hnojení broskvoní

V našich zemepisných šírkach sa okolo tejto problematiky často chodí neistým krokom a každý tvrdí svoje. Názory (hlavne na vápnik) sú často protichodné. Nedalo mi a zrešeršoval som si zahraničné metodiky z krajín, kde broskyne pestujú vo veľkom a úspešne.

Ako začiatočník som medzi okolitými ošľahanými zahradkármi za kacíra, zato ale mám broskyne celkom pekné. Na rozdiel od nich.

Broskyňa sa má prihnojovať, vcelku intenzívne! Dusíkom a vápníkom. Situácia pre plodiaci strom a ešte neplodiaci je rozdielna. Ešte neplodiace - iba dusíkom.

Celková potreba dusíku sa počíta ako konštanta = 11g N (až 22g) na 1rok veku stromu. Teda 5 ročný potrebuje 5x11g=55g (až 5x22gN=110gN), 7ročný 7x11g, atd.

Pre stromky ešte neplodiace sa počíta 45-90g N na rok - to býva prvé 1-3 roky. Ide o to aby sa dosiahli maximálne prírastky ešte v tomto období. Dusík by sa mal kontrolovať laboratórne a podľa toho sa stanoví množstvo (teda či len 11g alebo až 22g), ale toto je pre záhradkára nereálne. Preto som pre seba zvolil konštantu 11g/rok.

Dávka je rozdelená! Sú viac-menej dve hlavné schémy.

Prvá je delenie dávky N na 3 etapy (až 4) - a to tak, že polovicu vypočítaného N dáme 3 týždne pred kvetom - vo forme 10-10-10 (od 4-4-4 až po 16-8-8 podľa toho nakoľko potrebujeme doplniť P a K. A teda Cererit 8-13-11 nie je zrovna terno, ak nepotrebujeme P a K až tak moc.) Druhú polovicu dodáme vo forme kalcium nitrátu (ako preferovaného hnojiva) - v dvoch dávkach, teda štvrtina N pri objavení plodov po odvete a poslednú štvrtinu N o 3 týždne neskôr. Túto kalciovú polovicu možno rozdeliť aj na 3 tretiny - po 3 týždňoch. Funguje to.

Druhá je schéma dvoch dávok. V III. dáme polovicu N - zase 10-10-10 a pod., začiatkom VIII. druhú polovicu vo forme kálcium nitrátu. (Toto som osobne neskúšal.)

Broskyňa je zlý kompetitor o dusík. Pod stromami by mala byť len zemina v polomere aspoň 1m. A nič iné! Ani tráva. Hnojivo nesypeme ku kmeňu ale v polomere cca 30-50cm. pH pôdy je optimálne 6,5, kritické hodnoty sú pod 6 a nad 7,8. Preferovaná úprava je mletým vápencom (dolomitickým iba v prípade príznakov nedostatku Mg).

Tento rok som prešiel z ledku vápenatého na Wuxal Kalcium. Prvý postrek broskyne práve dostali, ďalšie budú podľa doporučení Aglukonu. Teda, celkovo 4-6postrekov. Z toho - prvý pri "vylúpnutí" plodu, druhý o 14 dní, tretí a následné od veĺkosti vlaškého orecha v 14 denných intervaloch. Koncentrácia 4ml/1L postreku (resp 4L/ha).

Dávky neodhadujem kalibrovanou rukou, ale počítam a navážim.

Podle mě nějakej ten fosfora draslík navíc nemůžou bejt na škodu, spíš naopak.

Třeba tady se ale píše že to v podstatě nemá smysl:

www.goodfruit.com/link/May1-99/special8.html

Spomínaný článok Melissy Hansen z roku 1999 ovšem hovorí o nevhodnosti prehnojovania dusíkom v peckovinách obecne. S čím sa dá samozrejme súhlasiť. Uvádza nevhodnosť dávok 100-325 pounds per acre - čo je pri štandardnom počte 109 trees per acre - skutočne obrovské množstvo (ekvivalentné použitiu 14-45kg Cereritu na 1 ár!). A je to mnoho-mnoho-násobne viac, ako som uviedol v schéme vyššie. Ak som správne pochopil kontext vtedy používaného prehnojovania dusíkom, tak cieľ bol splnenie certifikačných požiadaviek na vzhľad a farbu plodu určeného na trh.

Celkový výnos je aj tak daný probírkou plodov, dusík - nedusík.

A ohľadom vhodnosti rozumného hnojenia broskýň sa metodické doporučenia vzácne zhodujú - teda na jeho potrebe a vhodnosti. Dávka 11g až 22g N na rok veku stromu je v podstate až alibisticky opatrná, skoro homeopatická.

Našťastie, nikto nie je povinný hnojiť broskyne, ak nechce, a ak si myslí, že to nemá zmysel.

Je třeba si uvědomit, kam a pro koho jsou články a hnojení a doporučované dávky určené. V podstatě existují dvě krajní situace:
a) Oblast, kde se broskve pěstují ve velkém - např. Znojemsko, Balkán, event. jižní Slovensko, kde je teplo, lehčí písečná půda, tedy relativně sucho,  a půda díky závlaze a pravidelným výnosům živinami spíš chudší. Tady je výnos a kvalita přímo úměrná dodávce vody a potřebných hnojiv. 
b) Většina oblastí ČR, kde se broskve ve velkém nepěstují a stromky opečovávají zahrádkáři u vyhřátých jižních zdí. Půda bývá obvykle humózní, vlhčí a bohatá živinami, mj. i proto, že broskvoně plodí jen občas - díky mrazům a tolik ji nevyčerpají. V této oblasti je důležitější, než počítat dávky dusíku, postarat se o ochranu před mrazy, o dostatečně vylehčenou nepodmáčenou a vysychající půdu a taky o prevenci kadeřavosti.  Případným přehnojením zde získáme více fyziologických chorob a nezdravého ovoce

Jsem stejného názoru jako Vy. Akorát s tím plozením občas nesouhlasím. Každý rok se mi polámou větve pod tíhou plodů. Někdy se stane, že v době květu sněží a je zima. Potom je to slabé. Polámané větve potom musím ořezat a strom má pořád tah na růst. Je pravda, že 10-tým rokem umírá na klejotok. Znovu nasadit nový, dát pod něj dostatek kompostu a dalších 10 let do jeho životnosti není potřeba přihnojovat. 

Tak to jo, já se v těch jejich jednotkách moc neorientuju, snad jen trochu palce...

Máte to správně spočítané? Zkusil jsem to přepočítat a vyšlo mi zhruba 1kg N na ar.

aha, vlastně děleno 8%, to dá opravdu 14 kg...