Brambory v pytlích

Chtěl bych se podělit o zkušenosti pěstování brambor v plastových pytlích. Jaký materiál přisypáváte, do jaké výšky atd.  Děkuji Petr

Tento systém nepoužívám, ale za války se prý dala jedna brambora do sudu s trochou hlíny a jak to rostlo přisypávalo se stále víc hlíny. Výnos prý byl desetinásobný oproti klasickém pěstování na záhonu, nehledě k úspoře místa. Igelitový pytel je oproti sudu lepší, protože pouští k rostlině víc světla než v neprůhledném sudu. Pokud by to fungovalo bylo by to super, odpadlo by hodně práce s okopáváním a pletím atd. Nehrozilo by sucho.

V prvním přiblížení se to jeví jeko výhodné.

Prosím jestli má někdo s touto metodou zkušenosti. Děkuji.

Zkusila jsem tuto metodu 2x.

Vloni jednu bramboru do pytle s proděravěným dnem (kvůli odtoku přebytečné vody), postupně jsem přisypávala zeminou ze záhonu tak jak brambora rostla. Výsledek - betonová hlína a v ní 2 brambory.

Letos jsem dala bramboru přímo do země a kolem ní pytel bez dna. Zasypávala jsem hlínou míchanou s kompostem, aby byla lehčí a tolik se neslehla. Výsledek byl hromádka brambor z půdy, ve sloupci hliny v pytlu se žádné brambory nevytvořily.

Sice napínavá, ale pracná zábava. Příští rok už ji opakovat nebudu.

Mám o metodu pěstování brambor v pytli velký zájem a tak sháním informace. Dpočetla jsem se na portálůu " Skrblík.cz, že nové brambory téměř nikdy neporostou nad úrovní původní zasazené brambory. Zřejmě proto Váš pokus č. 2 selhal.

Je to naopak, většina moderních odrůd tvoří hlízy nad matečnou bramborou. Důvod, proč tyhle zázračné metody nefungují je jednoduchý, zkuste si v tom pytli vydržet sama. Brambory vyžadují kombinaci mírných teplot a vlhka, všechny tyhle pytle se přehřivají a prosychají. Nahrnovat hlínu do výšky má smysl cca 15 cm. Představa, že přisypu půl metru hlíny a bude to plné brambor je infantilní. V pytlích obvykle chybí prostor, živiny a teplota i vlhkost kolísají víc, než je zdrávo.

Brambory se poslední dobou na záhonku na zahradě už vypěstovat nedají. Jednak je sucho a horko. Co jsem zasadil to jsem sklidil. Brambory napolo upečené a šlupky tvrdé tak, že se nedaly skoro oloupat.  Risknu zoufalý pokus vypěstova bramboty v pytlích atp. To se sousedé na podzim zase zasmějí. Konec bramborářství v našich končiných. Nepodléhám poraženeckým náladám. 

Loni (2016) jsem si tuto metodu pěstování vyzkoušel společně s pěstováním brambor v "seně", a jestli můžu doporučit, tak rozhodně pytle. Použil jsem velké černé pytle, snad 100l, dospod dal cca 20cm koňského hnoje, na to cca 15cm přesáté zeminy z hodně starého kompostu (již zmineralizovaný zemina), 1 středně velkou bramboru, zasypal stejnou zeminou a tu jsem postupně přisypával, občas zamulčoval posekanou trávou ze sekačky, jak brambora rostla. Pytle měly samozřejmě uřezané rohy, zálivka dle potřeby, rozhodně ne každý den! Sbíral jsem mandelinky, plíseň se nekonala, brambory byly v lepším stavu než na záhoně. Na podzim - konec září pytle opatrně vysypány a zjištěno - měl jsem 4 pytle, v každém byly min 3kg brambor různé velikosti, v některém jen velké, někde mix. Brambory byly cca ve 3 patrech - jak postupně přirůstali. Výtěžek jsem chtěl zvážit, ale... dle odhadu (dle pytlíků ze zelinářství) se nejvíce urodilo cca 6kg brambor, vesměs větších rozměrů. Takže pokud na ně bude mít člověk více času, lépe se rozmístí a je limitován místem, mohu pytle doporučit. Chci zkusit ještě velmi obdobnou metodu pěstování z Peru, kde používají dřevěné nástavky a mají až 2m "hromadu brambor" - na min prostoru maxim výnos. LH.

taky jsem se inspirovala - návodná videa na youtube :-) :-)do pytle jsem vsadila asi 6 brambor. rostlo to fajnově, stále jsem přisypávala, odrolovávala pytel... nakonec nať pokračovala v růstu v převisu. stále krásně zelená. až když přicházely první mrazíky jsem pytel povalila, vysypala... a sklidila asi 3-4 brambůrky. ale za to těšení to stálo, ne? :-)

Pokud ty brambory v pytlích, byly na třech balkonech paneláku, které jsou nad sebou, tak by to bylo v pořádku. Jinak je to pane, paní LH, třípatrová kravina.

Pane, pokud dovolíte ;-) Bohužel jsem vše nevyfotografoval, a opravdu nevím, proč by to tak nemohlo být? Bramborová nať roste celé vegetační období, po přisypání zeminy nať znovu zakoření a vytvoří se další základy hlíz. Pokud si to pamatuji dobře ze školy, tak růst hlíz (tuberizace) nastává zejména světelnými podmínkami a reakcí rostlin na ně(fytohormony), nejvíce přirůstají po slunovratu, kdy se snižuje sluneční aktivita a rostlina se připravuje na přezimování, resp. přežití tím, že vytváří hlízy.

Ve fyziologii jsme to zkoušeli in vitro, a hlízy se indukovaly na více místech, ne jen na bázi!

Takže nejen pro pana/paní Rejpálka/kovou to letos zkusím zase, pytle rozříznu, nafotím a zvážím! LH