Vyzkoušejte si zrealizovat vlastní rašeliniště přímo ve vaší zahradě! V tomto článku se zaměříme hlavně na vhodný výběr květin a keříků do rašeliniště a následnou péči o ně.
Rašeliník
Nepostradatelnou základní součástí každého rašeliniště musí být rašeliník (různé druhy rodu Sphagnum). Právě rašeliník se postará o stabilitu celého kousku přírody, působí jako hlídač a indikátor čistoty (a kyselosti) substrátu a dokáže svými sacími (odpařovacími) schopnostmi vytáhnout“ z hloubky spoustu vody nejen pro svou potřebu, ale i ke kořenům jiných mělce kořenících rostlin.
Rašeliník je dobré pěstovat v plošnějších trsech, kterým v rašelině dopředu připravíme určité mírně zahloubené (cca 10-15 cm) plošky. Pokud má tento podivuhodný mech dost vody, může se chovat poměrně expanzivně, utíkat“ přes okraje sníženin a svým prudkým vývojem zatlačovat ostatní zelenou konkurenci. V patřičných mezích ho proto udržujeme opatrným vytrháváním.
Otužilé masožravky
Základním rodem masožravých rostlin, bez něhož by domácí rašeliniště nikdy nemohlo nabýt puncu výjimečnosti, je rod Sarracenia (česky špirlice), konkrétně pak zejména jeho nejotužilejší příslušník, druh S. purpurea (špirlice nachová). Pochází sice z mírných oblastí severoamerických mokřadů, vzhledově však vypadá navýsost exoticky – jakoby k nám přicestovala přímo z rovníkové džungle! Špirlici nachovou (nejlépe její nejotužilejší základní poddruh S. purpurea ssp. purpurea) je nejlepší pořizovat na výstavách u domácích pěstitelů množících své osvědčené rostliny dělením trsů či výsevy semen, u rostlin koupených v květinářstvích si nemůžeme být jistí jejich čistokrevnosti“ a tudíž i dokonalou mrazuvzdorností.
Všemi ostatními, v některých případech určitě i efektnějšími špirlicemi. (ať už jde o druhy, variety či křížence) osazujeme rašeliniště raději jen sezonně. Jejich přirozená stanoviště leží na rozdíl od špirlice nachové v USA mnohem jižněji. I když rostliny snesou mírný mráz, naše zima s mimořádnými teplotními výkyvy jim nesvědčí. Proto tyto druhy před příchodem prvních silnějších mrazů z rašeliniště vyryjeme a umístíme na velmi světlé místo s teplotou pohybující se celou zimu mezi 0-7 °C. Zimované špirlice je samozřejmě nutné z rašeliniště vyjmout i s velkými kořenovými baly. Sázet do květináčů je ale nemusíme, stačí, když je nahusto naskládáme (a tím stabilizujeme) v nízké vodotěsné plastové přepravce. V dubnu rostliny vrátíme na jejich původní místa v rašeliništi.
Předchozí řádky se týkají zejména těchto velmi efektních druhů špirlic: jižněji žijící S. purpurea ssp. venosa, nejrobustnější žlutavé S. flava, jí hodně podobné a otužilé S. oreophylla, efektně žilkované S. leucophylla a jejich četných kříženců. Pokusy s vzácnějšími druhy (jako S. psittacina či S. minor) doporučuji jen zkušeným, tyto rostliny jsou také citlivější k podmínkám zimování.
Další masožravky vhodné do rašeliniště
Z dalších masožravek Ize nezkušeným pěstitelům doporučit zejména rosnatky (Drosera). Celoročně venku budou výborně prosperovat evropské druhy: např. stará známá rosnatka okrouhlolistá nebo vzácnější Drosera anglica či D. intermedia. (pozor, všechny tři druhy jsou u nás chráněné a tak je nesmíme sbírat v přírodě!). Další vhodné a efektní druhy rosnatek už raději účinkům mrazu nevystavujeme a před zimou je z rašeliniště uklidíme podobně jako choulostivější špirlice. Týká se to např. velmi záhy zjara rašící severoamerické D. filiformis, australské D. binata či africké D. capensis. Především evropské rosnatky vysazujeme nejlépe hromadně na volné plochy rašeliny. Ony se nám na oplátku odmění tím, že se prostřednictvím svých droboučkých semen brzy rozšíří na všechna vhodná volná místa rašeliniště.
Výběr keříků
V předchozím textu jsem zmínil vhodnost výsadby drobných keříků. Doporučit Ize např. keříky brusnic (např. běžnou brusinku – Vaccinium vitis-idaea), rojovník bahenní (Ledum palustre). Velmi zdobnou a vhodnou kyhanku sivolistou (Andromeda polifolia), plazivé drobné vrby (Salix) a různé druhy vřesů a vřesovců (rody Calluna a Erica). Vyzkoušet Ize i drobné rododendrony a azalky. Pokud by někdo budoval rašeliniště opravdu větších rozměrů, lze mu nabídnout i výsadbu borovice blatky (Pinus mugo ssp. uncinata), která v přírodě obsazuje právě rašeliniště.
Zajímavé trvalky
Také mezi bylinnými trvalkami najdeme → spoustu vhodných druhů. Upozorním zejména na dva velmi krásné druhy, které jsou oba shodou okolností tzv. orchideokvěté. (tzn. jejich květní orgány připomínají květy či květenství evropských orchidejí). První z nich čínská prvosenka (Primula vialin je u nás už poměrně známá. Zahradníky byla zatím doporučována spíše na vlhká místa zahrad či na okraje bahenních zón jezírek. Vyzkoušel jsem ji i v rašeliništi a i když rostliny nedorůstají svých maximálních rozměrů. Jejich trsy už čtvrtou sezonu kvetou a koncem jara zdobí biotop svými nepřehlédnutelnými svítivě purpurovými květenstvími.
Druhá z orchideokvětých krasavic je nachové u nás prakticky neznámá: Jde o druh Helonias bullata pocházející z mokřin východního pobřeží USA. Tato rostlina je nadmíru zajímavá i zdobná i mimo období květu. Tvoří velmi výrazné, husté růžice svěže zelených listů, které jsou poněkud podobné broméliím a mají schopnost přezimovat v zeleném stavu. Koncem dubna rostliny rozkvetou krásným růžovým květenstvím, které je nejprve nízké, postupně se však s otevíráním dalších a dalších kvítků protahuje až do výšky 80 cm.
Ostatní trvalky
Z dalších trvalek lze doporučit např. bělokvětou toliji bahenní (Parnassia palustris), další prvosenky (Primula), miniaturní orobince (např. Typha graminifolia), některé bahenní violky (Viola), masožravou tučnici alpskou (Pinquicula alpina) a řadu dalších druhů. Výběr záleží i na vkusu či míře experimentátorství každého z budovatelů rašeliniště.
Podívejte se na náš další článek, ve kterém se dozvíte, jak vytvořit krásné cestičky ve vaší zahradě!
