borůvky kanadské

Zdravím, proč bych nemohl použít nějakou jinou kyselinu, např. fosforečnou či sírovou. Není to jedno?

Z hlediska pH půdy to je poměrně jedno. Z pohledu borůvek již méně. Pokud přidáte kyselinu dusičnou, musíte počítat s tím, že v půdě nezůstane dlouho volná, dojde ke sloučení a kyselé prostředí bude tvořeno převahou iontů NO3, nejčastěji ve vztahu k Ca, Mg. Dusík je ale pro rostliny živina a tak jí postupně odčerpají a kyselost samy sníží. Pokud použijete kyselinu fosforečnou je situace podobná jen s tím rozdílem, že místo růstu podpoříte vyzrávání a kvetení a vazba Ca - PO4 je méně rozpustná proto má dlouhodobý efekt. Pokud přidáte kyselinu sírovou dojde k vyvázání volného vápníku (nejčastější příčina vyššího pH) na sádru a efekt je velmi dlouhodobý, sádra je jen obtížně rozpustná, je to podobně jako když použijete síran amonný - amoniak - NH4 spotřebuje rostlina a ionty SO4 zůstanou - a vyvážou Ca. Hlavně nedoporučuji přidávat kyselinu chlorovodíkovou (solnou), mnoho rostlin nemá chlór rádo a mám pocit, že borůvky k nim také patří. Další kyseliny asi nepřipadají v úvahu, i když si dovedu představit, že zahrádkáři dokáží do půdy nalít ve snaze zachránit rostliny leccos. Setkal jsem se se snahou okyselit půdu kyselinou citrónovou a také octem, oboje funguje jen krátkodobě. Sloučeniny s vápníkem jsou totiž dobře rozpustné a rychle odbouratelné.

Klobouk dolu pred vasimi znalostmi. Takze snad chapu dobre, ze kyselina sirova by byla take ok a navic dlouhodobe. Muzete jeste prosim poradit davkovani? Jaky pomer vody a kyseliny a jen jedinkrat zalit??? DIky predem!

Ta chemická kalkulace je naprosto přesná, ale já bych konkrétně kyselinu sírovou jako první volbu do půdy nelil. Dusík, nitráty, fosforečnany - to vše do půdy patří a rostliny zužitkují. S těmi síranovými bych byl opatrnější, i tak se jich do půdy dostává dost (třeba síranem draselným, modrou a zelenou skalicí).

Okyselení by neměl být problém měřit běžnými Ph papírky. Otázka je kolik by mělo být Ph kyselé půdy vhodné třeba pro ty borůvky.

Druhá věc je ta, že běžná půda má absorbční setrvačnost, tudíž při běžném prolití okyselené vody voda proteče a půda se potom vrátí ke svému přirozenému Ph. Nešlo by okyselenou půdu třeba udělat tak, že běžná půda, hrabanka se rozmíchá s vodou na kaší v nějaké třeba velké vaničče a potom se postupně upravuje třeba dva dny co hodinu na potřebné Ph přídavkem kyseliny, třeba dusičné a rozmícháním, dokud se to Ph už samo nemění a zůstává kyselé? Pak by stačilo tu kaši třeba jen nalít do jámy vystlané třeba černou mulčovací tkaninou, počkat, až vsákne voda a půdu potom dát na ty borůvky. Ta kyselost by se mohla nějaké měsíce udržet a když se borůvkám bude dvakrát za rok ta půda měnit, mohly by to ustát.

Jejda, nedokazu si predstavit, ze bych menila dvakrat do roka pudu u boruvek. Nebylo by jednodussi,  je rovnou zasadit do smesi raseliny s necim, ktera je dost kysela a nejak zajistit, pokud je v okoli puda s vyssim ph, aby to nemohlo pronikat k boruvkam? Me tyhle chemicke pokusy s kyselinami prijdou dost divoke :-)

No, já si představuji, že když je ta borůvka v nádobě, tak když se pořádně prolije vodou, vyklopí se celý kořenový bal jako celek a potom se část dá ubrat a doplnit novou půdou.

Co se týká chemických pokusů, nejhorší je podle mně nerovnoměrnost. Když někdo přežene třeba to okyselení vody a zaleje jí borůvky.  Když se tapůda rozmíchá na kaši, okyselí a zase rozmíchá a nechá usadit a potom změří třeba druhý den, než se přidá k borůvkám, mělo by to být OK. Já se ale spíše ptám, protože já borůvky nepěstuji, ale mám to v plánu a asi nějak tak bych to dělal.  Jen hledám, jestli to už někdo takhle dělal a nenarazil přitom na nějaký problém, který při teoretickém přemášlení není vidět.

Se sorpční schopností půdy je to pravda. Bohužel samotným promícháním na kaši se kyselina na půdu nenaváže.
   Nejracionálnější doporučení je v zásaditých půdách a v blízkosti plodin vyžadujících občasné vápnění borůvky nepěstovat.

Do dnes mám před očima Kantorkův vtip, kde jeden chemik druhému říká: "Pane kolego, ta vaše zatracená kyselina sírová, mi zase sežrala svačinu." S litím kyseliny sírové na záhon bych byl velice opatrný. Tahle kyselina je podle naší chemikářky "hladová po vodě" a je otázkou co se stane dřív. Jestli se nejdřív naváže na vápník nebo rozežere kořeny. Kyseliny dusičné nebo lépe fosforečná bych se nebál, ale sírovou???

Moje zkušenost s pěstování borůvek. Já jsem si na pěstování kanadských borůvek trošičku ulít. Mám jich skoro 50 včetně muchovníků a zimolezů. Mám dobré zkušenosti s 1 : 1 rašelina a koňský hnůj a hodně dešťové vody. To je to, co těm borůvkám opravdu chutná.Přidal jsem i mykorhýzní houby. Ještě se mi nestalo, že bych ty borůvky přehnojil. Roman