Ještě jsem si dal práci a opsal některé údaje z Květeny ČR a ze Zahradnického slovníku naučného: ("V závorce a uvozovkách jsou mé dodatky a komentáře")
Květena: šafrán setý - kulturní taxon, neznámý ve volné přírodě, pravděpodobně mutant C. cartwrightianus, pův. v Řecku; dříve často pěstován v šafránicích (koření); v Velkých Losin u Šumperka donedávna zplanělý.
Zahradnický slovník: šafrán setý poskytuje kdysi zlatem vyvažované a dnes stále vzácné koření, které bylo považováno i za skvělý lék. Jeho použití v lékařství je dnes již obsolentní ("to je ale pěkné slovo"!). Kořeím i drogou jsou sytě oranžové blizny vytrhávané ručně z květů triploidního a tudíž neplodného ("Zajímavé je tedy jeho druhové jméno - setý - když nevytváří semena!") šafránu. Je známý již jen z kultur. Dříve se pěstoval jako koření i léčivo hojně, dnes jsou jeho kultury rozsahem malé (Španělsko, Itálie, Írán, Indie). U nás se šafrán pěstoval od konce 16. stol. a tato skutečnost je zřejmá z četných osobních jmen i místních názvů. ("To jsem ještě nezkoumal ani případně zakreslené šafránice na mapách - Císařských otiscích Stabilního katastru z let okolo 1838") Pěstuje se z hlízek, kvete na podzim. Květy se ráno sklidí a pak se z nich vystřihují nebo vyštipují blizny s kratičkými zbytky čnělky. Na kilogram je potřeba sklidit až sto tisíc květů. Droga (Stigmata croci)...... š.s. je domácí ve východní Evropě a záp. Asii. Květy mají krásnou fialovou barvu, v zahradách v našich podmínkách kvete pozdě, koncem X., ale především velmi skoupě ("Taky důležitý postřeh a méně používané slovo!"). Má též bílou barvu.
Josef.