Problematický plevel – Žlutošťavel

Plevelná rostlina žlutošťavel růžkatý (Xan- thoxalis corniculata) z čeledi šťavelovité (Oxalidaceae) je spíše známa mezi zemědělci a zahrádkáři pod názvem šťavelka růžkatá nebo šťavel růžkatý (Oxalis corniculata). Tato jasně žlutě kvetoucí rostlina způsobuje problémy hlavně zahrádkářům, pěstitelům květin a pracovníkům ve školkách. Nepatří mezi dominantní druhy, avšak v řidších porostech rychle obsazuje volnou plochu a rozšiřuje se do okolí. Snáší období sucha, částečně i přistínění a při mírných zimách je schopná přezimovat a na jaře pokračovat ve vývoji. V literatuře je udáváno, že žlutošťavel zapleveluje asi 17 druhů plodin ve 44 státech.

Kde se s ním setkáme?

Dříve se žlutošťavel vyskytoval v subtropickém a tropickém pásu Asie, Austrálie, Afriky a ve Středozemí. Postupně se rozšířil do dalších kontinentů a států, i do České republiky. V našich podmínkách se vyskytuje trvale v teplejších oblastech státu od nížin do nadmořské výšky 400-500 m. Jinde jej nalezneme pouze přechodně. Roste na sušší, písčité až hlinité, minerálně bohaté, humózní půdě. Je významným plevelem převážně v zahradách, zahradnictvích, sklenících a školkách. Na orné půdě může zaplevelovat okopaniny, v hustě setých plodinách je potlačován.

Najdeme jej podél zdí, cest, v dlažbě, na trávnících, ve vinicích a na rumištích. V řídkých porostech se velmi dobře prosazuje, vytváří souvislé porosty, tzv. koberce. Protože kvete téměř po celou dobu vegetace, slouží jako zdroj potravy pro včely a další hmyz. Používá se také v lidovém léčitelství. Větší množství v krmivu může způsobovat otravy hospodářských zvířat. Ve světě se na některých lokalitách s pěstovanými vytrvalými kulturami (např. čajovníkové a kokosové plantáže) ohrožených erozí vysévají semena žlutošťavelu pro jeho dobrou a rychlou pokryvnost povrchu půdy.

Proč se rychle šíří??

V posledních 15 letech k šíření žlutošťavelu po našem území nejvíce napomáhá člověk svou činností. Převážně v zahradnictví je rozšiřován při přesazování rostlin spolu se substráty a sadbami obsahujícími semena. Vzhledem k vysoké oblibě kontejnerově pěstovaných květin, dřevin i zeleniny se tento plevelný druh rychle šíří po celém našem území. Ve velkých městech vzhledem k častým výsadbám v parcích se žlutošťavel stal běžným plevelem v parcích, ale i na chodnících mezi dlaždicemi a ve spárách na cestách a silnicích.

Pár slov k jeho biologii

V oblasti našeho státu je většinou rostlinou jednoletou, někdy dvouletou, v teplých oblastech světa se chová jako trvalka. V půdě vytváří kůlový kořen, který je většinou širší než lodyha. Lodyhy jsou poléhavé, na konci vystoupavé, od báze větvené, chlupaté, vysoké 10-25 cm. V uzlinách ve spodní části lodyhy často zakořeňují. Na 2-8 cm dlouhém řapíku vyrůstají trojčetné široce obsrdčité zelené až fialově naběhlé lístky, zpravidla širší než delší s brvitým okrajem, na rubu s bílými chlupy, na líci lysé.

Obdélníkové palisty jsou celou délkou přirostlé k bázi řapíku. Květy jsou uspořádány po 2-6 do úžlabních vidlanů. Koruna je dvakrát větší než kalich, zlatožluté barvy. Přezimující rostliny kvetou brzy zjara, většinou v dubnu, rostliny klíčící na jaře až v červnu. Rostliny jsou schopny kvést až do konce vegetace. Plodem je elipsoidní až podlouhle válcovitá, růžkatě zašpičatělá, 5hranná tobolka pokrytá chlupy. V tobolce se nachází 4-11 semen, tvaru široce oválného na vrcholu zašpičatělá, z boku zploštělá barvy hnědé až červenavě hnědé s příčnými žebry. Po dozrání tobolky jsou semena vystřelována do okolí rostliny. Semena jsou lepkavá, proto se po vymrštění uchycují na objekty, na které se dostala. Šíří se též myrmekochorně prostřednictvím mravenců. Rostlina se rozmnožuje převážně semeny, ale i zakořeňujícími lodyhami. Semena dobře klíčí na světle při teplotě pod 21°C.

Možnosti hubení

Jak hubit žlutošťavel? Základem je prevence a zabránění zavlečení tohoto úporného plevele na zahradu. V zahradnictví, kde dochází k největšímu rozšiřování rostlin, je doporučováno pro výsadbu kontejnerových rostlin používat propařené substráty. Při nákupu sadby nebo v kontejnerech pěstovaných okrasných rostlin a konifer je vhodné provést podrobnou prohlídku. Na polích je potlačován střídáním plodin. V zahradách jej dobře omezují pravidelné okopávky a ruční odstraňování V trávnících se běžně nevyskytuje, pouze na krajích trávníků nebo v prořídlých porostech. Vůči herbicidům je tolerantní.

Přečtěte si také, jak dostat plevel z trávníku nebo jak se zbavit plevelu.