Na pěstování rajčat jsem se spolu s rodiči podílel už před nějakými šedesáti lety. Bydleli jsme v rodinném domku a sazenice jsme pěstovali na zasklené verandě. Když jsem se přestěhoval, tak jsem začínal s pěstováním sazenic rajčat za oknem paneláku orientovaným na severovýchod, kam dopadá slunce jen cca 1 hodinu brzy ráno. Jinak jsou tam sazenice trvale bez přímého slunečního světla. Až do roku 2012 jsem pěstoval výhradně české odrůdy nejdříve nehybridní Stupické polní rané a Sláva Porýní, když začaly být dostupné první české hybridy tak jsem postupně přešel na ně (Domino F1, Tornádo F1, moje nejoblíbenější Start F1) a potom každý rok novinky od SEMO a Moravoseed. V roce 2013 jsem začal pokukovat po cizích odrůdách dostupných na internetu a každý následující rok jsem pěstoval nejméně osmdesát různých odrůd. Musel jsem přejít na jiný způsob, při kterém je nutno zajistit, aby každá odrůda měla své označení a toto vylučovalo nějakou záměnu. A tak jsem postupně dospěl ke způsobu pěstování, který zde popíšu.
Na výsev používám plastové kelímky 200 ml z automatů na kávu. Tyto mám rozdělené na čtyři samostatné oddíly, do každého z nich vysévám jedno nebo dvě i více semen určité odrůdy. V jednom kelímku potom mohu pěstovat čtyři odrůdy, aniž se mně pomíchají. Odrůdy značím samolepkami na bocích kelímku.
Do čeho vysévám? Sazenice rajčat jsou vitální, klíčí a rostou v jakémkoliv substrátu a není je třeba hnojit. Asi nejlepší je namíchat si sám dobře propustný substrát z vlastního kompostu, půdy ze zahrady a rašeliny. Nejpohodlnější je koupit si výsevní nebo jiný komerční substrát, ale nese to s sebou určité nebezpečí. Mně se jeden rok stalo, že v substrátu bylo Vericilium nebo Fusarium – houby, které mně zničily do konce června všechny rostliny rajčat. Nakoupil jsem si potom německý profesionální substrát na tři roky, ale již první rok jsem si s ním dotáhl do bytu molice, které se mně nepodařilo ani chemickými postřiky zničit. Když jsem dal tyto sazenice na zahradu, tak se molice rozšířily tak, že když jsem zatřepal rostlinou (rajčat, paprik, lilků i některých jiných rostlin) tak vzlétlo hejno bílých molic. Nechutné. Letos jsem tento substrát pořádně zvlhčil a dal ho na deset minut do mikrovlnky a potom na 24 hodin do mrazáku. Po molicích ani vidu ani slechu.
Semena rajčat vysévám tak, že je položím na navlhčený substrát v kelímku a přikryji je tak, aby prostor ve kterém jsou nevysychal a zůstal trvale vlhký. Semena rajčat u mne klíčí v obýváku na skříni, kde mám optimální teplotu 24 °C. Nevadí jim, že je tam šero, dokonce když je přikryji kartonem, tak mají trvale tmu. Po třech dnech se vždy ráno podívám, která rajčata vyklíčila a tyto zasypu substrátem (cca 0,5 – 1 cm), důkladně je proliji a dám je za okno v ložnici, kde máme trvale teplotu 17°– 18 °C. Takto to dělám, dokud všechna semena nevyklíčí, případně nezjistím, že jsou neklíčivá. Jestli mně semena některé z odrůd nevyklíčí do deseti dnů, tak udělám dosev. Prolití je třeba proto, aby se netvořily na vzcházejících rostlinkách tzv. helmy. Tyto se tvoří zvláště u starých vysušených semenech, někdy je vhodné tato semena před výsevem namáčet. Na obrázku jsou dva kelímky s klíčícími semeny těsně před zasypáním.
Vysévám v první polovině března. Mám to odzkoušené a sazenice jsou připravené k výsadbě v první polovině května. Na zahradu jdou až tehdy, když předpověď počasí nepočítá ani s nějakými přízemními mrazíky. Pochopitelně některé odrůdy rostou rychleji, případně byly vysety dříve. Aby mně moc nepřerostly, tak tyto sazenice dávám ven již při teplotách nad 10 °C. Obecně se tomu říká otužování, ale slouží to i k přibrzdění růstu. Ty menší a slabší sazenice nechávám za oknem prakticky až do výsadby.
Abych mohl pěstovat velké množství sazenic rajčat, tak si vnitřní parapet rozšiřuji takovou jednoduchou konstrukcí na jejímž vrchu je taková tří stupínková „tribuna“. Na ní jsou položené tři vyřazené staré kryty zářivkových světel, do kterých pak dávám kelímky. Toto mně umožňuje beze strachu rostlinky zalívat, přebytečná voda odteče dírkami ve dně kelímků a zůstane v tom zářivkovém krytu. Lze také zalívat podmokem. Za rostlinky dávám hliníkovou odrazovou plochu tak, abych zlepšil světelné podmínky rostoucích sazenic rajčat.
Poprvé přesazuji sazenice v době, když se děložní lístky dostanou do vodorovné polohy. Ctím doporučení VÚZ v Olomouci : „Pokusy bylo dokázáno, že vývoj sazenic probíhá tím hůře, čím později po vzejítí se přepichovalo“. Podruhé a definitivně přesazuji sazenice, když dosáhnou velikosti cca 8-10 cm a ve čtyřech se v kelímku tísní. Každá dostane jeden samostatný kelímek, ve kterém vydrží až do výsadby na záhon na zahradě. Pro jednodušší manipulaci v době otužování a při převozu na zahradu používám normální plechy do trouby s takovou mřížku, která zaručuje, že se kelímky nezvrhnou. Na takový plech se mně vejde 20 sazenic (5 x4).
Na zahradu jdou sazenice někdy mezi prvním a desátým květnem v závislosti na předpovědi případných přízemních mrazů. Jsou obvykle 25 až 35 cm, sázím je na stojato, nemusím je pokládat a nějak ohýbat jako sazenice přerostlé.
Závěrem svého příspěvku bych chtěl zdůraznit, že vypěstování pěkných sazenic rajčat není nic těžkého, jen si to musí každý začátečník vyzkoušet. Každý máme svou metodu, jak sazenice pěstovat a nedá se říct, který způsob je nejlepší (každá cesta vede do Říma). Ale každý sazenice pěstujeme tak jak nám to naše podmínky dovolí a jak nám to vyhovuje. Jedno máme společné. Pěstování sazenic nás baví a jsme spokojení, že v předjarní a jarní době máme doma takovou malou zahrádku o kterou se můžeme starat.
Ať se vám to daří.
Autorem článku je Vladimír
Poučné .Děkuji za rady které jsou od vás pokladem