Většina zahrádkářů a vlastníků zahrad se potýká s otázkou, kdy a jak se mají v dalších letech po výsadbě okrasné dřeviny řezat, zkracovat a nebo je ponechat přirozenému růstu. Pokud chceme větší, krásnější a bohatší květy, zdravé listy, žádoucí tvar a velikost keře, zdravou a silnou rostlinu je udržovací řez u většiny keřů nutný. Při udržovacím řezu dochází k obnově stárnoucích a nevzhledných větví. Při tomto řezu bychom však neměli porušit přirozený růstový charakter jednotlivých rodů i druhů.
Proč je důležité dřeviny řezat?
Smyslem udržovacího řezu je nenásilně zachovat funkční, okrasný tvar typický pro daný druh keře při zachování květuschopných větví i ozdobné hodnoty olistění, zvláště u pestrolistých variet.
Důležité je každoročně u některých keřů odstraňovat hned po odkvětu zaschlá květenství, která narušují vzhled rostlin a kromě toho vysilují keře tvorbou semen nebo plodů (růže, šeříky, pěnišníky, dřevité pivoňky a další). U většiny dřevin se však plody z ozdobných důvodů ponechávají.
Řídké keře s nápadnými ozdobnými větvemi, listy nebo plody neřežeme. Přehoustlé, odspodu rozvětvené keře, které obrážejí snadno ze spodních adventivních pupenů, můžeme zmlazovat i hluboko seřezávat až u země.
Okrasné dřeviny neboli keře, které každoročně zmrzají, řežeme na jaře až u země. U částečně namrzlých dřevin je lépe vyčkat až vyraší, čímž se ušetří pozdější opravný řez (Leycesteria, Jasminum, Cercis, Ceanothus Lespedeza).
Udržovací řez
Při udržovacím řezu zkrátíme odkvetlé starší větve až k mladým, silným výhonům vyrůstajícím ze střední časti obloukovitě převislých větví. Za větve vyřezané až u země ponecháme přibližně stejný počet nových, mladých od kořenů vyrůstajících výhonů, které naplno zakvetou za 1 až 2 roky. Správná doba řezu závisí na tom, zda keř kvete na výhonech vyrostlých v předcházejícím roce nebo na výhonech vyrostlých v témže roce. Musíme řezat v době, aby nové výhony ještě do podzimu dostatečně narostly, vyzrály a proběhla diferenciace květních pupenů. Dřeviny ozdobné plody řežeme pouze v předjaří.
Keře okrasné květy
U kvetoucích keřů rozlišujeme dvě základní skupiny:
Do první skupiny patří keře, které se obvykle řežou hned po odkvětu, aby měly dostatek času vytvořit nové vyzrálé výhony a založit do konce vegetačního období květní orgány (zlatice, šeřík, pěnišník a další).
Druhá skupina keřů kvete v létě a na podzim. Do této skupiny patří všechny polokeře, které se řežou časně zjara, aby měly dostatek času vytvořit na nově vyrostlých letorostech základy květů. U některých keřů je vývoj do květu rychlejší nežli u jiných. Keřová růže, která se řeže na jaře, potřebuje necelé tři měsíce do začátku kvetení. Vedle toho ořechoplodec (Caryopte- ris clandonensis), který se řeže ve stejné době, kvete až pozdě v létě. Tyto keře kvetou během jednoho vegetačního období (komule, ořechoplodec, hortenzie, mochna, pámelník a jiné).
Třetí mnohem menší skupina dřevin kvete na větévkách vyrůstajících na starším dřevě (vistárie, kdoulovec). Silnějším zkrácením dlouhých větví se podpoří žádoucí rozvětvení postranních větví i za cenu redukce květní násady. Za tuto ztrátu získáme dobře rozvětvený keř, který v následujících letech bohatěji pokvete. Podle genetického založení rodu i druhu keře se samovolně vyvíjejí do krásného přírodního tvaru i velikosti, a proto zasáhneme jen tehdy, jestliže je to za daných okolností nutné.
Stálezelené dřeviny
Řez většinou nevyžadují na rozdíl od opadavých listnáčů. Pokud musíme stálezelené keře řezat, upravovat jejich tvar nebo dokonce zmlazovat, děláme to až v předjaří, výjimečně koncem léta. Stálezelené druhy rodu Buxus, Laurocerasus, llex, nebo v zimě zelené jako Berberis, Ligustrum, Pyracantha a Viburnum snesou dosti silný řez i zmlazení.
Jak na zmlazování
Zmlazování je hluboký řez do starého dřeva, kterým chceme docílit obnovu koruny mladými výhony. Keře, u kterých používáme pravidelný lehký průklest, obvykle nezmlazujeme. Při částečném zmlazení neporušíme stavbu kostry keře jako u zmlazení úplného. Při úplném zmlazení se odříznou všechny větve u země s ponecháním asi 5 cm dlohých čípků. Takto hlubokým řezem se rostlina ochuzuje o část živných látek a tuto ztrátu je třeba vyrovnat hnojením.
Zmlazení nemusíme dělat najednou, ale vyřezání větví můžeme rozdělit na dobu dvou až tří let. Tento způsob postupného zmlazení eliminuje šokovou reakci rostliny, ke které dochází při radikálním hlubokém řezu. Rovněž tímto řezem neutrpí přirozený tvar ani velikost a okrasná hodnota keře. Většinou dáváme přednost částečnému zmlazení, při kterém se staré větve z keře vyřežou a mladší větve se přiměřeně sestřihnou. V dalším roce po zmlazení se ponechají jen nejlepší nové výhony a všechny slabé a přebytečné se vyřežou až u země. Nové mladé výhony se neřežou do jedné roviny, ale po zkrácení mají vytvořit polokulovitý až široce kuželovitý tvar zachovávající původní přirozenou strukturu koruny.
U keřů s několika hlavními výhony je potřebné silnější zkrácení, aby se lépe vytvořil žádoucí růst postranních větví do šířky. Silnější řez vyvolá silnější růstovou reakci nežli slabý řez. Slabé výhony se mají řezat silněji nežli silné.
Jak často řezat
Některé keře vyžadují každoroční řez (Buddleia, Caryopteris, Hypericum), jiným prospěje jen příležitostný řez (Cornus alba, Potentilla, Hibiscus, Spiraea) – odstraněním staršího dřeva se výrazně zlepší vzhled. Přestárlé a přehoustlé keře je vhodné prořezat postupně. V prvém roce odstranit slabé, poškozené a odumřelé větve a v dalším roce je již možné provést prosvětlovací nebo zmlazovací řez doporučovaný pro daný rod nebo druh okrasného keře.
Keře s okrasnými listy nebo kůrou většinou vyžadují jen občasný řez přestárlých nebo jinak poškozených větví, před začátkem rašení. Na keřích s pestrými listy se může občas objevit větev se zelenými listy. Větve změnou molekulární struktury zmutovaly zpět do původní zelené barvy listů. Takové větve hned odřízneme, protože by jinak snadno přerostly větve pestrolistého kultivaru.
Přečtěte si také, jak realizovat v zahradě skalku!
