Téma stromu v zahradě jsme tu už nedávno otevřeli a společně jsme zjistili, jak moc je strom v zahradě důležitý! Nyní se podíváme, jak se mohou lišit tvary stromů v dané zahradě. Strom je možná ta největší zahradní radost. Strom nás totiž bude, pokud to chytneme za správný konec, doprovázet celý život.
O tom, že do zahrady je třeba pořídit velikostně úměrný strom, jsme nejspíš slyšeli všichni. Strom by měl mít možnost se bez neustálé redukce dorůst do své přirozené velikosti a tvaru.
Zcela pomiňme záměrně tvarované stromy, jako jsou habry nebo třeba buky v živých plotech, lípy a platany tvarované z různých důvodů do vysokých stěn, kvádrů nebo „střech“ nebo třeba vrby tvarované na hlavu kvůli sklizni proutí. Tvarování je speciální disciplína, kterou jsme nedávno nakousli spolu s tvarováním keřů v zahradě, a v zásadě výsledkem není strom svého přirozeného tvaru, ale člověkem vytvořený zahradní a často i užitný prvek.
Dnes nebudeme mluvit ani o ovocných stromech, jejichž řez závisí na tom, čeho chceme dosáhnout, i zde je možné se vydat mnoha cestami od tvarované stěny až po strom s co nejpřirozeněji působícím habitem. Dnes bychom se ale chtěli zaměřit na tvary stromů, které v zahradě vysazujeme proto, abychom je nechali růst do jejich dospělé a přirozené krásy.
Co bychom vám doporučili pro začátek? Zajděte se projít po zahradě, obejděte sousedství, zajděte do parku, hájku za vsí nebo do lesa. Vypravte se do některého arboreta nebo dendrologické zahrady, času stráveného tam nebudete nikdy litovat. A zkrátka koukejte do korun stromů. I v přírodě rychle zjistíte, jak rozdílné koruny stromů jsou, natož botanických a sbírkových zahradách, kde kromě původních druhů mívají ve sbírkách i řadu jejich kultivarů, a tak vedle sebe uvidíte stromy působící v růstu zcela přirozeně vedle stromů, jejichž tvar byste mohli mylně přisuzovat zahradnickým nůžkám.
Zkusme si tvary korun stromů základně rozčlenit a zamyslet se, k čemu je v zahradě využít.
Přirozený tvar koruny
Stromy s přirozeně působící korunou máme my osobně nejraději. Důvodů k tomu máme víc. Jednak se nám líbí nejvíc, ale mají i mnoho další výhod. Mluvíme-li o listnáčích, téměř nikdy (pokud zvolíte vhodné stanoviště a velikost stromu) nebudou v zahradě působit nepochopitelně, s dobře zvolenou výškou koruny pod nimi nejen projdete, ale v jejich stínu i rádi posedíte nebo poležíte. Stín, který jejich koruny v létě tvoří, je nenahraditelný. Navíc listnáče na zimu opadají, takže pokud s nimi například přistíníte v létě rozpálenou jižní terasu, v zimě se přes jejich koruny slunce do domu dostane. Zkrátka přirozeným tvarem koruny nic nezkazíte.
Mohou vytvořit krásný ústřední bod zahrady nebo z nich můžete vysázet hájek či malé stromořadí. Jejich koruny mohou úspěšně pomoci odclonit negativní pohledy do a ze sousedství bez toho, že by zaplnily plochu zahrady (při vyvětvení na podchodnou výšku). Pro představu pár příkladů. Tvar lípy připomínající tvar jejího listu je zřejmý už i u mladšího stromu, strom do větších zahrad, a to i v případě kultivarů, které slibují menší velikost. Ambroň se vysazuje především pro podzimní zbarvení a krásný tvar listu, ale i tvar stromu je výborný. Má průběžný kmen, koruna dospělého stromu je otevřeně kulovitá s výraznými větvemi.
Okrasné třešně se vysazují především pro krásu květu. Lze mezi nimi najít stromy s mnoha tvary korun, a to i takové, které působí přirozeně. Zmiňme třeba hezkou ‚Accolade‘, která dokáže udělat středně velkou korunu trychtýřového až deštníkovitého tvaru. Z jehličnatých stromů vzpomeňme třeba borovici lesní, která je mezi zahradními architekty oblíbená právě pro svůj přirozeně rozevátý tvar koruny, který ji odlišuje od mnohých dalších jehličňanů. Snad jen pro úplnost, stromů, jejichž koruny působí přirozené je naštěstí nespočet, své zástupce maji všechny druhy i jejich mnohé kultivary, třeba javory, břízy, duby a mnohé další.
