Maliny, borůvky, jahody. Drobné lesní plody rostoucí v lesích a na pasekách jsou nejen chutným zpestřením při výletech do přírody, ale mají i vynikající léčivé účinky pro náš organismus. Sbíráme nejen zralé plody během léta, ale už na jaře začínáme se sběrem listů těchto rostlin.
BRUSNICE BORŮVKA
Najdeme ji ve vlhčích smíšených lesích, na kyselejších půdách. Keříky borůvčí pokrývají velké plochy, a když pozdní mrazíky nespálí rozkvetlé květy, jsou keřiky obsypané drobnými tmavomodrými plody. Sbíráme list i plod.
Borůvčí je velmi citlivé na znečištěné ovzduší a imise. V některých oblastech se postupně vytrácí a prosychá. Dobře nedělají jí borůvčí ani nájezdy sběračů sbírajících borůvky nešetrným způsobem pomocí hřebenů. Listy i plody sbíráme vždy šetrně. Dbáme, abychom nevytrhli rostliny i s kořeny. Otrhané listy zbavené nečistot 7 a větviček sušíme rozprostřené, nejlépe na sítu ve stínu. Teplota sušení by neměla přesáhnout 40 °C. Usušené borůvčí přidáváme do čajových směsí při léčbě diabetes, do čajů proti průjmům a při střevních kolikách. Odvar z listů má dezinfekční účinky při zánětech močových cest a ledvin. Dříve usušené lístky lidé používali jako náhražku pravého čaje. Při slabé cukrovce nahradí odvar z listů slabou dávku inzulinu.
Plody borůvek obsahují pektin, barviva, karoteny a mangan. Barviva působí dobře na náš zrak. Borůvky prý často doplňovaly jídelníček letců za 2. světové války, protože regenerují oční purpurodopsin, ten ovlivňuje ostrost nočního vidění, pro letce velmi důležitou. Celkově borůvky posilují obranyschopnost, vitalitu celého těla a organismu. Jsou významným antioxidantem a bojovníkem proti virům a bakteriím. Uklidní nás při stresu a nervozitě.
Vyzrálé lesní plody borůvek sbíráme častěji než listy. Jsou stále žádanější, téměř všichni víme, jak jsou zdravé a dobré. Pečeme z nich koláče, zavařujeme, vaříme šťávy, vína a můžeme je zamrazit i vařit, aniž by ztratily účinné látky
Čaj pro nemocné cukrovkou
1 polévkovou lžíci sušených listů nasypeme do 300 ml vroucí vody. Deset minut povaříme na mírném ohni. Scedíme a vlažné pijeme dvakrát denně.
MALINÍK OBECNÝ
Listy maliníku sbíráme v květnu a používáme jej společně s jahodníkem a ostružnikem do vynikající čajové směsi. Tento čaj připravujeme způsobem zvaným fermentace. Sušíme-li malinik samostatně, dbáme, aby neztratil svou barvu a nečernal. Proto jej sušíme ve slabé vrstvě a občas obrátíme. Listy obsahují poměrně velké množství vitaminu C, organické kyseliny, třísloviny a flavony. Odvar z maliníku používáme jako kloktadlo proti paradontóze. Čaj z maliniku čistí krev a zmírňuje menstruační bolesti.
LESNÍ JAHODY
Tyto lesní plody se pomalu z našich letních jídelníčků vytráceji. Nahrazují je mnohem větší jahody zahradní. Drobné lesní jahůdky jsou ale mnohem aromatičtější, obsahují fosfor, hořčík, vápnik, kyselinu listovou, vitamin C, Ba E. V lidovém léčitelství se užívaly při skleroze, vysokém krevním tlaku, revmatismu a ledvinových kamenech. Posilují imunitní systém. Připravujeme je rozmačkané s trochou cukru a smetanou, rozmixované s mlékem, jako přeliv na zmrzlinové poháry. Nejchutnější jsou čerstvě utržené rovnou do pusy hned v lese. Osvěží, zaženou žízeň a vitaminy máme hned z první ruky. Na čaj sbíráme mladé listy a kořen. Čaj nebo odvar z jahodníku snižuje krevní tlak, pomáhá při revmatismu. Působí protizánětlivě.
Čaj z maliníku
Vrchovatou lžíci zalijeme 250 ml vroucí vody a necháme 5 minut louhovat. Pijeme třikrát denně.
Maliník rostl dříve jen divoce v lese, na pasekách a v křoviskách u cest. Nebylo zvykem pěstovat maliník na zahradě. To až později, kdy byly vyšlechtěny nové odrůdy. Lesní maliny jsou drobné, pěkně aromatické a voňavé. Sbíráme je na domácí štávy, limonády a marmelády.
Přečtěte si také více o jahodníku obecném!
