Kdo by neznal tuto aromatickou bylinu s vůní mentolu. Nemusíme ani patřit mezi pěstitele, ale s mátou se přesto setkáváme takřka denně, aniž si to uvědomujeme. Méně známé je, že máta může mít také aroma připomínající citrusové plody, jahody, hroznové víno a mnoho dalších vůní, které nabízejí velmi široké použití zejména v kuchyni. Objevme tedy společně kouzelný svět a vůně máty..
Máta a několik informací o ní
Rod máta (Mentha) patří do čeledi hluchavkovitých. Stejně jako mnoho jiných bylin také máta není příliš dokonale taxonomicky prozkoumána a uvádí se 15-25 druhů a díky snadnému křížení také desítky kultivarů. Mnohdy je přesné botanické určení nemožné a rostliny jsou označeny pouze názvem, který charakterizuje jejich vůni (např. Mentha x piperita var. citriodora Pomeranč). Pro většinu pěstitelů je však toto zjednodušené označení mnohem přehlednější, na první pohled je zřejmé, jaké aroma rostlina vydává. Další způsob označení rostlin vyplývá z rozsáhlého areálu rozšíření a odchylek mát rostoucích v určitých oblastech, je možné přirovnat je k tzv. krajovým odrůdám. Můžeme se tak setkat např. s mátou marockou, libanonskou, japonskou, švýcarskou apod.
Historie máty
Domovinou větší části druhů je Evropa, dále pak Asie, Austrálie, Severní Amerika, severní Afrika, Japonsko a Nový Zéland. Evropské druhy však pronikly na ostatní kontinenty a tím došlo k jejich vzájemnému křížení. Oblibu máty v Čechách dokazuje značné množství českých lidových názvů, kterými byla v minulosti označována. Mezi jména poetická nebo vyjadřující úctu k této bylině patří balšám vonný, balšínek, koření fefrmintové, bylina Matky Boží, větrná bylina, nátchovice.
Latinské jméno Mentha je dle řecké myto- logie odvozeno od jména bájné nymfy Minthe, která byla proměněna do podoby vonící rostliny – máty. Několikrát je máta zmíněna již v Bibli, pěstována byla ve starém Egyptě nebo Japonsku před 2000 lety. Časem ji provází řada mnohdy rozporuplných legend, kde se hovoří o negativním či pozitivním vlivu na člověka. V Řecku byla považována za bylinu podsvětí, která neblaze ovlivňuje odvahu a plodnost mužů. Později byla doporučována jako afrodiziakum a všelék.
Máta a její využití
Máta je jednou z nejdůležitějších aromatických rostlin na světě, které jsou pěstovány komerčně. Současná farmacie a lidové léčitelství využívá mátu na léčbu trávicího traktu (nechutenství, nadýmání, nemoci střev, žlučníku), jako antivirový a antibakteriální prostředek, proti bolestem hlavy, nachlazení. Široké uplatnění nachází mátová silice v kosmetickém průmyslu (ústní vody, zubní pasty, parfémy, mýdla) a tabákovém průmyslu při výrobě mentolových cigaret. V potravinářství je aroma mentolu použito v cukrovinkách a nápojích. Mátové listy jsou součástí čajových směsí, jsou vhodné jako koření zejména k pokrmům z jehněčího masa, zeleniny, do omáček. Také jeden z nejznámějších míchaných nápojů Mojito se bez čerstvých listů máty neobejde.
Z uvedeného vyplývá, že máta je základní léčivou a kulinářskou bylinkou. Mnohdy může plnit také účel rostliny okrasné, a proto by neměla chybět na žádné zahradě.
Ideální podmínky pro pěstování máty
Máty dobře prospívají ve výživné, hlinitopísčité a vlhčí, zásadité zemině. Vhodné je slunné stanoviště, kde jsou rostliny nejvíce aromatické. Při výsadbě je vhodné počítat s tím, že máty jsou vzrůstné a rozmnožují se podzemními výběžky. Proto jim dopřejme do- statek prostoru, případně můžeme zabránit většímu rozrůstání do okolí ohraničením kořenového systému při výsadbě.
