Pojďme se společně podívat, co vyžaduje naše zeleninová zahrada v tomto měsíci. V červenci začíná sklizeň cibule ze sazečky a ozimého česneku. Sklízíme je ve správném stupni sklizňové zralosti, což je důležitý předpoklad pro dobrou skladovatelnost. U cibule rozpoznáme, že nastala optimální doba sklizně podle toho, že se asi jedna třetina až polovina listů začíná pokládat na povrch půdy. Cibuli po vyrytí necháme proschnout na záhonech. U česneku je vhodný čas pro sklizeň, když zasychají konce listů a květní stvol s toulcem se začne u paličáků rovnat.
Velmi důležitá je samozřejmě závlaha
Mezi zeleniny nejnáročnější na závlahu v tomto období patří celer bulvový, který by ve špatných vláhových podmínkách vykazoval neuspokojivý výnos malých bulev. Vyšší nároky mají také zeleniny, které vysazujeme na venkovní stanoviště. Naopak vůbec nezavlažujeme cibuli a česnek, které budeme zanedlouho sklízet. Extrémní výkyvy v zásobení rajčat vodou vedou k praskání plodů.
Čínské zelí v porovnání s pekingským nevytváří hlávky, ale pouze listové růžice. Pěstuje se obdobně jako zelí pekingské. Výsevy se nesmí provádět příliš brzy, jinak by mohlo docházet stejně jako u pekingského zelí k vybíhání do květu. Pěstuje se ve sponu 30-40 x 40 cm. Vzhledem k mělkému kořenovému systému je třeba provádět pravidelnou závlahu. Konzumují se řapíkaté listy, které rychle vadnou, a proto se, na rozdíl od hlávek pekingského zelí, nedají delší dobu skladovat.
Je čas sklizně okurek nakládaček, začínají se sklízet i okurky salátovky a cukety. Nakládačky sklízíme 2-3 x za týden, plody nenecháváme přerůst, jinak by docházelo k omezení násady dalších plodů. Ve sklizňovém období potlačujeme rozvoj plísně okurkové postřikem kontaktními měďnatými fungicidy s kratší ochrannou lhůtou, na jejíž dodržování pečlivě dbáme. Omezit výskyt plísně okurkové lze vertikálním vedením porostů okurek na opoře.
Červencová zeleninová zahrada – tipy:
Podle potřeby zeleninu okopáváme a udržujeme v bezplevelném stavu. Husté výsevy kořenových zelenin jednotíme, aby měly rostliny dostatečný prostor pro další vývoj.
Zeleninu na venkovních záhonech pravidelně zavlažujeme. Zaléváme ráno, nebo v pozdějších odpoledních hodinách, aby rostliny do večera oschly.
Ve sklenících a fóliovnících pravidelně sklízíme rajčata, papriky a okurky, na venkovních plochách s jejich sklizní teprve začínáme.
Tyčková rajčata vyvazujeme k opoře a vylamujeme postranní výhony. Úvazky příliš nedotahujeme, aby nedošlo k zaškrcení stonků.
Ve sklenících a fóliovnících nezapomínáme na dostatečné větrání, závlahu a stínění proti nadměrnému slunečnímu svitu. Větráme nejenom ve dne, ale i v nočních hodinách.
Dokončujeme sklizeň raných salátů a začínáme sklízet červenou řepu a mangold. Průběžně sklízíme letní saláty, košťáloviny a ředkev.
Vysévat ještě můžeme karotku, dále pekingské a čínské zelí, salát, čekanku hlávkovou, ředkev a špenát (volíme odrůdy odolnější vůči vybíhání do květu: např. Carambole F1, San Marco F1, Lambada F1).
Sklízíme bylinky a koření pro sušení, přičemž ponecháváme asi 5-10 cm nadzemní části, aby rostliny mohly znovu obrůst a poskytnout další sklizeň. Sklizené rostliny sušíme na suchém a temném místě.
Průběžně podle potřeby můžeme sklízet zelené bylinky a koření pro použití v čerstvém stavu, kdy mají nejvíce vitamínů i aromatických látek.
Vysazujeme předpěstovanou sadbu zelenin pro pozdní sklizeň (květák, kedlubnu, salát, endivii a čekanku hlávkovou).
Zejména za vlhkého počasí je třeba pokračovat v ochraně rostlin proti pravým“ plísním (především na okurkách, bramborách, rajčatech, cibuli, révě vinné). O této problematice bylo podrobněji psáno v minulém čísle Zahrádkáře.
Choroby zeleniny
Bohužel i v červenci je naš zeleninová zahrada ohrožena ruznými chorobami. Kromě plísně je na bramborách v mnoha případech závažným problémem mandelinka bramborová, která v zahrádkách způsobuje větší škody než u tržních pěstitelů. V případě holožírů jsou ztráty na výnosech 30 až 50 %. Při malém počtu rostlin a při slabém výskytu škůdce je nejvhodnějším prostředkem ochrany ruční sběr vajíček, brouků a larev. Když tuto práci nezvládáme, je třeba použít některý z registrovaných insekticidů.
Larvy mandelinky bramborové
Obdobné škody jako larvy mandelinky bramborové na bramborách způsobují housenky na brukvovité zelenině. Kromě všeobecně známého běláska zelného stále větší škody způsobují housenky běláska řepového a housenky některých můr, které se vžírají do středů hlávek a přes den jsou schovány v půdě nebo pod rostlinnými zbytky. I v tomto případě při slabém výskytu postačí ruční sběr vajíček a housenek.
Prakticky každý, kdo pěstuje jabloně, se setkal s tzv. hořkou pihovitostí (skvrnitostí) jablek. Vyskytuje se především u mladých stromků a přitom na těch největších plodech. Nejnáchylnější jsou odrůdy Coxova reneta, Dukát, Šampion a Rubín. Příčinou je relativní nedostatek přijatelného vápníku, což však neznamená, že se nemůže vyskytovat i u stromů, které rostou v půdách s dobrou zásobou tohoto prvku. Ale z důvodu nedostatečné nebo i nadměrné závlahy, nadbytku draslíku nebo dusíku v půdě není vápník schopen doputovat“ až do plodů. Stromy s pravidelným výskytem této poruchy je třeba v případě potřeby zavlažovat, nepřehnojovat dusíkem a draslíkem a vhodným řezem jim zajistit optimální poměr mezi růstem a plodností.
Jestliže se na jabloních vyskytla vlnatka krvavá a nestačíme ji odstranit mechanicky, můžeme použít ošetření přípravky Mospilan 20 SP nebo Pirimor 50 WG. Postřik je však třeba provádět zblízka, pod větším tlakem a k postřikové kapalině je nutné přidávat vhodné smáčedlo.
Zaujala vás červencová zeleninová zahrada? Podívejte se také na naše nápady na zeleninové záhony.
