Kosti, močůvka a jiné alternativní zdroje fosforu
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Standa_hk - Diamantový Zahrádkář (5555) - 244.2 (?), 29.11.2013 12:30
Samostatně jímaná moč obsahuje fosfor a ten se při prokvašení na močůvku ztratí? A kam se ztratí?
Močůvka není výluh z hnoje, to je hnojůvka. Ale obě obsahují více než 90% H2O.
|
|
|
|
|
|
|
host - 178.235 (?), 29.11.2013 16:35
Přírodním zdrojem fosforu pro moji spotřebu zajišťují kalouskové na túji mého dvorku.Je jich deset.Přes zimu "parkují" a startují na lov přesně podle hodinek.Je to podívaná.Co vyvrhnou do listnaté podestýlky, je můj "zisk" fosforu a vápníku.Samozřejmě přes roční pobyt v kompostéru.Túja je vysoká 15 m. AB
|
|
|
|
|
|
|
host - 104.207 (?), 29.11.2013 20:24
Taky jsem při zakládání ovocného sadu řešil otázku získání levného zdroje fosforu a dalších prvků. Zašel jsem do výrobny masných výrobků a tam mi ukázali kontejner, který denně plní syrovými a vařenými kostmi. Mohl jsem si vzít kolik jsem chtěl. Protože rozklad celých kostí je v půdě pomalý, řešil jsem drcení na menší kousky. Drtička byla jen na drůbeží a jiné slabé kosti a stála jak metrák hnojiva. Tak jsem od toho upustil. Malé kosti z obědu dávám do kompostu, za 1-2 roky jsou rozpuštěny/rozežrány. Fosfor a další prvky dodávám v popelu ze dřeva, mulči a kompostu. Do kompostu přidávám v zimě slámu na vylehčení, vše organické ze zahrady, používám mladou trávu na dodání dusíku, od jara do podzimu hodně mulčuji trávou - před zimou mulč kvůli hlodavcům shrábnu a pod ní je krásně kyprá zem plná žížal.
|
|
|
|
|
|
|
Standa_hk - Diamantový Zahrádkář (5555) - 220.186 (?), 29.11.2013 21:27
No, pro hnojení není nutné kosti nutně mechanicky drtit ale dají se přidávat do roztopených kamen. Pak máte popel s vyšším obsahem fosforu, procento vápníku se téměř nezmění a draslíku je méně. Pro spalování jsou lepší syrové kosti, obsahují více tuku a tím se lépe rozpadají. Další možnost, kterou používám je, že je přihazuji k roští do kladívkového šrotovníku.
Pro kosti z drůbeže je rozklad v kyselém prostředí zakládky kompostu naprosto bez práce.
|
|
|
|
|
|
|
host - 113.179 (?), 18.2.2014 19:41
Profesorka chemie, která učí mého syna mi spočítala, že v kostech je cca 20 % fosforu. 1 kg kostí má tedy 200 gramů fosforu. Jistě se to může lišit druhem a stářím zvířete.
Ve spálených kostech je cca 5% fosforu. Je to nějak málo, ale asi se část fosforu spálí. Pak je výhodnější kosti nepálit.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
vyslouzil - Diamantový Zahrádkář (18316) - 67.66 (?), 18.2.2014 20:13
...spočítala, že v kostech je cca 20 % fosforu. 1 kg kostí má tedy 200 gramů fosforu.
To je samozřejmě nesmysl.Tolik fosforu nemá ani superfosfát. Profesorka ať vrátí diplom nebo syn ať lépe poslouchá. V těle dospělého člověka je cca 700 g fosforu, z toho 500 g v kostech a zubech, které váží dohromady asi 12 kilo. Tedy v kostech i začerstva je těch zmíněných 4-5% fosforu. Což je i tak dost. Od zvířat se to nemůže příliš lišit.
|
|
|
|
|
|
|
host - 113.179 (?), 19.2.2014 20:12
Důvodem nepřesné informace byl informační šum. Těch 20% není obsah v kosti, ale ve fosforečnanu vápenatém. Tak mi vychází přibližně 112 g fosforu na 1 kg kostí. I to je dost vysoké číslo, které na váhu kostí neodpovídá celkovému množství fosforu. Najde se někdo s příslušným vzděláním, kdo potvrdí, nebo vysvětlí tento rozpor? Pořád si myslím, že kosti jsou nejbohatším alternativním zdrojem fosforu.
Panu Vysloužilovi slibuji, že se polepším a budu formulovat příspěvky lépe.
|
|
|
|
|
|
|
host - 113.179 (?), 19.2.2014 20:47
Na adrese "Fosfor - Lecyklopaedia" se uvádí, že v popelu kostěném je 16 až 17 pct.fosforu. Dále v textu píší, že ze 100 kg popela kostěného lze získat 8-10 kg fosforu.
|
|
|
|
|
|
|
|