Mnoho lidí si stěžuje, že jim nevzešly do půdy setá semínka, ať už mrkev, hrách nebo jiné. Čerta starého, vyrašily, jen je sežraly plzáci! Stejně tak hodně lidí říká, že plzáky nemají. No tak vejděte do tmy, vezměte si baterku a podívejte se. My bojujeme proti plzákům už od dubna.
Vypadá to, že zima byla ke škůdcům přívětivá a nevymřeli. A že tedy je jich o hodně víc, než bývalo jiné roky. Už v březnu bylo vidět, že některé rostliny mají problém po zimě zesílit a vyrůst, pořád byly zdecimované. Trochu vyrostly, jen byly systematicky požírané plzáky, Ti byli sice malí, ale bylo jich veliké množství. A že je chladno, jim vůbec nevadilo.
Plzáci mají rádi vlhko, aby se jim dobře lezlo a neubývalo slizu. Takže přes den a na slunci je není vidět. Před setměním vylézá asi deset procent jedinců bez pudu sebezáchovy. No skutečná invaze na vaše záhony přijde, když se setmí, všude je rosa a nevadí jim ani zima, kdy já jsem si při +4°C dal už kabát a čepici na uši.
Jak bojujeme proti plzákům my?
Někteří lidé je sbírají do kýble, no co pak s nima? Prý rozpustit ve slané vodě. No dobře, to funguje, ale co s tím roztokem? Jedině do kanálu, je-li ve vesnici kanalizace. Protože vylít to do kompostu nebo zahrady… Někteří lidé plzáky solí kuchyňskou solí, co jim rozpouští bunkové stěny, tedy vyschnou. Jenže kuchyňská sůl není pro půdu to pravé ořechové. Pár zrníček asi nevadí, pár kil na záhonech může půdu poškodit.
Pro půdu je asi lepší použit draselnou sůl kyseliny dusičné, sanytrasůl, dusičnan draselný KNO3. V podstatě hnojivo. Na tělo plzáka působí stejně a půdě prospěje. No na zelené povrchy působí krátkodobě devastačně.
Oblíbeným způsobem likvidace plzáků je jejich mechanické dělení. Rozpůlením vhodným ostrým nástrojem na rukojeti, ať se člověk nemusí ohýbat. Ale zajímalo vás, co se děje s usmrceným a rozpůleným plzákem, kam zmizí? Postarají se o něj jeho soukmenovci, sežerou ho šťastnější kolegové, kteří před vaším útokem utekli. Takže si vlastně vykrmujete škůdce.
Čím krmit plzáky
Něčím, co bude pro plzáka, nepřítele naší zeleniny a potravin „poslední večeří“. Něčím, co jim chutná, ale je jedlé jen jednou. Například kukuřiční mouka. Máme dvě plastové podmisky pod květináče, jednu 15 cm, druhou 20 cm, spojené asi 7 cm špalíkem uprostřed dny k sobě. Do spodní, menší misky, jde kukuřičná mouka, vrchní je stříška, aby suchá mouka nezmokla. Tato krmítka máme umístěné na exponovaných záhonech. Suchá mouka v těle plzáka napučí a ten nežere, pojde hlady. Problém solved.
V zahrádkářských prodejnách se dají koupit granule pro/proti plzákům. Jsou dva druhy. Jedny jsou jedovaté a plzáky usmrtí ihned, mrtvolky se vám potom povalují po záhonech a chodnících. Všeobecně jsem ale proti jedům v zahradě, ať už jsou to postřiky nebo návnady. U nás používáme ekologický Ferramol, funguje tak, že plzák po sežrání chutné granule má čas zalézt do díry a tam zemřít. A tam se i rozloží, tedy poslouží jako hnojivo, včetně toho železa, které je běžnou součástí přírody.
Ferramolu moc nevadí ani déšť, když zmokne, trochu nakyne a potom zase vyschne, nerozpadne se. Granule rozsypeme kolem sazenic a výsevu na místech, kde jsme zaznamenali zvýšený výskyt plzáků. A můžeme jít domů. Necháme na plzácích, kdy si půjdou dát z granulí, které jim voní a chutnají víc, než malé výhonky na našich potravinách. A že jim chutnají vidíme, že prakticky každý druhý nebo třetí den musíme granule Ferramolu dosypávat. Zřejmě krmíme i plzáky ze sousedních pozemků, ale raději Ferramolem, než naší zeleninou.
Autorem článku je pan Július Fábián
Pokud Vás tento článek zaujal a chcete se o boji s plzáky dozvědět více, tak si můžete přečíst náš starší článek, který velmi detailně popisuje boj se slimáky. Článek naleznete ZDE.
