Sklizeň ovoce a zeleniny je pro mnoho zahrádkářů oblíbenou kratochvílí, na kterou se každoročně těší a připravuje. Plody, které nejsou zkonzumovány, vylisovány, zavařeny, zmraženy, vypáleny, usušeny nebo jinak zpracovány, můžeme uskladnit pro konzumaci v zimních nebo jarních měsících.
Sklizeň ovoce
Ovoce sklízíme v období zralosti, kdy se plody při nadzvednutí snadno oddělují od podnože a stopka zůstává neporušena u plodu. To je důležité, protože při vytržení stopky dochází k narušení plodů a jejich předčasné degradaci v průběhu skladování. U jablek a hrušek je znakem zralosti hnědnutí jader. To však neplatí pro letní jablka, která dozrávají v době, kdy jsou jejich jádra stále ještě bílá. Obecně platí, že ovocné plody dozrávají dříve v nižších polohách (100 metrů výškového rozdílu představuje časový rozdíl v rozmezí 4-8 dnů) a na lehkých a teplých půdách. Plody, které vyrostly ve vyšších polohách, bývají v porovnání s ovocem pěstovaným v nížinách trvanlivější.
Nejvyšších výnosů a jakosti docílíme, pokud budeme ovoce sklízet postupně. Díky tomu může být sklizeň lepší o 10-15 %. K tomu, aby uskladněné ovoce dlouho vydrželo, bychom se měli před sklizní vyvarovat nadměrné závlahy. Pro sklizeň je ideálním suché a chladné počasí. Při sběru ovoce bychom měli dbát na to, aby nebyly plody mechanicky poškozeny. K jejich poškození může docházet nejenom neopatrným ukládáním plodů do košíků a bedýnek ale i tím, pokud plody sbíráme po více kusech. Načesané ovoce bez zbytečných odkladů uskladníme a nenecháváme jej na slunci a v teple. Před uskladněním je vhodná probírka poškozených plodů a roztřídění sklizně podle jakosti.
Uskladnění ovoce
Ovocné plody rozdělujeme podle možnosti skladování do čtyř základních skupin. Neskladovatelné plody, jako jsou například maliny, ostružiny, jahody, borůvky nebo višně, lze skladovat pouze v chladných podmínkách (například v chladničce) po omezenou dobu několika dní. Krátkodobě skladovatelné plody (meruňky, broskve, třešně, rybíz, angrešt, švestky nebo ryngle) je možné skladovat až pět dnů a střednědobě skladovatelné plody (letní a podzimní odrůdy jabloní a hrušní) až po dobu 3 měsíců. Dlouhodobě skladovatelné plody, mezi které patří zimní odrůdy jabloní a hrušní, vydrží v optimálních skladovacích podmínkách až po dobu 12 měsíců.
Pro skladování ovoce je ideálním prostředím tmavý a dobře větraný sklep umístěný pod úrovní země, díky čemuž je chráněný proti velkým teplotním rozdílům a promrznutí. Optimálním teplotním rozmezím pro skladování většiny plodů je 0 – 4 °C. V průběhu podzimních a jarních měsíců, kdy je ve většině sklepů teplota vyšší, se snažíme uchovat ovoce alespoň v teplotě mezi 6 a 8 °C. Před uskladnění ovoce skladovací prostory vydesinfikujeme tím, že je vybílíme vápenným mlékem a vysíříme. U podlahy, kde je nižší teplota než u stropu, skladujeme rychleji dozrávající ovoce a naopak. Ovocné plody, které snadno přejímají cizí pachy, neskladujeme společně s aromatickými látkami a pokud možno ani se zeleninou nebo bramborami. Uskladněné ovoce průběžně probíráme a kazící se plody vyhodíme.
Sklizeň zeleniny
Při sklizni zeleniny, u níž dochází často po dozrání ke znehodnocování (přerůstání, dřevnatění, hořknutí nebo vykvétání), musíme obzvlášť dbát na správné načasování. Podobně jako u ovoce musíme u zeleniny zabránit přemrznutí. To neplatí pro některé druhy zeleniny (pór, špenát, růžičková kapusta nebo pastinák), které jsou vůči mrazu natolik odolné, že je můžeme v zimních měsících ponechat volně na záhonech.
Zatímco pozdní zeleniny sklízíme jednorázově, rané druhy, které dozrávají postupně sklízíme, probírkou. Stejně jako ovoce, také zeleninu sklízíme nejlépe ráno nebo navečer a v případě navlhnutí ji necháme před uskladněním dobře oschnout. Kořenovou zeleninu můžeme, pokud ji necháme následně oschnout, před uskladněním vyprat v čisté vodě.
Uskladnění zeleniny
Ze zeleniny uskladňujeme především kořenovou zeleninu, cibuli, česnek a některé košťáloviny (hlávkové zelí, kapustu, kadeřávek nebo kedlubny). Pro skladování zeleniny je podobně jako u ovoce ideálním prostředím chladný a dobře větraný sklep a teploty v rozmezí 1 – 4 °C. Kořenovou zeleninu a košťáloviny můžeme vedle sklepních prostor uskladnit také v pařeništi nebo zazimovací jámě. Kořenovou zeleninu zde zakládáme do záhonů s pískem nebo rašelinou. Košťáloviny ukládáme s kořenovými baly, které zahrneme zemí. Pařeniště nebo jámu přikryjeme prkny a v případě mrazů balíky lisované slámy, listím nebo polystyrénovými deskami.
