Jistě mi dáte za pravdu, že v horkém létě se cítíte příjemněji mezi ovocnými stromy než na betonové terase u domu. Procházka po trávě vám dává nejen pocit volnosti, ale i lepšího dýchání. U zdi domu bývá k zalknutí a hledáte sklenici s chladným nápojem. Jsou to opravdu jen pocity anebo se rozdílné typy povrchů jinak chovají? Dost bylo řečí, jde se měřit.
Přesně tohle jsem si řekl jedno srpnové horké poledne, připravil si fotoaparát a termovizní kameru a změřil jsem za plného letního slunce jak je to na jednotlivých površích u nás na zahradě. A protože fyzika je jen jedna, nejinak to s těmi teplotami bude i u vás.
Na začátek ještě připomenu základní fakt. Za teplo na Zemi může Slunce. Jeho paprsky (částečně) pronikají atmosférou a dopadají na povrchy materiálů. Těm předají část své energie, část se od nich odrazí a opět putuje atmosférou. Jaký je podíl pohlcených a odražených paprsků a energie, závisí od druhu materiálu, jeho struktury a jeho povrchu. Problematika je daleko širší, ale takto rámcově popsaná pro naše úvahy postačuje. Důležité ovšem je připomenout, že energie pohlcena materiálem je zdrojem tepla pro okolní vzduch. Slunce tedy vzduch neohřívá přímo, ale prostřednictvím předmětů a jejich povrchů. Proto ve stejný čas v ovocném sadu se cítíme jinak, než na betonové terase o pár metrů dál.
Takže je zřejmé, že vzduch nad trávníkem bude mít jinou teplotu, než vzduch nad betonovou dlažbou nebo povrchem ze štěrku. A je doufám zřejmé, že vzduch (metr) nad betonem nebude mít teplotu povrchu betonu, ale vlivem neustálého proudění a míchání nižší. O kolik, záleží nejen od velikosti jednotlivých povrchů, ale také i od síly proudění vzduchu. Vítr nebo vánek, to vše je projevem vyrovnávaní teplot masy vzduchu mezi různými místy.
Jak horká je tráva?
Chodit bos po trávníku je příjemné i v horkém létě. A termovizní kamera vám ukáže, že i v srpnovém popoledni se jeho teplota pohybuje mezi 21 a 24 stupni Celsia. Zkrátka o zelený pažit se nespálíte. Zkuste však přejít na pár desítek centimetrů vzdálenou betonovou dlažbu a 51 °C si naše chodidla rozhodně uvědomí velice rychle! Rychlým přechodem na štěrkový povrch si polepšíte, ale jen málo. 47 °C je pořád pro naše citlivá chodidla moc.
Pokud beton a štěrk považujeme v zahradách za materiál umělý a nepřirozený, zkusme nyní holou hlínu, bez pokryvu trávy. Co nás čeká? Šedesátka. Ne oslava narozenin, teplota spáleného povrchu hlíny, který neobsahuje vodu, již se odpařila, a kterou nechrání tráva. Překvapeni? Také jsem byl, podvědomě jsem tak vysokou teplotu neočekával. Zajímavé je, že holá zem je horká i na malém vyšlapaném flíčku v jinak souvislém trávníku s jeho příjemnou teplotou. A na závěr teplota našeho oblíbeného materiálu na mulčování záhonů, sláma. Termokamera naměřila něco nad třicet stupňů Celsia.
Rostliny jsou zahřívané od povrchů pod nimi
A teď si představte tři řady ovocných keřů. Pod jednou je tráva sečená na nízko. Je to pracné, sekat je potřeba často. Pod druhou řadou je nastláno slámou. A třetí řada keřů je tradičně okopaná a bez plevele. To taky není bez pravidelné práce.
Jak se budou vaše keře mít, až přijde zase horké léto? Kolik vody budete muset navláčit pod kterou z těch tří řad, abyste udrželi keře v dobré kondici? A když se budeme bavit o rajčatech nebo paprikách?
U nás máme jasno už dávno. U nás není nikde holá půda. Vše je buď mulčováno senem, slámou nebo je povrch zatrávněný, případně „mulčovaný“ doprovodní rostlinou. Motyka je pomalu sprosté slovo a spotřeba vody na zavlažovaní je čtvrtinová, než u sousedů ve stejné ulici.
Jak budete pěstovat vy ve vaší zahradě, je vaší volbou. Informace k rozhodování jste dostaly a jak s nimi naložíte, je na vás. Výsledek můžete vidět už toto léto.
Autorem článku je pan Július Fábián
