Léto je v plném proudu a naše ovocná zahrada nám přináší jen samou radost. Sklízíme vyzrálé a šťavnaté plody a užíváme si teplých dnů. Pojďme se společně podívat, na co bysme v srpnu neměli zapomenou:
Pokud jsme to nezvládli již v době kvetení stromů, do konce srpna uskutečníme základní řez peckovin. Při pozdějším termínu řezu peckoviny špatně hojí rány a jsou napadány klejotokem.
Ořezaný materiál (letorosty, výhony, větve) odstraníme z pozemku, a pokud je zdravý, rozmělníme ho na malé kousky. Získanou štěpku můžeme použít k mulčování.
Dokončíme očkování jabloní, hrušní, slivoní, třešní, višní a meruněk. Naposledy očkujeme broskvoně, zvláště semenáče získané z jarního výsevu po stratifikaci osiva.
Jestliže jsme na jaře hluboko seřízli semenáče broskvoní pro účely přeštěpování, můžeme je v tuto dobu přeočkovat vhodnou ušlechtilou odrůdou, a to u báze nových přírůstků (letorostů), dokud ještě mají mízu.
Koncem měsíce Ize zkrátit letorosty plodících broskvoní, na nichž jsou diferencována květní očka jako základ úrody pro příští rok.
Proti hořké pihovitosti (fyziologické skvrnitosti) jablek aplikujeme u citlivých odrůd poslední postřiky kapalným hnojivem Kalkosol 25. Vápník v přijatelné formě lze dodat ,,na list“ i ledkem vápenatým.
Včas podpíráme stromy přetížené úrodou, aby se nerozlámaly větve nebo celé koruny. Z ovocných stromů mají velmi křehké dřevo slivoně nebo ořešák.
Sklízíme pozdně zrající odrůdy višní, ranější švestky, pološvestky, renklódy, slívy a mirabelky.
Češeme broskve a pozdně zrající odrůdy meruněk, z drobného ovoce pozdní odrůdy červeného rybízu, remontantní odrůdy malin, ostružiny, aronii, stáleplodící a měsíční jahody.
Všechno ovoce je třeba zhodnotit zkonzumovat, zpracovat, rozdat nebo prodat.
Padaná jablka a hrušky, nejsou-li nahnilé, zužitkujeme na mošty a ovocná vína.
Zakládáme nové záhony jahodníku výsadbou uznaných kvalitních sazenic ze šlechtitelských nebo množitelských ovocnářských stanic.
Řez jádrovin
Pokračujeme v letním řezu bujně rostoucích jádrovin (jabloně a hrušně). Jde o doplňkový zásah k základnímu zimnímu řezu. Proto bedlivě zvažujeme jeho potřebu a zejména hloubku (intenzitu), která se řídí především násadou plodů a zahuštěním koruny. Úrodou zatížené stromy s řidší korunou řežeme málo, naopak málo plodící nebo dokonce neplodící a zahuštěné stromy podstatně více. Ani při tomto silnějším řezu bychom však neměli odstraňovat více než 25 procent listové plochy, která dřevinám zajišťuje nezbytnou asimilační funkci.
Ovocná zahrada a její nástrahy
Abychom při řezu peckovin nezpůsobili velké rány, které by mohly být příčinou pozdějšího výskytu různých nekróz, klejotokové rakoviny nebo dokonce odumírání pletiv větví, volíme Zahnův postupný řez na oslabeně aktivní čípek“, spočívající v tom, že perspektivně odstraňovaný výhon (větev), například z některé dvojice (dvojáku), nejprve zkrátíme, ale tak, aby nezaschl, tím jej oslabíme v růstu do tloušťky a současně posílíme v růstu ponechaný výhon (větev). Teprve po roce nebo po dvou, kdy je již pokračující výhon (větev) výrazně tlustší, tento oslabený čípek odřízneme. Aby byla řezná rána co nejhladší, čípek si,,napružíme“ a namísto nůžek použijeme ostrý zahradnický nůž, nejlépe žabku. Řez je veden jen nepatrně šikmo, což spolu s jarním, popř. u menších zásahů letním termínem urychluje proces hojení rány.
Mírně svažité pozemky s propustnými půdami skýtají dobré podmínky pro pěstování třešní. Hluboká kořenová soustava semenných podnoží (ptáčnice, mahalebka) umožňuje stromům dobré kotvení, riziko konkurence s travním porostem ve spotřebě vody a živin je omezeno na minimum. Proto někteří pěstitelé záměrně zatravňují půdu pod stromy, nechávají porost neposečený a vytvářejí tak charakter tzv. květnatých luk. Bojují tím zároveň účinně proti půdní erozi, ale hlavně podporují biodiverzitu v těchto výsadbách s širokým spektrem hmyzích druhů, pavouků a roztočů, kteří redukují populace škůdců a udžují biologickou rovnováhu v přirozeném ekosystému.
Ovocná zahrada a očkování podnoží
Pokud očkujeme podnože nebo přeočkováváme z různých důvodů již vysazené stromy broskvoní, dbáme i na správný postup při seřezávání oček. Ta odebíráme ze střední části vyzrálých letorostů, které jsme předtím zbavili listů (odřízli listovou čepel až na krátké řapíky). Očkujeme-li do T-řezu (nejčastěji), začínáme odebírat očka od slabší (koncové) části upraveného letorostu. Tim vyloučíme poškození ponechaných oček. Na štítku s očkem může zůstat pouze nepatrná část dřeva, jakýsi tenký film“. Nejsme-li si jisti, raději opatrně dřevní část vyloupneme tak, abychom chránili očko s terčíkem. Co nejdříve pak vsuneme upravené očko se štítkem za kůru podnože. V úrovni příčného T- řezu na podnoži odřízneme manipulační část štítku nad očkem.
Broskvoně v srpnu
Nosnou odrůdou broskvoní na zahrádkách i v sadech, jejíž plody zrají v tomto období, je Redhaven. Žlutomasá plastická odrůda poskytující pravidelné vysoké výnosy může často přeplozovat, pokud včas počet mladých plůdků nezredukujeme. Určitě se to vyplatí. Broskve v době zrání jsou větší a chutnější. I tak je však sklízíme postupně, jak narůstají a vybarvují se. Jde-li o přímý konzum, necháme je na stromě změknout, na kompotování nebo čeká-li je kratší přeprava, například z chalupy, měly by být plody sice pevné, ale na omak pružné. Pak již tzv. „dojdou“. Při podtržení (předčasné sklizni) sice po několika dnech změknou, ale mají podřadnou chuť.
Jabloně a jejich problémy
V posledních letech se sluneční úžeh slupky jablek projevuje občas i v našich klimaticko-půdních podmínkách. Je tomu především v letních měsících u slunci vystavených plodů s tenčí slupkou. Nepřímo můžeme tento úžeh omezit například zakrytím výsadby sítěmi proti kroupám nebo ptactvu. Pronikající záření se rozptýlí, i když se do určité míry může snížit intenzita fotosyntézy. Někdy bezděky podpoříme připálení nadměrně hlubokým letním řezem. Proto i tento jinak velmi účelný zásah děláme velmi citlivě, se znalostí fyziologických procesů v rostlině.
Zaujala vás srpnová ovocná zahrada? Podívejte se také, co dělat v srpnu v zeleninové zahradě!
