Pro letošní pěstování rajčat v pařeništi jsem vybral 20 nejranějších keříčkových odrůd. Semena jsem vysel 29.12.2022 a sazenice jsem pěstoval doma za oknem. Na zahradu do pařeniště jsem je zasadil 10.4.2023. Rajčata pěkně a rychle rostla a začátkem května už všechna kvetla.
Protože už vrcholky rostlin dosáhly až ke sklu, tak jsem okna oddělal a nechal rostliny růst bez nějaké ochrany. Počítal jsem s tím, že v květnu už bývá teplota taková, že by neměla mít nějaký negativní vliv na růst a opylování květů (vlastně jsem vzhledem k výšce rostlin ani neměl jinou možnost). Ale letošní květen byl netypický, chladný zejména v noci. Jediné období pro zdárné opylení květů bylo od 21. do 24. května.
I ty nejrannější odrůdy vykázaly velké zpoždění a první zralá rajčata měla až někdy v polovině července, fotka je konkrétně z 18.7.2023. Přitom jsou to vesměs ultra ranné odrůdy s DTM (days to maturity) okolo 50 dní. Když odečtu od toho 18.7. padesát dní, tak mně vychází, že k opylení došlo opravdu někdy okolo 25. května, což přesně odpovídá období vyznačenému v grafu. K opylení rajčat je totiž potřeba, aby ve dvou po sobě jdoucích nocích neklesla teplota pod 11 °C a aby ve dne byla teplota vyšší než 18 °C.
Tak trochu k mému překvapení jsem ve stejný den měl zralá ještě tři rajčata odrůdy Siletz, která má DTM 70 dní. Partenokarpická rajčata byla bez semínek a dvě ze tří měla na květním konci zbytnělý zelený zbytek pestíku. Když odečtu sedmdesát dní, tak tyto plody musely být založeny někdy okolo 5. května, kdy nebyly v noci podmínky, aby k opylení vůbec došlo (jen denní teploty byly v pořádku). Ale Siletz je známá partenokarpická odrůda, jedna z osmi, které vyšlechtil Dr. Bagget profesor na Oregonské universitě. Partenokarpie u rajčat neznamená, že tato rajčata nemají vždy semena, ale když v době kvetení nejsou dobré podmínky pro opylení (chladno), tak z květu se vyvine plod normální velikost, ale bez semen.
Myslím si, že pro mé velmi rané pěstování rajčat v pařeništi by mohla být partenokarpie dobrým řešením, a proto si chci již s předstihem zajistit semena, pokud to bude možné tak všech těch osmi odrůd.
Dal jsem si na webu Tomatoville že hledám ty odrůdy s výjimkou Siletz jejíž semena už mám. Ozvala se Dorota z Polska s tím, že mně může nabídnout Golden Nugget a Oregon Spring. Jako výměnu jí posílám španělská rajčata Salobre (které chtěla), Zamorano, a navíc ještě růžové Rosa Melilerd a Rosao de Ayerbe. Víc se již nikdo neozval.
Zjistil jsem, že tři další odrůdy má ve své nabídce firma Victories (další dvě odrůdy má momentálně vyprodané) a tak jsem na Tomatoville požádal, zda by někdo v USA byl ochoten tyto semena koupit a přeposlat mně je. Pochopitelně jsem napsal, že veškeré finance na úhradu nákupu a poštovné bych poslal přes PayPal. V roce 2018 se objevila na Tomatoville od člena s nickem Paradajky takováto žádost:
Moji rodiče kdysi pěstovali bílou tykev. Byly poměrně velké, více dlouhé než široké, měly tvrdou kůži, co si pamatuji. Ty by se rozdrtily a udělaly by se z nich guláš (tekvicova omáčka). Máma a táta tomu říkali „evropský squash“ nebo „slovenský squash“. Pokud máte představu, o čem mluvím, mohl byste mě někdo laskavě upozornit na nějaké zdroje semen, nejlépe USA? Na internetu jsem jich pár našel, ale prodejci jsou buď ebay, nebo firmy, které jsem nikdy předtím neviděl, takže váhám. Jano, jižní Kalifornie.
Semena té tykve jsem sehnal, Kvetu jsem pěstoval již v době, kdy jsme nic nevěděli o cuketách. Obratem jsem mu semena poslal. O všem tomto píši, protože se mně Jano minulý týden ozval, semena tří odrůd mně u Victoria seeds koupil a už jsou na cestě do ČR. Prostě takto to ve světě milovníků rajčat chodí. V každém sáčku by mělo být podle prodejce 20 semen, takže jsem ochoten přepustit část někomu, kdo by měl zájem tyto odrůdy zkusit (asi někdo z drsnějších podmínek než je Jižní Morava).
Ještě jedna poznámka. Asi přede dvěma roky se na webu Tomatoville objevil člověk (Brent Montgomery), který tvrdil, že je schopen z jakékoliv odrůdy udělat odrůdu bezsemennou, bál se, že mu ten nápad někdo ukradne, takže skoro nic neuvedl, jen napsal že potřebuje sponzory. Byl jsem s ním nějakou dobu v kontaktu, ale bylo to k ničemu. Pochopitelně ty tisíce dolarů co by chtěl na kontě nemám. Ostatní se ptali, k čemu by to vlastně bylo, jestli by byl vůbec takový zájem o bezsemenná rajčata. Dodnes o tom píše a dává videa na YouTube, ale nikam se to neposunulo.
Pět let se snažím urychlit rajčata výsadbou sazenic do studeného pařeniště. Vysazuji koncem března, sazenice dobře rostou i kvetou (už koncem dubna), ale tím ta pozitiva končí. Vyřešil jsem některé problémy s vysokou relativní vlhkostí, pohyb květů (ventilátor se solárním panelem), mám připravené dva hydraulické otevírače oken, ale nejsem schopen zdvojit skla což by možná pomohlo, ale stále mně zůstal problém s tím, jak dosáhnout toho, aby byla splněna podmínka pro řádné opylení květů: „Noční teplota nesmí v průběhu dvou nocí po sobě klesnout pod 11 °C.“ Protože nemám to pařeniště přímo za domem. Dojezdová doba s MHD je cca tři čtvrtě hodiny, nejsem schopen to pařeniště obsluhovat tak, jak by to vyžadovalo-ráno otevřít, večer zavřít, případně zateplit mokrou dekou.
Letos jsem se moc nevěnoval sazenicím a trochu mně přerostly. Když jsem je 4. dubna sázel do pařeniště, tak některé měly výšku až 50 cm. Pokusil jsem se je zasadit hlouběji, ale přesto již koncem dubna byly vrcholy nalepené na skle oken. Proto jsem okna z pařeniště odstranil a nechal rostliny bez nějakého krytí. Zdálo se, že by neměl být žádný problém, ale jak se nakonec ukázalo, tak květen nebyl k rajčatům nějak přívětivý. Nakonec se ukázalo, že se u mne a také asi u ostatních pozdržela sklizeň z venkovních záhonů minimálně o tři týdny.
To je vše.
Autorem článku je Vladimír