Druhy a odrůdy máty
m. dlouholistá (M. longifolia) se vyznačuje delšími pilovitými listy tmavě zelené barvy pokrytými stříbrnými chloupky, výška 50-100 cm.
Odrůda ‚Budleia‘ velmi bohatě kvete sv. růžovými květy. Máta rolní (M. arvensis) je bylina středního vzrůstu, listy menší, lysé nebo s chloupky. Piperascens je zejména v Asii hlavním zdrojem mentolové silice a je hojně používaná v lidovém léčitelství.
Kultivar ‚Banana‘ má zvláštní, banánu podobné aroma.
Máta vonná (M. suaveolens) dorůstá výšky 60-80 cm, listy oválné, hustě pokryté chloupky. Obvykle bývá označována pro svoji zvláštní vůni také jako máta ananasová nebo jablečná.
Máta okrouhlolistá (M. x rotundifolia) a m. chlupatá (M. x villosa) jsou dva často zaměňované druhy, které jsou přírodními kříženci. Dorůstají výšky 60-100 cm, listy větší, hojně pokryté chloupky.
Odrůda ‚Bowles Mint‘ je oblíbená zvláště v Anglii, kde je základem pro přípravu mátové omáčky.
Máta vodní (M. aquatica) dorůstá výšky 40-60 cm, listy tmavě zelené, lesklé. Aromatický druh vhodný na okraje jezírek a potůčků.
Varieta ‚Crispa‘ se vyznačuje zkadeřenými listy.
Máta klasnatá (M. spicata) tvoří vzpřímeně rostoucí výhony, výška 60-100 cm, aromatické listy svěže zelené, lesklé. Velmi oblíbená pro přípravu pokrmů a nápojů.
Zajímavostí dalšího druhu, který je u nás nejznámější, tedy máty peprné (M. x piperita) je skutečnost, že se jedná o mezidruhového křížence máty klasnaté a vodní. První botanický popis této rostliny byl učiněn v Anglii a pochází z roku 1696. Růžové květy nevytváří semena, proto Ize mátu peprnou rozmnožovat pouze vegetativně, tedy dělením trsů nebo řízkováním. To je prospěšné zvláště u značného množství kultivarů, které si tak zachovají specifické vlastnosti (vzrůst, barvu listů, zvláštní aroma). Zejména se jedná o M. x piperita var. citrata v odrůdách ‚Lemon‘, ‚Orange‘, ‚Grapefruit‘ a ‚Mandarinen‘ (citronová, pomerančová, grepová a mandarinková vůně).
Další druhy máty
Odrůda ‚Bergamot‘ obsahuje silici podobnou pravé bergamotové silici získávané z Citrus bergamonia. Pozoruhodné jsou také ‚Eau de Cologne‘ (aroma kolínské vody), ‚Multimentha‘ a ‚Agnes’ (vysoký obsah mentolu a éterických olejů), dále ‚Basil‘ (vůně bazalky), ‚Chocolate‘ (sladká vůně máty a čokolády). K výčtu mimořádných vůní dále patří M. x gracilis ‚Ginger‘ (zázvorová máta), M. species,,Mojito“ (aromatická selekce vhodná k přípravě míchaných nápojů), M. spec. ‚Strawberry‘ (vůně jahod), M. spec. ‚Feigenminze‘ (ovocná vůně fíků) a M. spec. ‚Weineminze‘ (aroma hroznového vína). Méně známé, ale z botanického a okrasného hlediska jsou zajímavé: máta polej (M. pulegium) dorůstající 30 cm, světle fialové květy a M. pul. ‚Nanum‘, která má výšku pouze 5 cm a roste půdopokryvně.
Dříve byla sice užívána v lidovém léčitelství, ale v současné době se nedoporučuje její konzumace. Rostliny obsahují pulegon, který má repelentní účinek na hmyz. Máta parožnatá (M. cervina) tvoří 30 cm vysoké keříky, listy čárkovité, šedozelené, bohatě kvete sv. fialovými květy. Raritou je miniaturní máta korsická (M. requienii), která vytváří pouze 3 cm vysoké polštáře drobných výhonů a listů, roste půdopokryvně.
Navštivte také článek o oblíbených bylinkách nebo jak pěstovat bazalku.
