úplně jedno, důležitý je obsah.

takže hnůj nechám měsíc "odležet" a pak můžu použít  nebo na jaře skutečně použít nelze a mám hnojit něčím jiným?

dvě kolečka bych vůbec neřešil... po projití kompostérem tu trošku rozházejte ke stromkům, jahodám, růžím, ...

Hnůj, i rozleželý se obvykle aplikuje na podzim. Je-li z něj skutečně hotový kompost, tedy i s ostatními skompostovanými zbytky - sypký a příjemné vůně,  lze jej použít kdykoli.

Ve stylizaci příspěvku je vhodné nekopírovat, ale používat výrazů jako je: doporučuje se, je snad vhodné, jsou názory...Pak je zřejmé, že nejde o vlastní zkušenosti.Sdílení i cizích poznatků a zkušeností je ale vždy vítáno.Obohacuje každého z nás.  AB

Dobrý den pane Vysloužile,

přečetl jsem si Váš článek a rád bych se pozeptal, jakým způsobem se při mulčování hnojem ztrácí část živin, jak ve svém článku uvádíte. Už několikátý rok mulčuju kravským hnojem papriky a mám s tím pouze dobré zkušenosti.

Dobrý den, prosím vás o radu,

mám doma asi 5 kg granulovaného hnoje a zjistil jsem, že se do nějak dala plíseň. Je možné ho ještě použít a nebo ho mám raději vyhodit? Normálně bych ho asi hodil do kompostu, ale boužel jsem ho kvůli přestavbě zrušil a budu zakládat až na podzim. Bojím se, aby se toxiny z plísně nějak nekumulovaly v zelenině... Granuloaná hnůj běžně používám taky na trávník, tak kdyby samotná plíseň nevadila, určitě by šel do trávníku. Děkuji za odpověď.