Brambory v pytlích

Dobrý den,

zkoušel jsem pěstovat brambory v seně, ale moc se to nedařilo - dospod jsem dal i koňský hnůj, na to hromady staré trávy v sezoně asi 5x přisypána tráva ze sekačky. Občas jsem celý záhon důkladně prolil, ale asi díky dalšímu suchému roku a lidskému faktoru jsem z 10kg sadby sklidil jen kolečko brambor a to spíše mrňousů(dřív byly určeny jen prasatům ;-)). I nať občas odehnila a nebyla tak pěkná viz Vaše foto. Mnohem více se mi vydařily právě ty v pytlích.

Jaký je prosím Váš postup, rád bych to ještě jednou zkusil. Děkuji za info, LH.

Dobrý večer. O pěstování brambor v trávě jsem psal na vlákně -pěstování brambor v trávě.  Pokud budete mít další dotazy napište, rád se o nich rozepíši. Zdeněk

Vypadají, jak kdyby se uvařily teplem z tlející ytávy.  Na záhoně to asi lépe větrá...

..je to v pytly..

Dobrý večer. Víte, že je to možné. Zdeněk

Zkoušel jsem to několikrát a myslím si, že ten kdo to propagoval je lhář. Brambor potřebuje provzdušňování a ig. pytli se mu toho nedostává. Každý velkopěstitel vám řekne, že brambor je okopanina a ve velkovýrobnách ho až pětkrát ohrnují, aby se půda kolem něho provzdušnila. Zkoušel jsem to s hlínou, kompostem, listovkou a škoda času a úsilí. Výsledku jsem se dočkal na holém trávníku zasypaným travou za sekačky a stále doplňovaným sekanou travou. Špatné na tom bylo, že ti přemnožení černí a zbyteční flanďáci (kosi) to neustále rozhrabovali a tím narušovali růst brambor. Hlízy byly čísté, zdravé,  že jste je mohli hodit okamžitě do hrnce. Jestli mi někdo vysvětlí význam přivandrovalého kosa z lesa do města a zahrádek a jeho užitek, budu rád. Petr

Já letos založila bramborový výzkum:

první várka vysazena do pytle - takový ten světlý bílý plastový, prospustný a přisypávám

další várka v obr květináči

třetí v dřevěné ohrádce, kterou zvyšuji a brambory přisypávám

čtvrtá - normální hrůbek v záhonu

pátý pokud v kombinaci s hrachem - na střídačku řádky, po sklizení hrachu rostou v řádcích už jen brambory

no a poslední - neplánovaný - z hloubky záhonu, kde byly vhozeny v červnu - k zarytí a zahnojení - potvory vylezly a jedou jako bláznivé.

Sama jsme zvědavá co nakonec v naší jílovité půdě bude to optimální.

Ten, kdo vymyslel články zakořeňování růže v bramboru a 45 kg brambor z dřevěné bedničky se musí tlemit už několik let. Další putovní návod - několik rajčat v kruhové drátěnce, doprostřed se snad sypal kompost, no zelené to bylo, výška 1,2m a žádný květ a žádná fotka úrody.

taky jsem se loni nechal zlákat na pytle s branibory. Na jaře jsem viděl živě před očima, jak celý tuhý pytel na podzim převrátím a vysypu přeměněnou hlínu na branibory. Heh. 3 pytle, 3 branibory a na podzim 3 pytle a 8 branibor.

Domnívám se, že je třeba vychytat množství, které se k braniborám přihrnuje. Když se přisype moc, tak pak nevzniká asi dost fotosyntézy.

Ty 3 pytle jsem měl systematicky rozděleny. Jeden ve stínu a 2 na slunku. Jeden na slunku jsem přihnojoval posečenou trávou a druhý na slunku NPK+gran.kravský hnůj. Rozdíly prakticky nebyly.

Nejlepší je vlastní zkušenost. Brambory v sudu a bedýnkách je totéž. Je to krávovina. Nelze vychytat množství přisypané hmoty. Při přisypávání má samotná rostlina bramboru co dělat, aby to přežila. Musíte pochopit, že k tomu, aby bylo pod natí, to je aby byly hlízy, tak rostlina musí mít nějakou minimální asimilační plochu. Když to zasypáváte, máte nahoře jen malou štětičku listů, která s bídou stačí k vlastní sebezáchově.