Brambory v pytlích
|
|
|
|
|
|
|
|
host - 208.96 (?), 11.2.2017 14:20
Dobrý den,
zkoušel jsem pěstovat brambory v seně, ale moc se to nedařilo - dospod jsem dal i koňský hnůj, na to hromady staré trávy v sezoně asi 5x přisypána tráva ze sekačky. Občas jsem celý záhon důkladně prolil, ale asi díky dalšímu suchému roku a lidskému faktoru jsem z 10kg sadby sklidil jen kolečko brambor a to spíše mrňousů(dřív byly určeny jen prasatům ;-)). I nať občas odehnila a nebyla tak pěkná viz Vaše foto. Mnohem více se mi vydařily právě ty v pytlích.
Jaký je prosím Váš postup, rád bych to ještě jednou zkusil. Děkuji za info, LH.
|
|
|
|
|
|
|
host - 136.28 (?), 11.2.2017 20:11
Dobrý večer. O pěstování brambor v trávě jsem psal na vlákně -pěstování brambor v trávě. Pokud budete mít další dotazy napište, rád se o nich rozepíši. Zdeněk
|
|
|
|
|
|
|
host - 243.114 (?), 5.2.2017 19:53
Vypadají, jak kdyby se uvařily teplem z tlející ytávy. Na záhoně to asi lépe větrá...
|
|
|
|
|
|
|
host - 130.240 (?), 5.2.2017 22:46
|
|
|
|
|
|
|
host - 136.28 (?), 7.2.2017 21:42
Dobrý večer. Víte, že je to možné. Zdeněk
|
|
|
|
|
|
|
Fiala_petr - (31) - 9.161 (?), 11.2.2017 16:31
Zkoušel jsem to několikrát a myslím si, že ten kdo to propagoval je lhář. Brambor potřebuje provzdušňování a ig. pytli se mu toho nedostává. Každý velkopěstitel vám řekne, že brambor je okopanina a ve velkovýrobnách ho až pětkrát ohrnují, aby se půda kolem něho provzdušnila. Zkoušel jsem to s hlínou, kompostem, listovkou a škoda času a úsilí. Výsledku jsem se dočkal na holém trávníku zasypaným travou za sekačky a stále doplňovaným sekanou travou. Špatné na tom bylo, že ti přemnožení černí a zbyteční flanďáci (kosi) to neustále rozhrabovali a tím narušovali růst brambor. Hlízy byly čísté, zdravé, že jste je mohli hodit okamžitě do hrnce. Jestli mi někdo vysvětlí význam přivandrovalého kosa z lesa do města a zahrádek a jeho užitek, budu rád. Petr
|
|
|
|
|
|
|
host - 76.28 (?), 6.7.2017 14:23
Já letos založila bramborový výzkum:
první várka vysazena do pytle - takový ten světlý bílý plastový, prospustný a přisypávám
další várka v obr květináči
třetí v dřevěné ohrádce, kterou zvyšuji a brambory přisypávám
čtvrtá - normální hrůbek v záhonu
pátý pokud v kombinaci s hrachem - na střídačku řádky, po sklizení hrachu rostou v řádcích už jen brambory
no a poslední - neplánovaný - z hloubky záhonu, kde byly vhozeny v červnu - k zarytí a zahnojení - potvory vylezly a jedou jako bláznivé.
Sama jsme zvědavá co nakonec v naší jílovité půdě bude to optimální.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
host - 133.224 (?), 12.4.2020 16:16
Ten, kdo vymyslel články zakořeňování růže v bramboru a 45 kg brambor z dřevěné bedničky se musí tlemit už několik let. Další putovní návod - několik rajčat v kruhové drátěnce, doprostřed se snad sypal kompost, no zelené to bylo, výška 1,2m a žádný květ a žádná fotka úrody.
|
|
|
|
|
|
|
kladikus - Stříbrný Zahrádkář (132) - 19.46 (?), 2.5.2018 21:11
taky jsem se loni nechal zlákat na pytle s branibory. Na jaře jsem viděl živě před očima, jak celý tuhý pytel na podzim převrátím a vysypu přeměněnou hlínu na branibory. Heh. 3 pytle, 3 branibory a na podzim 3 pytle a 8 branibor.
Domnívám se, že je třeba vychytat množství, které se k braniborám přihrnuje. Když se přisype moc, tak pak nevzniká asi dost fotosyntézy.
Ty 3 pytle jsem měl systematicky rozděleny. Jeden ve stínu a 2 na slunku. Jeden na slunku jsem přihnojoval posečenou trávou a druhý na slunku NPK+gran.kravský hnůj. Rozdíly prakticky nebyly.
|
|
|
|
|
|
|
host - 149.16 (?), 2.5.2018 21:34
Nejlepší je vlastní zkušenost. Brambory v sudu a bedýnkách je totéž. Je to krávovina. Nelze vychytat množství přisypané hmoty. Při přisypávání má samotná rostlina bramboru co dělat, aby to přežila. Musíte pochopit, že k tomu, aby bylo pod natí, to je aby byly hlízy, tak rostlina musí mít nějakou minimální asimilační plochu. Když to zasypáváte, máte nahoře jen malou štětičku listů, která s bídou stačí k vlastní sebezáchově.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|