Když jsem v srpnu 2020 přemýšlel co dát na volné záhony, tak jsem se na doporučení pana Stanislawa ze Zahrady.cz rozhodl zkusit pěstovat ozimý květák a k tomu zkusit i pěstování ozimé cibule. Byl to zajímavý experiment, a nakonec i výborný výsledek. Protože jsem neměl ještě žádný volný záhon, tak jsem se rozhodl vyset semena cibule do kelímků a předpěstovat sazenice doma na balkóně. Dalším důvodem bylo to, že přímé výsevy cibule, mrkve a petržele se mně dlouhodobě nedaří. Asi to dělám špatně. 3.8.2020 jsem vysel semena Augusty, Hiberny a Senshuy. Docela dobře a rychle vyklíčila (až na Senshuyu) a jak je to u cibule obvyklé, tak to byly takové tenké kácející se nitky. Kelímky jsem neměl na plném slunci ale na balkoně s orientací na severo severo západ. Rostly hrozně pomalu. Nijak jsem se nenervoval, protože jsem na zahradě stejně ještě neměl připravený záhon. Asi jsem je měl přesunout na jinou stranu. Dva měsíce po výsevu 2.10.2020 neměly ještě tu správnou tloušťku, která je u přesazovaných sazenicích této cibule doporučována (jako tužka). Přitom byl už nejvyšší čas na to, aby sazenice venku ještě před zimou zakořenily.
Nedalo se nic dělat, a tak musely jít sazeničky na záhon k již dříve vysazeným květákům. Docela se zbráboraly a 26.10.2020, když jsem se rozhodl dát na rostliny textilii jako ochranu před nastávající zimou už se měly k světu-bylo to nadějné. Vlastně s tím skončila veškerá moje práce s touto cibulí. Občas, když jsem fotil květáky (to byl hlavní cíl mého experimentu) tak jsem udělal i nějaké fotky těch cibulí.
Z obrázků je patrno, jak se sazenice postupně měnily nejprve k horšímu, a nějak začátkem března se to otočilo a byla naděje na nějakou sklizeň. Nakonec to skončilo tak, že jsem postupně sklidil cca 55 ze 60 rostlin. Prakticky bych mohl uvolněný záhon využít pro výsadbu košťálovin a tykví pro podzimní sklizeň. Ale nemohl jsem, protože záhon mně blokoval květák, který jsem potřeboval pro zajištění semen. Jeden řádek jsem chránil NT 19 g/m2, druhý NT 50 g/m2. Výsledek byl stejný. Docela mne mrzí, že jsem nepřidal jeden řádek cibule bez nějakého krytí.
Tento článek píši proto, abych ty, kteří již ozimou cibuli pěstují a také ty, kteří by to chtěli zkusit, upozornil že nastala doba, kdy by bylo vhodné něco začít dělat.
Já jsem včera namočil semena tří odrůd Augusta, Hiberna a Winteria (celésáčky, stejně měly trvanlivost jen do 31.12.2023. Dnes večer je vyseji do kelímků. Množství semen, která vyseji budu regulovat tak, abych měl cca 300 sazenic a v konečném výsledku přibližně 200 cibulí. Množství je dáno černou tkanou textilií, kterou mám z toho roku 2020/2021, jen budu muset vystřihnout další otvory (budou stačit menší (místo průměru 9 cm, který potřebuji pro sazák) bude stačit takový čtvereček 4 x 4 cm. V konečném provedení budu mít 30 řádků po deseti sazenicích ve sponu 7,5 cm. Úpravy příslušné černé textilii viz. obrázek. Zatím s touto úpravou nemusím spěchat, je dost času do září.
Začátkem srpna jsem vysel tři odrůdy ozimé cibule doma, do kelímků (Hiberna, Augusta a Senshyu). 5.10. jsem sazenice cca 5 mm tlusté vysadil do záhonu (po stranách experimentu s ozimými květáky). Přes zimu byly řádky cibule kryty netkanými textiliemi 19 g/m2 a 50g/m2. Bez nějakých dalších prací mám dnes již krásnou cibuli. Žádné ztráty i když teploty letos v únoru šly až k -15 °C. Cibule z výsevů se mně nikdy na zahradě nedařila, ale tento způsob pěstování se mně zalíbil a na příští zimu připravím celý záhon cibule. Doporučuji.
Na závěr bych popřál všem, kdo se pustí do pěstování ozimé cibule hodně zábavy, dobrou úrodu a spokojenost z odvedené práce.
Autorem článku je Vladimír
