Mšice patří k nejčastěji se vyskytujícímu hmyzu na všech pěstovaných rostlinách. Jen na území České republiky žije asi 670 druhů mšic. Většina si je podobná a obvykle měří 1-3 mm. Tělo je jemné, měkké, různě zbarvené, na zadečku je obvykle jeden pár různě velkých trubičkovitých útvarů (sifunkul). Křídla jsou blanitá, průsvitná, zadní pár je menší. Většina dospělců mšic je bezkřídlá, okřídlení bývají např. jedinci vyhledávající nové živné rostliny. Každý druh mšice vytváří v průběhu sezony různé morfologicky odlišné typy samic, což komplikuje jejich determinaci. Vývojová stadia (nymfy) se svým zevnějškem podobají dospělcům.
Rychlé rozmnožování
Strategií přežití, kterou si jinak málo pohyblivé a bezbranné mšice vytvořily, je co možná nejrychlejší namnožení za příhodných podmínek. Vývoj jedné generace může trvat podle teploty pouhých 10-15 dní, během roku některé druhy mohou mít i ve volné přírodě více než 20 generací.
V rozmnožování najdeme několik zvláštností. Většinu roku nenajdeme v populaci mšic samečky, samičky se rozmnožují bez oplození (partenogeneticky). Pouze později na podzim se objevují samičky a samečkové, kteří se normálně páří. Mšice jsou během celého vegetačního období živorodé. Vajíčka jsou kladena pouze na podzim po spáření a přezimují. Dospělí jedinci před zimou hynou.
Střídání hostitelů
Během roku mění mšice hostitele v závislosti na možnosti druhů raději saje na měkkých mladých částech rostlin, a proto mšice migrují mezi rostlinami.
Některé druhy přelétávají mezi rostlinami pouze jednoho druhu nebo rostlinami blízce příbuznými. Např. mšice zelná migruje celý rok pouze mezi různými brukvovitými rostlinami. Většina druhů mšic však střídá dva hostitele. Přezimuje na dřevinách nebo vytrvalých bylinách, které umožňují přežití vajíček v zimě, na jaře brzy raší a poskytují dostatek měkkých zelených výhonů. Koncem května, kdy letorosty dřevin začínají tvrdnout, přelétávají mšice na již vzrostlé měkké byliny, kde sají celý zbytek vegetační doby. Nezůstávají však v létě pouze na jediné rostlině, ale v rámci hostitelského druhu se několikrát stěhují na nové nenapadené rostliny. To výrazně zvyšuje jejich škodlivost, zejména přenos viróz.
Na zahradě běžně pěstujeme zimní i letní hostitelské rostliny mnoha druhů mšic. Většina ovocných druhů je pro mšice zimními hostitelskými rostlinami. Například mšice jitrocelová přezimuje na jabloních, kde nám škodí, později přelétá na jitrocel a tam nás již přestává zajímat. Naopak mšice maková přezimuje na brslenu, kde nám moc nevadí, ale později škodí na máku, špenátu, červené řepě, bobu, slunečnici a dalších letničkách.
Škodlivost mšic
Jedinci škodí sáním na nejrůznějších částech rostlin, především nadzemních, odnímají z rostlin velké množství tekutin, vylučují medovici a přenášejí virózy rostlin.
Sání mšic způsobuje různé deformace pletiv a bývá doprovázeno i změnou barvy poškozených míst. Některé druhy vyvolávají vznik hálek. Mšice na rostlinách často rozšiřují jinak užiteční mravenci, kteří využívají medovici mšic jako potravu. Dokonce chrání kolonii mšic proti přirozeným nepřátelům. Dalo by se říci, že mšice jsou pro mravence domácí zvířata, která ošetřují a dojí sladké šťávy.
Ochrana proti většině mšic je stejná. Při prvním zjištění výskytu je nutno aplikovat insekticidy. Nejčastěji se používají pyretroidy (Karate Zeon 5CS, Decis Mega, Vaztak 10 EC a mnoho dalších). Tyto látky jsou sice bezpečné pro teplokrevné živočichy, ale hubí všechny druhy hmyzu, včetně užitečných. Mšice při tom mají mnoho významných přirozených nepřátel: dospělce a larvy sluneček, larvy pestřenek, zlatooček a mšicomarů. Měli bychom je maximálně chránit a omezit při ochraně proti mšicím používání uvedených insekticidů. Přednost by- chom měli vždy dát přípravkům selektivním, které hubí pouze mšice a ostatní hmyz při dodržení všech pravidel nehubí. Již poměrně starý, ale stále dostupný je přípravek Pirimor 50 WG nebo novější částečně selektivní neonikotinoidy Mospilan 20 SP nebo Calypso 480 SC. Obvykle stačí omezit chemicky první výskyt a oslabenou populaci již vyhubí přirození nepřátelé.
Postřiky se musí podle potřeby opakovat. Některé druhy mšic již získaly velkou odolnost (rezistenci) proti insekticidům a pak nezbývá než zkoušet, které látky ještě účinkují. Přípravky se musí často střídat. Na vajíčka mšic přezimující na ovocných stromech jsou účinné jarní olejové postřiky, provedené do začátku rašení stromů. V krytých prostorách je možno použít i biologické metody ochrany proti mšicím.
Přečtěte si také náš článek s tipy, jak se zbavit octomilek!