Kuželovitý tvar koruny
Kuželovitou korunu má velká část jehličnatých stromů. Při jejich použití v zahradách je vždy dobré uvážit, že jsou v mnohém pravým opakem předchozí skupiny. Jejich koruny se směrem nahoru zužují a více místa zabírají při zemi. Pokud si tedy chceme posedět ve stínu stromu, nemusí být pro tento účel ideální. Stejně při snaze o odclonění od sousedství je třeba zvážit, zda nám jejich zužující se koruna službu poskytne dostatečně.
Jednoho malého a častého zástupce kuželovitých korun můžeme v zahradách vidět poměrně často, je to smrk sivý ‚Conica‘. Stromek, který tak trochu vyšel z módy a poměrně špatně se do zahrady komponuje. Když už, sluší mu promyšlený nápad, který může spočívat třeba právě v opakování. My osobně bychom, pokud vůbec, hledali pro něj využití spíše ve starších městských zahradách. Stejně tak velké jehličnany sluší spíše zahradám u městských vil než zahradám na vsi. Ale najdou se samozřejmě místa, kde to platit nemusí, velký starý smrk u chalupy v horách, bychom pokácet nenavrhli.
A teď se dostáváme ke tvarům kultivarů stromů, jejichž využití stojí za důkladné zvážení. Často právě jejich neběžný růst bývá důvodem nedostatečně promyšlené koupě. Zkrátka, co působí neobyčejně, se provoplánově líbí.
Sloupovitý tvar koruny
Začněme u sloupovitých a vzpřímeně kompaktních korun. Zde ještě ono pokušení „ten stromeček je tak krásně zvláštní“ hrozí nejméně. Mladé stromy ve většině působí v růstu jen sevřeně. Známým zástupcem je topol černý ‚Italica‘. Ten si v zahradě asi nevysadíte, ale většina z nás ho zná z naší krajiny, kterou pomalu opouští a není nahrazován.
Přes všechny jeho domnělé i skutečné nevýhody nás to mrzí, měli jsme výrazné vertikály topolů v krajině rádi.
Vzpřímeně kompaktně roste třeba i habr ‚Columnaris‘, i u něj lze předpokládat, že pod jeho korunu si lavičku jen tak nedáte. Strom je to růstem poměrně atraktivní až kuriozní, což je v zásadě limitující, i u něj je na místě jasný nápad, proč a kam zrovna tento strom v zahradě vysadit.
Kulovitý tvar koruny připomínající kulatá lízátka na tyčce jsou v nově zakládaných zahradách k vidění velmi často. Domníváme se, že důvodem je právě jejich až „dětská roztomilost“. Jde především o kulovitou katalpu ‚Nana‘, višeň křovitou ‚Globosa‘, naštěpováním se na kmínek dostaly i ambroně, dřezovce a další.
Převislý tvar koruny
I stromky s převislými korunami jsou v nově zakládaných zahradách často k vidění, důvod bude podobný jako u kulovitých tvarů, je to zkrátka něco nevšedního, vypadá to jinak než běžný strom, a tak to láká. A právě to je důvod, proč není úplně snadné strom v běžné zahradě použít. Může jít o stromky velmi nízko naštěpované. Až po jednou velký převislý buk. Modřínovou příšerku jsme několikrát navrhovali v zahradách k odstranění, jeji zakomponování do zahrady tak, jak ji vnímáme my, považujeme za zbytečné.
Převislý buk může být dle kultivaru vskutku ohromný strom, především však natolik výrazný, že jeho vysazení bychom zvažovali ve velké, třeba zámecké nebo vilové zahradě. Při vysazení na nedostatečně důstojném místě může místo reprezentativního dojmu působit spíše unaveně. Mezi okrasnými višněmi najdeme i několik v květu krásných převislých kutivarů. Pobýt si koncem dubna pod takovým kvetoucím stromem je mimořádně krásné. Převislou korunu mají i některé vrby, najdou se mezi nimi i středně velké stromy, které krásně působí třeba u vody. Stromy tohoto růstu se mohou stát jakýmsi zeleným altánem. Lépe vyzní, pokud většina stromů v zahradě bude mít přirozeně působící koruny a ony jednotlivé kurioznější se tím stanou přiznaně výjimečnými. Však to znáte: dobrého pomálu.
Navštivte také náš článek – strom do každé zahrady!
