Jak zkvalitnit půdu pod stromy

Chtěl bych trochu vylepšit dost chudou půdu, do které jsem sázel ovocné stromky. Je to propustná, hlinitopísčitá půda, chtěl bych do ní dodat jednak minerály, tzn. použít dolomitický vápenec, síran draselný a superfosfát, pak ale také organickou složku, tj. kravský hnůj a kompost.

Minerály bych měl dodat na podzim, ale píše se, že nemám používat dol.vápenec společně s jinými minerálními ani organickými hnojivy.

Organická dám tedy až v brzkém jaru, ale jak postupovat při zapravení minerálních hnojiv, když se nemají používat současně?

Hnůj, kompost, superfosfát a síran draselný můžete klidně zapravit do půdy všechny společně na podzim. Vápenec pak dejte o rok později.

Muj nazor hnuj nedoporucuji     kompost ano siran draselny a super fosfat pridat na jare   vapenec pristi rok

Co jsem se dočetl, doporučuje se používat stájová hnojiva a kompost ke zvýšení organické složky v půdě k lepšímu zadržování vláhy, a hnojit minerálními hnojivy na podzim, aby stihla během zimy, kdy je půda vlhká, proniknout ke kořenům. Proč doporučujete hnůj ne a minerály přidat až na jaře?

Zrejme mal pisatel na mysli cerstvy hnoj. Ten naozaj ku stromom, zvlast mladym nepatri, spali im korene. Navyse, ak v slame bolo vela glyphosatu (roundup, clinic), tak mate dalsi problem. Hnoj treba nechat odlezat, prakticky skompostovat. Az takyto pouzit. Taky ale sotva niekde priamo zozeniete, ked tak, len ten cerstvy. Vlastny kompost je OK, kupovany je problematicky - pridavaju sa donho kaly z mestskych cisticiek, roznymi druhmi herbicidov osetrovana trava od ludi, cintorinsky odpad (sotvakedy uplne cisty bez skla ci nejakych umelin), listy z ulic pozbierane spolu s kadecim dalsim (ohorky z cigariet,...)... Vacsie kusy tych necistot sa zachytia pri preosievani, ale mensie kusy z ciastocne rozpadnutych odpadkov nie. Ja by som si to do zahrady nedaval. Si predstavte co vsetko je len v tych kaloch, na zaklade toho, co vsetko vypustate do kanalizacie doma.

Zrejme mal pisatel na mysli cerstvy hnoj.

V češtině se čerstvému hnoji říká chlévská mrva.  Ta se k hnojení nepoužívá, zapáchá na dálku.  Pod pojmem hnůj se rozumí uleželý hnůj. Je zfermentovaný, smrdí, jen když se s ním pracuje.  Ten se na podzim k hnojení použít dá.  Jako každá přírodní hmota se může dlouhodobým ležením přeměnit na kompost. Ten nesmrdí vůbec, je cítit zeminou.

Pokud se nebráníte novým věcem, zadejte do googlu slovo biouhel. 

Jedná se o biomasu zuhelnatělou za účelem aplikace do půd. Ne popel, ale drobné kousky dřevěného uhlí. Indiáni v jižní americe si pomocí toho vyrobili úrodná políčka (ještě dodnes) v jinak neúrodných půdách amazonských pralesů - můžete googlit "terra pretta".

Kousky dřevěného uhlí drží vodu, zlepšují půdní vlastnosti a hlavně mají schopnost díky velké pórovitosti a vnitřní struktuře absorbovat a držet v půdě živiny. Jednorázová aplikace kompostu je fajn pro zvýšení organické složky, ale je to krátkodobé. Velká část minerálních hnojiv se vám zase v hlinitopísčité půdě za chvíli vyplaví. 

Biouhel se dá zakoupit, nebo si jej můžete vyrábět jako já doma (pokud máte kotel nebo krb na dřevo, případně na zahradě pomocí starých sudů), nebo použít uhlíky z nějakého ohniště. Biouhel testuji zatím na zeleninových záhoncích a ve vlastnoručně míchaném substrátu na zelené (vegetační) střeše o mocnosti substrátu 15-25cm. Zvlášť v letošním létě bylo patrné, že záhonky s biouhlem prospívaly lépe než bez něj (menší spotřeba vody, subjektivně lepší růst rostlin...). a dobře prospívaly i byliny v extrémních podmínkách na zelené střeše. Na jaře chci také vyzkoušet mix biouhlu a kompostu pro nové stromky.

Děkuji za rozšíření obzorů, to je velice zajímavá, a hlavně lákavá představa. Na první zamyšlení bych řekl, že bych do toho šel, mělo by to být to pravé pro trvalé zlepšení vlastností půdy v mém případě. Škoda jen, že to lze aplikovat jen v bezprostředním prostředí stromků, celý pozemek přeorávat a zapracovávat tuny uhlu by bylo šílené.

Nicméně jak jsem pochopil, jeho povrch váže živiny a vodu, je potřeba je nejprve dodat, takže moje původní otázka platí. Tedy po vyhodnocení rady vaší a p. Vysloužila - dodat uhel, minerály a hnůj s kompostem na podzim, za rok pak i vápenec.

Ano, živiny je třeba nejdřív dodat. Já to řeším tak, že jej nejdříve promíchám s kompostem a nechám stát několik měsíců. Pokud jej přidáte jen tak, tak v krátkodobém horizontu nejdříve "krade" živiny rostlinám, v dlouhodobém horizontu zachytí živiny, která by se jinak odplavily. Ale lepší je jej předtím "aktivovat". Údajně chemik a propagátor NPK Justus von Liebig doporučoval v předminulém století spolu s NPK dodat i dřevěné uhlí, aby se hnojivo z polí rychle nespláchlo.

Co se týče hloubky aplikace - já to v případě zeleninových záhonků řešil poměrně šílenou cestou - protože půdu tam mám velice kamenitou, tak jsem ji do hloubky půl metru překatroval a pak vracel zpět a prosypával zmíněnou směsí kompostu a dřevěného uhlí (+ se znažil zachovat pořadí vrstev hlíny od spodiny k ornici). Z různých článků jsem pochopil, že kromě přeorání je doporučovaná metoda aplikace do hloubky 5 cm, půdotvorné procesy, žížaly, déšť, mráz apod. stejně částečky časem promíchají do hlubších vrstev. Až nebudu vědět co s dřevěným uhlím, tak jej zkusím sypat i kolem stávajících stromků a budu spoléhat na žížalky.

Tak jsem provedl. Nadělal jsem dřevěné uhlí, ke každému stromku jsem dodal 5l - u nově sázených nechal odstát s vodou a hnojivem, aby se nasáklo, pak promíchal s kompostem a zeminou a dal do jámy. U již zasazených zaryl lehce pod povrch společně s kompostem a minerálním hnojivem. Dodal jsem i do záhonku. Tož jsem zvědavý na ten zázrak.