Zpestření sortimentu užitkových druhů na našich zahradách mohou zprostředkovat mochyně. Je jich řada druhů, přitom nejvíce rozšířená je mochyně židovská třešeň (Physalis alkekengi), dorůstající okolo 0,75 m a tvořící bohatě větvené keříčky. Listy jsou srdčitého tvaru. Plody jsou obecně známé lampionky“ – bobule zářivě červené barvy obalené červenými kalichy o průměru 3-6 cm. Často se objevuje názor, že plody tohoto druhu jsou jedovaté, což však pravda není. Naopak, jsou jedlé, mají kyselkavou chuť a spoustu karotenoidů. Jejích většímu užitkovému rozšíření spíše brání malá velikost.
Běžně dováženým druhem, který je v našich obchodech, je mochyně peruánská (Physalis peruviana). Je většího vzrůstu, dosahuje až jednoho metru, jinak je podobná předchozímu druhu. Bobule mají průměr mezi 2 až 3 cm. Vybarvené jsou žlutě, dužnina je sladší a obaluje je kalich, který je po zaschnutí také žlutavý. V bobulích jsou plochá drobná semena světlé okrové barvy.
Mochyně mexická (Physalis philadelphica, syn. ixocarpa)
Někdy se nazývá tomatillo. Jde zřejmě o druhý nejrozšířenější typ po mochyni peruánské. Keříky dosahují kolem 1 m, mají řídké větvení. V závěru vegetace se stonky pod velkými plody ohýbají k zemi. Květy jsou žluté, plody patří mezi mochyněmi k těm větším. Často dorůstají do průměru více než 5 cm. Nevýhodou mexické mochyně je, že kalich má tendenci k praskání, plody se pak snadno špiní a jsou náchylnější k hnilobám. Zbarvení plodů může být zelené, žluté nebo tmavě fialové. Dužnina je šťavnatá a sladká. Velké množství semen v plodech nijak nevadí při konzumaci, jsou drobná. V případě, že jsou plody nafialovělé, bývají také stejným způsobem zbarvené stonky a řapíky listů.
Physalis pruinosa
Nemá český botanický název. Náleží k nejmenším druhům, má výšku jen asi 30 cm a tvoří několik výhonků. Drobné plody mají pouze1 cm velké zelené bobule, které jsou v plné zralosti nažloutlé. Jejich chuť připomíná ananas.
Nároky na pěstování
Mochyně jsou v našich podmínkách jednoleté rostliny, první mrazy je bohužel ničí. Dosahují výšky mezi 50 až 120 cm. Vyžadují místa dostatečně záhřevná a světlá. Půdy musí být humózní, raději propustnější než hlinité a příliš vlhké.
Všechny druhy pěstujeme obdobným způsobem
Semena sejeme v polovině března a v hrncích připravujeme sadbu stejně jako u papriky. Dostatečně vyvinuté sazenice mají mít kolem pěti listů. Výsadbu provádíme po polovině května, nejpozději do začátku června. Abychom podpořili rychlý růst, můžeme kolem rostlin vytvořit ochranný boční kryt z fólie, případně také mulčovat černou textilií. Pro určení správné vzdálenosti mezi rostlinami je nutné zohlednit velikost jednotlivých druhů.
Nejmenší pěstovaná Physalis pruinosa má nároky malé a spon proto použijeme jen kolem 30 x 30 cm, běžnější a větší mochyně mexická potřebuje 50 x 30 cm a rozšířená peruánská mochyně až 70 x 40 cm, protože dorůstá největších rozměrů-zvlášť na dobře hnojených půdách.
Rostliny nevyžadují oporu, mají pevné stonky. Mochyně jsou cizosprašné, proto potřebujeme více jedinců k dobrému opylení květů. Pravidelná závlaha zvýší násadu plodů. Po odkvětu se na rostlinách vytváří v kalichu vždy po jedné bobuli různé velikosti.
Sklízení
Z jedné rostliny lze sklidit kolem 30-60 plodů. Musíme je nechat náležitě vyzrát. Plody se proto sklízejí až v plné zralosti, která nastává od konce léta až do října. Sklízíme i s ochranným kalichem. Jednak protože chrání plody, ale také proto, že povrch plodů je mírně lepivý a tak bychom je obtížněji udržovali v čistém stavu. Plody nesmíme nechat přezrávat, protože pak praskají a jsou napadány hnilobami. Z plně zralých plodů můžeme použít semena na další přesev. Je třeba je dobře pročistit a usušit. Je škoda, že bohatý sortiment odrůd ještě není dostupný na našem trhu.
Využití plodů
Chuť plodů je ovocná a osvěžující. Jejich dužnina je sice plná drobných semen, ale dostatečně šťavnatá a jemná. Chutná sladkokysele, může připomínat různé druhy ovoce. Plody jsou bohaté především na vitamín A a C, dále na karotenoidy, organické kyseliny a cukry.
Nejlepší formou využití je jejich konzumace začerstva, kdy pouze plody vyjmeme ze suchých kalichů. Protože však při teplotách kolem 5 °C vydrží dlouhou dobu až několika měsíců, můžeme je uplatňovat i jiným způsobem. V ledničce rychleji vysychá a vydrží asi 3 týdny. Oblíbené je využití v míchaných ovocných salátech, v dortech a dalších cukrovinkách, zalité zmrzlinou nebo namáčené v horké čokoládě. Můžeme z nich vařit marmeládu, kompot nebo připravit želé. Kandované mochyně připomínají fíky. Jako zelenina se konzumují vařené.
Recepty z mochyně
Arabský salát z rajčat a mochyně
6 rajčat, 8 plodů mochyně, 1 střední cibule, 1 bílý jogurt, Ižička čerstvé máty nebo petrželky, sůl, pepř, stroužek česneku.
Rajčata nakrájíme na kostičky, mochyni na plátky, cibuli jemně nasekáme. Smícháme, lehce osolíme, opepříme a promícháme s jogurtem, ochuceným mátou a utřeným stroužkem česneku. Dáme vychladit a podáváme jako samostatné jídlo s chlebem nebo jako salát.
Míchaný kompot z mochyně
350 g mochyně, 350 g hrušek, 300 g jablek nebo švestek, 2 šálky vody, 150 g cukru, šťáva z 1/2 citronu.
Mochyni očistíme, hrušky a jablka oloupeme, zbavíme jádřinců a uložíme do citronem okyselené vody, aby nezhnědly. Připravíme cukerný sirup svařením cukru s vodou a citronovou šťávou. Do sklenice rovnáme vrstvy jednotlivých druhů ovoce a zalijeme vroucím sirupem. Uzavřeme a sterilujeme 20 minut při 85 °C.
Přečtěte si náš nový článek o maceškách!
