Kanadské borůvky - pěstování

doporučená minima neznám, padlo tady na webu, že ta dávka plus přihnojování už je pro někoho zase docela dost... asi takto, když jsem přesazoval, dal jsem na cca 70l rašeliny a pilin dvě odměrky síranu N a 1 síranu K, a rostliny jely úžasně (20g/5 = 4g N). Je pravdou, že nyní některé začly trochu červenat (jakoby deficit N), nicméně dle mého si nemůžu stěžovat. Pokud bych měl na jaře sypnout naráz 50+25+10g na rostlinu (tomu argumentu rozumím - i když malá nádoba, čekám úrodu srovnatelnou s ostatními), tak s ohledem na právě velikost nádoby bych měl strach ať nepřehnojím. Pokud se nebudeme bavit o mém případu, pak je z dřívějšího textu zřejmé, že já psal o jarní dávce ve 20l zeminy, tedy roční minimum dostane rostlina hned (ta moje ne) a dále se přihnojuje. já jsem letos po přesazení zalil síranem N max. 3x, možná 4x. to je 40 g na 20 keříků a tři brusinky - a to při max 80l vody. (max. 2 konve na zalití 20 keřů) a přírůstky se mi nejevily jako mizerné... jak dohledám fotky přiložím. Samozřejmě netvrdím, že to dělám optimálně, a že nemohly být borůvky 4x větší za stejný čas, že jsem hnojil jen 10-20% toho co by snesly a tak podobně. Zas to beru tak, že co tam naleju, to tam zůstane a nejde do země.

Vase prispevky jsou opravdu ponekud neprehledne. Prepocitavat hnojivo z 250 L substratu na 30 L substratu se mi nezda vhodne, to je proste jiny zpusob pestovani. Pri pestovani v nadobach bych si hnojivo rozpustil predem a prihnojoval postupne v zalivce.

Promiňte, ale teď jsem z toho jelen. V předchozích příspěvcích radí, aby se ostříhaly malé větvičky a nechaly se ty silné, aby nevzniklo koště. Navíc silné větve jsou oproti novým mrazuvzdorné. Teď zase čtu, pryč se silnými, nechte mladé větve. Pomoc, prosím, jak to tedy doopravdy je?

Polozil ste si otazku zle. Rez nestoji iba na tenkych a hrubych konarikoch. Je to o tenkych a hrubych tak isto, ako aj o starych (viac ako 4-5 rocnych) a novych.  Hrube a mlade davat prec tu myslim nik neradil. Starsie (vacsinou aj hrubsie) a uz odplodene drevo sa postupne obmiena novym. Neni som na to odbornik, no myslim, ze takto rez funguje u vacsiny drobneho krickoveho a stromcekoveho ovocia a nielen u neho.

Teraz sa beztak rez u cucoriedok nevykonava. Na to je najlepsi cca februar (unor), ked je uz vidno mrazove a ine poskodenia a dalsie velke mrazy sa uz nepredpokladaju. Teraz by slo akurat podporit ziaduce letorasty vyrezanim niektorych neziaducich. Nakolko mam ale cucoriedku za bujne rastucu rastlinu, nevidim na to dovod v momentalne predzberovom (u niekoho mozno uz aj zberovom) obdobi.

Ked si tu prejdete aj ine vlakna o cucoriedkach, najdete isto aj zasady rezu.

Prajem vela uspechov a mnozstvo chutnych plodov.

Z rezu netreba robiť kovbojku. Rastlina sama po zime ukáže, ktoré konáre usychajú, sú vyrodené a treba ich odstrihnúť až po zelené pletivo. Dôležité je zavlažovať (ja som dal okolo kríčka netkanú textíliu a na ňu trocha borovej hrabanky-proti presychaniu koreňového balu) a na jar kvalitne prihnojiť kyselými hnojivami- veľmi dobré je aj Hoštické hnojivo na čučoriedky s obsahom trusu domácich zvierat. A potom máte parádnu úrodu 2cm veľkých plodov. Odporúčam pestovať vedľa seba viac odrôd. Paľo

V podstate suhlasim. Pisatel prispevku, na ktory som reagoval mal specificky dotaz. Nie kazdy vidi, co mu rastlina sama ukazuje a navyse myslim, ze rez neni len o odstrihavani usychajucich a vyrodenych vyhonkov. Je to nepostradatelna sucast rezu, to nepopieram. Tiez tu vsak patri aj presvetlovanie a tvarovanie kra, ako aj normovanie urody. Napriklad odroda Bluecrop vie nasadit tolko plodov, kolko ma sama problem uzivit a tie potom zvyknu dozrievat postupne, velmi pozvolne az do prvych mrazov a aj tak vsetky nedozreju.

Predpokladam, ze su tu aj zaciatocnici a aj typy, ktore to potrebuju podat viac detailnejsie. Ja som neni vynimkou.

PS: To hosticke sice zatial nepouzivam, ale podla referencii je naozaj dobre. Ked mi dojdu zasoby tak asi neodolam a skusim ho.

S odrodou Bluecrop bohužiaľ nemám skúsenosti. Mám vysadených 6 kríčkov, každá iná sorta, u poľských dokonca ani odrodu nepoznám. Zasadil som ich medzi vinič na vysokom vedení do radu, samozrejme do rašeliny oddelenej do ílovitej pôdy iba PVC-vrecom od rašeliny. Spočiatku som hnojil iba priemyselnými hnojivami pre čučky- vpodstate ide o síran amonný a draselný plus daaký superfosfát a nastrúhaná rohovina. V tomto roku som použil granule Hoštického vyrobené z trusu a výsledok bol markantný. Podobné organo-minerálne hnojivo robí aj firma Agro CS pod názvom Floria. Obsahuje aj horčík. Ak na kríčkoch, ktoré už niektoré dosahujú výšku takmer meter, na jar odstrihnem suché konáre, viac už do budúcej jari nemám čo rezať. Všetky kríčky sú obsypané plodmi, ktoré v pohode od júna do septembra dozrievajú. Vďaka organo-minerálnemu hnojivu sú v tomto roku aj u najstaršej obyčajnej drobnoplodej sorty plody takmer trojnásobne väčšie. Je to veľmi vďačná ovocnina a netrpí žiadnymi chorobami. Nech sa Vám darí! Paľo

ja by som sa chcel opýtať

má niekdo skúsenost s pestovaním boruvky černé- lesné /Vaccinium myrtillus L na záhrade?

niekde sa píše že sa to nedá niekde že ano

Máte-li na mysli běžnou lesní borůvku. Tak tu na zahradě mám. Vyrýpla jsem keřík brzy z jara neolistěný a vsadila ho do substrátu pro kanadské borůvky spolu s brusinkamy. K mému překvapení se chytla a začala růst. Na zimu jsem na to nahrabala listí. Část keříku zaschla a část již raší. H.K.

taky mám na zahradě, druhým rokem resp. v 1,5 litrovém květináči rašeliny, kde podruhé přezimovaly. jsou pidi a bojuju s náletem trav, které mohou borůvku zahlušit (protože mají velký kořenový systém), ale docela se jim daří. v zásadě jsou v přemokřené půdě (květináče v pudle - do půlky zalité vodou), loni jsem párkrát polil vodou se síranem amonným či zbytkem kristalonu co jsem měl pro kanadské borůvky. zatím se mi drží, úroda je pár kuliček do roka. chtěl bych si z nich udělat takový vyvýšený záhonek - ale není zatím místo, tedy přežívají jak se dá. Přes víkend možná nafotím.