V srpnu sklízíme fazole, letní košťálovou zeleninu. saláty, pravidelně probírkou plody paprik, rajčat, okurek a cuket. Probírkově lze sklízet také kořeny mrkve, petržele, ředkve, vodnice nebo červené řepy salátové a listy řapíkatého celeru, mangoldu, novozélandského špenátu aj.
Před sklizní kořenové zeleniny porosty nejprve zavlažíme, abychom kořeny lehce vytáhli z půdy. Vlhčí půda nám také usnadní odplevelování. Po sklizni hlavní plodiny vyséváme na venkovní záhony jako následné plodiny např. ředkvičku, špenát, nebo méně známý kozlíček polníček. Je to zelenina s krátkou vegetační dobou, která doroste ke sklizni ještě na podzim. Ředkvičku a špenát vyséváme do řádků od sebe vzdálených okolo 20 cm, u kozličku polníčku volíme vzdálenost mezí řádky menší, okolo 10-15 cm.
Co vyséváme v srpnu?
Pro podzimní sklizeň vyséváme ředkvičku, ředkev, zimní vodnici, salát, špenát, polníček aj.
Pro sklizeň v dalším roce vysejeme koncem měsíce na trvalé stanoviště ozimou cibuli (odrůdy Augusta a Hiberna) a salát hlávkový (odrůdy Humil a Altenburský).
Za pozornost stojí černý kořen a cibule zimní sečka, které jsou odolné vůči mrazům a lze je obvykle dobře přezimovat.
K podzimnímu a zimnímu póru nahrnujeme půdu, aby se vybělila co nejdelší spodní cibulová část.
Závlaha zeleniny je stále aktuální. Např. celer bulvový a podzimní hlávkové zelí při nedostatku vláhy v tomto období tvoří výrazně nižší výnos.
Melouny
Zralost cukrových melounů poznáme podle trhlinek, které se začnou vytvářet v okolí stopky, ale také podle vůně a vybarvení typického pro odrůdu. U melounů vodních nám vhodný termín sklizně signalizují zaschlé úponky, zahnuté stopky, lesklý povrch a změna zbarvení plodu v místě kontaktu s půdou na žlutou.
Škůdci
Rostliny silně napadené chorobami nebo škůdci jsou ohniskem je jich dalšího šíření, proto je ze skleníku i z venkovních záhonů ihned odstranime.
Černý kořen
Černý kořen je nutričně hodnotná zelenina doporučovaná diabetikům. Vyniká odolností vůči nízkým teplotám, a proto ho můžeme pěstovat jako ozimou kulturu pro podzimní sklizeň v dalším roce. Černý kořen pěstujeme nejlépe v hlinitopísčitých půdách. Semena vyséváme okolo poloviny srpna do hloubky 2-3 cm, do řádků vzdálených 30-40 cm, v řádku se rostliny jednotí na 10 cm. Při pěstování v tomto termínu však vzniká vyšší riziko vybíhání do květu než u porostů z výsevů březnových.
Chryzantéma jedlá (Chrysanthemum coronarium)
jednoletá zelenina, která se obvykle pěstuje na jaře (březen – květen). Během léta se zvyšuje riziko vybíhání do květu, v srpnu však opět nastávají vhodné podmínky pro její pěstování. Vyséváme ji do řádků vzdálených 20-30 cm, vzdálenost rostlin v řádku je 10-15 cm, hloubka výsevu se pohybuje okolo 2 cm. Tuto netradiční zeleninu můžeme pěstovat také ze sadby, kterou ve fázi 3-5 listů vysazujeme na stanoviště. Čerstvé listy nebo nerozkvetlé mladé výhony používáme pro přípravu jednodruhových nebo směsných salátů.
Sklizeň
Sklízíme cibuli z jarních výsevů, jakmile asi polovina až dvě třetiny listů poléhá. Při sklizni je vhodné, aby půda byla mírně vlhká. Díky tomu se rostliny z půdy snadno vyrývají. Cibuli necháme na pozemku doschnout, případně ji přeneseme pod střechu, kde ji dosoušíme na lískách nebo zavěšenou. Po dokonalém vysušení cibuli dočistíme, odstraníme kusy se špatně uzavřeným krčkem (často trpí hnilobou) a uložíme ji v přepravkách na suchém místě.
Na venkovních záhonech, ale i ve skleníku a fóliovníku sklízíme plody tyčkových rajčat. Pokračujeme ve vylamování postranních výhonů a vyvazování rostlin k opoře. Koncem měsíce odstraníme vegetační vrchol, neboť zralé plody se na rostlině vyvinou od rozkvětu za bezmála dva měsíce, proto by se z později nasazených květenství do zámrazu již nestačily vyvinout konzumní plody. Ve spodní části rostlin můžeme odstranit několik listů, čímž docílíme lepšího provzdušnění.
Obdobně jako cibuli v srpnu sklízíme a zpracováváme česnek. U něj sklizňovou zralost poznáme podle žloutnutí a poléhání natě, u paličáků napřímováním stočených květních lodyh. Jestliže necháme česnek přezrát, dochází k rozpadání cibulí a výrazně se tím snižuje jeho skladovatelnost. Nevhodné je oklepávání vyrytých cibulí česneku o sebe při odstraňování ulpívající půdy, neboť tím dochází k jejich poškození. Česnek se suší ve stínu, svazkovaný nebo v tenké vrstvě. Po proschnutí se zakrátí nadzemní část i kořeny.
Podívejte se také na náš další článek, ve kterém se věnujeme tomu, co aktuálně dělat v zahradě.
