Hnojeni lidskymi výkaly ze separacni toalety

Sukralosa je modifikovaný cukr, je asi 600 krát za sladší než cukr. Je vyrobena ze sacharózy, kdy jsou třemi atomy chloru nahrazeny tři hydroxylové skupiny

Pokud budete sacharozu acetylovat, vyrobíte sloučeninu hořké chuti, kterou pak můžete nahradit chinin ... Tohle je ta pravá krása organické chemie

Zaujala mě jednoduchá separační toaleta nabízená na internetu. Obyčejné záchodové prkýnko vepředu s kapsou, kudy odchází moč do trubičky a ven z chaty, pod prkýnkem pak nádoba na tuhou část. Tuhá část se občas posype pilinami. Obojí se pak může zvlášt kompostovat. Nabízí ji za 2500 kč.

Máte ji někdo vyzkoušenou? Není až moc jednoduchá (zápach, mouchy)?

Představte si dva záchůdky, na jeden budete chodit čůrat a na druhý... A k tomu druhému je přidělaný ventilátor, aby to vysychalo.

Asi půl roku používám na chatě separační toaletu k naprosté spokojenosti, příspěvek o schůdkách je naprosto mimo. Jestli máte zájem napíšu Vám na mail podrobnější zkušenosti.

...příspěvek o schůdkách je naprosto mimo....

Schůdky a záchůdky nejsou to stejné (alespoň ve většině domácností)

Možná je dobré zjistit si, zda je výsledná sloučenina skutečně hořká,  nebo zda třeba výrobce Splendy není o něco chytřejší, než nevěřící Tomáš. 

Nicméně nejedná se o acetylovaný disacharid, ale  o halogenovaný disacharid. Zmíněná Sukralóza je  trichlorovaný syntetický derivát
sacharosy (chemický název: 4,1´,6´-trichlorgalakto-sacharóza).  Sukralóza byla původně vyvíjena v r. 1976 pouze jako meziprodukt při syntéze oligosacharidů. Její sladká chuť však byla objevena náhodně pracovníkem, který ji v rozporu s bezpečnostními pravidly ochutnal. Náhodně tak zjistil , že chlorované disacharidy jsou sladké.

 Asi jsem staromilec - od profesionála bych nějak očekával, že svůj názor ověří .

předpokládám, že Vaše podrážděná reakce je na můj 3 měsíce starý příspěvek a moc ji nechápu - já přece nezpochybňuji Vaše informace o sladidle na bázi chlorovaného cukru.

Já pouze glosoval, že chlorací cukru lze vyrobit cosi daleko sladšího, zatímco zavedením jiné funkční skupiny vznikne látka hořká (nejsem si teď jist, zda ta "moje sloučenina nalezla širší uplatnění...

OK TOmáši, v tom případě prosím přijměte moji omluvu, Váš příspěvek jsem tedy pochopil špatně.

S omluvou

CH.A.

1. Zaprvé by to chtělo zkušenosti o tom, jestli fungují dobře, kolik žerou elektřiny, jestli opravdu nesmrdí, nezasekávají se. Výrobci to samozřejmě neřeknou, prostě to musí projít zkouškou časem. 2. Sušená hovna se tam míchají s pilinami a jinými suchými materiály. Po vysušení by se to dalo uložit do specíálního kompostu (možná lépe uzavřeného kompostéru) a nechat prožrat rok až dva žížalama. Také by se to před použitím dalo vyhřát pro zneškodnění nějakých organismů, ale tady je otázka, jestli se to pak vůbec vyplatí. Konečný kompost by se nedával přímo do zeleniny, ale mohla by se jím hnojit louka, tráva, nejedlé trvalky a možná i ovocné stromy (tady ale nevím, jak by to bylo s patogeny). Případně by se dále používali tyto rostliny jen jako mulč pro jedlé plodiny. Nevím, co vše dokážou ty choroby. 3. Otázkou je i ekonomická výhodnost, sice neplatíme za vodu, ale zase za elektřinu, zase máme navíc trochu hnojiva. Vyplatí se to vůbec ekonomicky? Co vy na to?

No, před takovými 30 - 40 lety a dříve bylo úplně běžné, že jednou za rok, na podzim se vybrala žumpa a obsahem se pohojila zahrada včetně zeleninových záhonů. Dva dny to smrdělo a potom byl pokoj. V dnešní době si myslím, že hnojení lidskými nezpracovanými exkrementy je přežité. Když už hnojit, tak mít domácí čističkou, kde se to všechno zpracuje bakteriemi a z toho čerpat na hnojení a zavlažování tu vodu, co jde jinak do kanálu.

Pokud ovšem výrobce toho hajzlíku dodá certifikát, že zpracováním těch lidských výkalů v tom hajzlíku jsou spolehlivě zničeny jakékoliv choroboplodné zárodky a paraziti, nevidím v tom problém.