Snědky se vyskytují především na jižní polokouli naší planety, ale přibližně sedm původních taxonů je známo i z naší přírody. Bezesporu nejkrásnějším žlutavý z horských oblastí Jihoafrické republiky (Kapsko). Do obchodů se dostává většinou jako plně rozpěstovaná rostlina, na jejímž květním stvolu se odspodu začínají rozvíjet oranžové nebo žlutavé květy.
Snědek – nejznámější odrůdy
U odrůdy ‚Gold Star‘ je barva okvětních lístků sytě žlutá, mnohem častěji se však nabízí oranžově kvetoucí odrůdy jako např. ‚Mount Fuji‘ nebo ‚King Star‘. Na trhu jsou již i bíle kvetoucí odrůdy např. ‚Capetown Stars‘ se smetanově zbarvenými okvětními lístky. Rostlina zakoupená v obchodě má většinou výšku okolo 20 cm a je tvořena přízemní růžicí dužnatých listů.
Umístění a přihnojování
Přinesenou rostlinu umístíme na světlém místě a během kvetení, které trvá několik týdnů, ji dostatečně zaléváme. Občas můžeme přihnojit, ale vždy komplexním hnojivem se sníženým obsahem dusíku. Jestliže rostlina odkvetla, můžeme se pokusit o její přechování do další vegetační sezony. Musíme však mít na paměti, že budeme zachraňovať“ vyčerpanou cibuli, což se ne vždy musí podařit.
Během léta pomalu snižujeme dávky vody a s nastupujícím podzimem ji umístíme do místnosti s teplotami okolo 15 °C a zálivku omezíme na minimální dávky cca 1x za tři týdny až měsíc. Tím umožníme cibuli přezimovat a začít vegetovat v dalším roce. Je pravděpodobné, že vyčerpaná cibule asi nepokvete, ale určitě nabere dostatek sil pro založení květů na další rok. Pak už je pěstování snadné a trošku jej lze přirovnat k pěstování málo náročných sukulentů. Během jara a léta dostatek vody, podzim a zima bez vody, při čemž silné cibule mohou bez problémů zimovat v květináči při teplotách okolo 5-10 °C. Cibuli můžeme přesadit v době vegetaního klidu, nejlépe však těsně před zahájním vegetační sezony, kdy ji vyjmeme z půdy, zkontrolujeme zdravotní stav a ihned zasadíme do nového substrátu.
Kde se nejvíce vyskytuje Snědek?
Scilla peruviana je vzrůstnější zástupce cibulovin pěstovaných jako hrnková květina. Planě roste ve Španělsku, Portugalsku nebo v Itálii, ale svým rozšířením zasahuje až do Maroka či Egypta. Vytváří růžici sytě zelených listů a asi 30 cm vysoký květní stvol, zakončený množstvím drobných zespoda nakvétajících kvítků.
Původní druh má okvětní lístky modrofialové, ale odrůda Scilla peruviana Alba‘ se odlišuje bílými květy. Pěstování coby pokojové květiny je shodné jako u předešlého druhu. Vzhledem k původu této ladoňky ji lze v teplejších oblastech Evropy pěstovat i na záhonech. V našich podmínkách je možné vyzkoušet volnou kulturu pouze v nejteplejších regionech republiky, ale ani tam není úspěch zaručený. K tomu, aby rostliny (cibule) odumřely, stačí jediná zima se silnými mrazy nebo rozmrzání a zmrzání půdy během rašení. Kultura v květináči je proto mnohem osvědčenější a radost z překrásných květů si pak můžeme dopřát každoročně.
Navštivte také náš článek o okrasné zahradě v červenci!
