V okrasné zahradě dochází dočasně k částečnému útlumu kvetení. Srpen je měsíc, kdy kvetou klasické letní trvalky jako plamenky, zápleváky zavinutky postupně dokvétají a pozdně letní či podzimní se na kvetení teprve chystají. I tak lze ale kvetení mnoha rostlin prodloužit. Stačí pravidelně odstraňovat odkvétající květy. A nemusí to být pouze u trvalek. I u letniček hliznatých rostlin, jako jsou třeba jiřinky, odstraňování odkvetlých květů podporuje další nakvétání.
Stále je velmi důležitá závlaha
Při nedostatku deště zahradu důkladně zavlažujeme. Spíše než každodenní „kropení“ rostlin volíme důkladné zalití třeba jednou za týden či deset dní 10-15 I vody na metr čtvereční. Po zálivce pak povrch půdy mírně prokypříme, aby se omezil výpar a rostliny tak měly vodu k dispozici delší dobu.
Množení rostlin
Lze množit mnohé druhy vytrvalých květin, a to zejména takové, které jsou již po odkvětu. Velmi vhodný termín je např. na množení velkokvětých zahradních kopretin.
Ty obvykle vytrvávají pouze 3-4 roky a právě v srpnu tvoří na bázi již zakořeněné výhony, které lze snadno oddělit a dopěstovat v květináči nebo přímo zasadit na stanoviště (a zajistit dostatečnou závlahu do doby důkladného zakořenění).
Okrasné trávy
I okrasné trávy, jako jsou modro či sivolisté kostřavy (Festuca) je možné a vhodné v srpnu dělit. I tyto rostliny totiž vytrvávají relativně krátce a obvykle po 4-5 letech už nevypadají na záhoně hezky. Trsy Ize pak z půdy vyjmout, rozdělit na menší oddělky a ty pak znovu vysadit (klidně na stejné místo).
Kosatce
Další významnou skupinou rostlin, které se obvykle množí či přesazují v srpnu, jsou velkokvěté oddenkaté kosatce (Iris barbata). I tyto rostliny se obvykle přesazují po 4-5 letech, kdy starší trsy vyjmeme z půdy, rozdělíme, zakrátíme či odstraníme případně poškozené kořeny a znovu vysadíme do půdy obohacené např. kompostem. Při této výsadbě zakrátíme i listy, obvykle na 10-15 cm.
Je vhodný termín pro výsadbu ocúnů (Colchicum) a na podzim kvetoucích šafránů (Crocus sativus, C. speciosus). Aby takové rostliny lépe vynikly, je určitě lepší vysazovat pospolu alespoň 3 či 5 nebo i více hlízek.
Pokud máme možnost přezimovat balkonové rostliny, jako jsou fuchsie nebo muškáty, můžeme je řízkovat. Řízky pícháme do propustného, mírně vlhkého substrátu do skleníku nebo pařeniště. Do podzimu si pak napěstujeme mladé rostliny, které je ale nutno zimovat na světlém místě při teplotě 8-10 °C.
V posledních letech bývá tento měsíc, co se týče vláhy, pro dřeviny náročný. Zvláště pak, pokud byl předchozí měsíc také ve znamení tropických veder. Mnoho dřevin se s nedostatkem vody těžko vyrovnává a mohou být tak oslabeny na zimu. Prvotním příznakem je změna barvy listu, postupné vadnutí a v extrémních případech opad listů jako poslední obrana před přílišným odparem. Je tedy nutné zajistit dostatečnou zálivku.
Opět to dvojnásob platí o mělce kořenících rostlinách, jako jsou např. vřesovcovité (Ericaceae). Pokud jsou rostliny nedostatkem vody zatíženy již v srpnu, mohou být zimní měsíce rizikové. V tomto období vyzrávají pletiva a rostliny si ukládají zásobní látky. Ideální je dřeviny podpořit hnojivy, která zlepší jejich kondici. Lze například doporučit hořkou sůl nebo podzimní minerální hořečnato-draselná hnojiva.
Řez dřevin v srpnu
Řežeme už jen opatrně vybrané skupiny dřevin. Dříve propagovaný řez ořešáku nelze doporučit. Patrně je jednou z příčin dutin na starých stromech. Ideální je doba na řez jehličnatých živých plotů, ale naopak srpen je posledním měsícem, kdy můžeme řezat listnatý živý plot.
Rovněž okrasné třešně a jiné peckoviny snášejí řez v tuto dobu dobře. Můžeme dokonce i omezit některé popínavé dřeviny. Pokud už odstraňujeme silnější větve, odřízneme je do prvního srpnového týdne, kdy se ještě vytvoří nepatrný náznak kalusu po obvodu řezné rány.
Nejen dřeviny, ale také choroby a škůdci intenzivně střádají potřebné látky, aby přežili zimní období. Proto stále zasahujeme proti škůdcům, chorobám i plevelům. Vždy však záleží na konkrétním průběhu roku. Dřeviny v tomto období množíme převážně vegetativně, například očkováním. Nejlepší doba je na přelomu července a srpna. Tento způsob množení je nejvíce využíván u růží. Očko sroste, ale ušlechtilý výhon vyroste až v následujícím roce.
Z vegetativního množení lze využít ještě řízkování, především u jehličnanů, jako jsou zeravy, cypřišky nebo jalovce. Odebrané řízky se umisťují do perlitu či směsi rašeliny s pískem, kdy za vyšší vzdušné vlhkosti poměrně dlouho koření. Řízkovance chráníme před úpalem stíněním. V některých případech lze už z dřevin odebírat zralá semena, nebo semena, kde ještě neproběhla dormance, která i za příhodných vnějších podmínek brání vyklíčení.
Podívejte se také na náš článek, jak prořezávat rododendrony!
